Salang • Stray Kids Fanfiction • CZ

14. Lee Know

,,A teď mám o něj strach." zakončil jsem svoje dlouhé vyprávění o všech dosud událých momentech, které se staly s Jisungem po aktivaci Salangu.

Ležel jsem na gauči ve studiu a svěřoval se Chanovi, který zrovna pracoval na nových písničkách jako svému osobnímu psychologovi. Překvapivě jsem se po všem, co jsem řekl cítil mnohem líp. A teď, po dokončení vyprávění jsem čekal na jakoukoliv odezvu. Chan byl jediný, kdo zatím o mém, vlastně našem problému věděl, tedy pokud se někomu nestihl svěřit Jisung

Chan se na židli otočil, aby na mě viděl. ,,Takže po tom, co se ozval Salang jsi ho políbil, on ti jednu vrazil a odešel. A teď nevíš kde je a jdeš za mnou, abych ti pomohl ho najít a aby ses ujistil, že je v pohodě." Přikývl jsem, s nadějí, že Chan mou prosbu přijme. Místo toho se ale rozesměje, což všechny moje nově nabyté pozitivní pocity zašlape do země. ,,Přemýšlel jsi nad tím, co teď asi musí cítit? Zamyslel ses nad tím, jak bys na jeho místě reagoval ty?"

,,Jasně že jo." zabručel jsem.

,,Tak čemu se divíš? Jisungovi přece není deset. Je plnoletý a umí se o sebe postarat. A jak ho znám, už dneska se nejspíš vrátí na noc k vám. Jen bys měl počkal, až začne mluvit sám, hlavně na něj netlač, nebo se k vám vřítím já a svoje nebohé děťátko v nouzi zachráním."

,,A teď mluvíš o mně nebo o něm?"

,,Jasně že o něm. Jen mezi námi, mám ho radši než tebe." Místo odpovědi jsem se zvedl a než jsem vyšel na chodbu, ukázal jsem na něj prostředníček, to už se ale otáčel a se smíchem nasazoval sluchátka.

Doufal jsem, že mi tenhle rozhovor něco dá, ale jen jsem odcházel víc frustrovaný. Věděl jsem, že bych měl dát Jisungovi čas, ale moje trpělivost pomalu přetékala a nejraději bych prostě vyrazil do města a šel ho hledat. Ale mohl být kdekoliv. Což mě ještě víc dráždilo.

Chvíli jsem přemýšlel, že zamířím na byt a něco zkusím uvařit. Jenže už tak jsem celkem přibral a navíc jsem měl v plánu vyzkoušet nějaké nové choreografie. A tak jsem místo toho zamířil do bližšího tanečního studia. Naštěstí bylo to naše volné, tak jsem prostě pustil nějakou hudbu a na zahřátí se pohyboval do rytmu.

Ale něco bylo špatně. Pletly se mi nohy a moje rovnováha se zhoršila. Už po pár písničkách jsem potřeboval pauzu. A navíc jsem skoro vůbec netrefoval rytmus. Nedokázal jsem se vůbec soustředit. Tohle bylo prostě zbytečný.

Sbalil jsem se a raději trénování vzdal. Abych se alespoň trochu probral, zamířil jsem k nejbližšímu automatu na kafé, jenže u něj zrovna stály nějaké holky. Stoupl jsem si za ně a čekal, až si objednají. Bohužel mi neunikl jejich rozhovor.

,,Musím říct, že ten nový vynález je fakt něco! Už se moc těším, až si ho budu moct pořídit."

,,Přesně! Jen si představ, že by byla tvoje spřízněná duše nějaký idol. To by bylo vážně boží."

,,Na internetu teď koluje #salangidols. Měla by ses na to podívat. Jsou pod ním edity na idoly, kterým se možná rozezvonil Salang. A musím říct, že některým by to společně mega slušelo."

,,Přesně! Nedávno jsem viděla záběr na Lisu, která se otřela o nějakého kluka. Úplně se rozzářila. Třeba je její spřízněná duše on!"

,,A já dneska ráno viděla jeden, kde je prý vidět Han z SKZ. Byl v nějaké nemocnici nebo něco takovýho, ale s kyticí. Možná je jeho spřízněná duše tam!"

,,OMG! Tak to je fakt něco!" Mašina zrovna dodělala kafé i pro druhou z nich a ty společně spokojené odcupitaly pryč. Moje chuť na kafé odešla společně s dívkami.

Vytáhl jsem telefon a do vyhledávání na Instagramu napsal:

#salangidols

Vyjelo na mě hned několik reelů s tvářemi známích lidí. Chvíli jsem hledal, ale nakonec jsem opravdu našel jeden, kde se bavil Jisung s nějakou paní za recepcí. V jednu chvíli si sundal roušku a čepici a poté té paní ukázal kytici, kterou schovával za zády. Nevěřícně jsem najel na YouTube a vyhledal:

SKZ Han s kyticí

Ukázalo se tu mnohem víc videí a editů, které ukazovaly stále to stejné.

,,No do prdele."