Salang • Stray Kids Fanfiction • CZ

16. Han

Následoval jsem Eunwol k výtahu a snažil se ignorovat zvědavé i podezřívavé pohledy lidí, které jsme po cestě míjeli. Výtahem jsme sjeli o dvě patra níž a vystoupili v chodbě, která vypadala naprosto totožně se všemi ostatními. Zavedla mě až do nenápadné zakódované místnosti, co vypadala trochu jako nějaká komora. Nebylo tu žádné okno, jediný zdroj světla vycházel z monitoru počítače uprostřed místnosti a občas probliklo náhodné světýlko na nějakém z mnoha kabelů, které se válely všude kolem.

,,V tomhle počítači se nachází všechny informace a všechny programy spojené se Salangem. Kdyby se tu stala jakákoliv chyba, všechno by mohlo ve vteřině zmizet. Proto tu máme lidi, kteří se snaží pokud možno 24/7 hlídat a odrážet všechny pokusy o hacknutí." zavře za námi dveře a přejde k obrazovce. Něco začne klikat do klávesnice. Fascinovaně sleduju její rychlé prsty v rukavicích , jak tančí po klávesnici.

Na monitoru se po chvíli objeví několik složek a Eunwol se jimi chvíli proklikává, než se objeví v archivu. Do vyhledávání zadá mé jméno. Vyjede jí jeden profil a když na něj klikne, objeví se má tvář s pár informacemi. Poté najede na aktivitu a zobrazí se jí nějaký graf, který stále jede.

,,Kdy jsi měl pocit, že jsi potkal svou spřízněnou duši?"

,,Včera. Chvilku po čtvrté hodině?"

,,Takže vlastně hned po spuštění?"

,,Dá se to tak říct." opět něvo nakliká, načež se jí objeví úryvek grafu z té doby. Křivka, která do té doby byla pouze na nule se tady ale třikrát zvedla vzhůru ke sto procentům. Což zamená...

,,Tvůj Salang zaznamenal dotek spřízněné duše přesně 24 vteřin po spuštění. Poté o 156 sekund později a nakonec ještě jednou, o 262 sekund. Spokojený?" v tu chvíli mi přišlo, jako by uběhla hodina, ale očividně se vše odehrálo po ani ne pěti minutách od spuštění. Což bylo děsivý.

,,Díky moc. Za všechno." došel jsem ke dveřím, připravený odejít a nějak se s tímto potvrzením poprat.

,,Koho jsi se vlastně dotkl?" Eunwol se na mě ani nepodívala, na počítači zahlazovala stopy, které jsme tu nechali při hledání.

,,Proč se zajímáš? Není to stejně jedno?"

,,Upřímě? Vy, Stray Kids, jste moje oblíbená skupina." Konečně vše dokončí a podívá se na můj nechápavý výraz. ,,I když to tedy nejde na první pohled poznat. Většina Stay při pohledu na vás šílí, já ale nemám tu potřebu křičet 'OMG, Hane, vezmi si mě!' Stačí mi jen to, že jsem vás potkala."

,,No... je to docela příjemná změna. Ale stejně, proč bych ti to měl říkat?"

,,Protože mě váže stejně jako všechny doktory pracující na Salangu smlouva o mlčenlivosti. A kdyžtak si to prostě můžu najít v souborech. Ještě jsme Salang neuvedli na trh, takže je tu registrováno jen pár lidí. Ale raději bych to slyšela od tebe."

Povzdechnu si a raději zaměřím pohled na svoji ruku položenou na klice, nachystanou ji stlačit a odejít. ,,Minho. Lee Know je moje spřízněná duše. Spokojená?"

,,Vážně? Takže se dost možná stane #Minsung realitou?"

,,Tím si nejsem jistý. Přece to, že je má spřízněná duše ještě neznamená, že se do sebe zamilujeme nebo tak něco, nebo snad jo?" Chvíli čekám na odpověď, ale nepřichází. Mlčí. ,,Takže se zamiluju no Minha?!"

,,To není přímo nutné. Ale tvé tělo... ono... po čase..."

Můj telefon v kapse zavibruje a tak ho vytáhnu a podívám se, kdo mi píše.

CB97
——————

CB97
Kde jsi???

Sungie 🎸
Proč?
Co se děje?

CB97
Máme tu menší problém
Minho je na mol
A nutně s tebou něco chce probrat

Sungie 🎸
COŽE???
Kde jste?

CB97
U vás

Sungie 🎸
Za chvilku jsem tam

——————

,,Sakra. Musím hned jít."

,,Počkej. Kdyby tě někdo viděl vykouknout, byl by z toho problém." Eunwol otevřela dveře a rozhlédla se po chodbě, jestli tam někdo není. Potom dveře otevře úplně a nechá mě projít ven. Společně dojdeme k výtahům, kde se napůl rozloučíme a každý nastoupíme do jednoho. Já sjedu dolů, ona zase k sobě do kanceláře. Ale stejně už nic nebude jako předtím.

Teď už vím naprosto jistě, že je Minho moje spřízněná duše. Možná to tak prostě mělo být. A já se s tím musím nějak vypořádat.