7.1.2018 Annemarie
Vzbudily jsme se ve 2. Ano, ve 2 odpoledne. Holt jsme šly spát opravdu pozdě, vzhledem k tomu, že cesta z Brna do Telnice není nejkratší a navíc po mně Laura vyžadovala vysvětlení, proč na mě mluvil její celebrity crush a jaktože jsem jí to k sakru neřekla dřív. A když jsem jí to potom doma vysvětlila, byla z toho chudinka tak hotová, že jsme si o tom musely povídat až do brzkého rána.
Takže jsme se vzbudily ve 2. Domů jsem nespěchala, babička slíbila, že ráno mi Hačika vyvenčí, ať si nemusím nastavovat budík a chvátat domů. A s Petrem mám sraz až v 6 a do té doby času dost.
A tak jsme se v klidu nasnídaly, převlékly z pyžama, uklidily bordel, který jsme včera udělaly a když bylo všechno hotovo, prostě jsme si jen povídaly.
S Laurou mi den uteče vždy rychle a tak čas plynul a plynul a než jsme se nadály, bylo 5 hodin a já musela jít domů, pro Hačika a za Petrem, za kterým jsem se dost těšila. Tudíž jsem se rozloučila s Laurou a rychlokrokem pádila ke svému, respektive babiččinu domu. Proč bydlím u babičky? O tom si povíme někdy příště.
Domů jsem dorazila o půl 6 a tak jsem měla asi čtvrt hodinky čas. No tak jsem si vybalila batoh a dala trochu oběda, co mi babička uvařila.
....
Bylo 6 a já procházela cestou, která spojuje Sokolnice s Telnicí. Ani jsem nepochybovala o tom, že by Petr snad neměl přijít. Vždyť mi to přece slíbil.
Bylo půl 7 a já seděla na lavičce a koukala na Hačika hrajícího si s klackem. Petr stále nikde. Ale furt jsem si říkala, že se nejspíš jen někde zdržel.
Bylo 7 a já se nonstop rozhlížela okolo, zda ho někde nezahlédnu. Marně. Začala jsem lehce pochybovat o tom, že přijde, ale snažila jsem se věřit, že slib dodrží.
Bylo půl 8 a já začala ztrácet naději. I tak jsem ale byla stále trpělivá a čekala, že se Petr prostě zjeví někde zpozarohu a řekne, že toho měl moc.
Bylo 8 a moje naděje umřela. Šla jsem s Hačikem domů s tím, že jsem nebyla ani tak naštvaná jako zklamaná a smutná. Spoléhala jsem na něj a na jeho pitomej slib. Vlastně ani nevím proč jsem mu věřila. Znám ho 5 dní. Asi mě přesvědčil těma jeho očima, ulhanýma očima.
____________________________
Zdravím!
Máme na světě další kapitolu.
Děkuji moc všem za pozitivní komentáře, moc si toho vážím!
Proč si myslíte, že Petr nedorazil?
Snad se to dozvíme příště, u další kapitoly.
No nic, mějte se krásně.
Prozatím ahoj.
