Kapitola 14.

3 2 0
                                    

Jestřábek nedokázal přestat myslet na svou kamarádku Bělinku. A čím déle se válečníci nevraceli , tím více měl o ní strach. Drápek vedle něj se otřásl zimou , jeho krátká černá srst mu neposkytovala dostatek tepla 

Jestřábek se k němu přitisknul aby ho zahřál . Ikdyž měl kožíšek promáčený deštěm, udržoval stálou teplotu.

Kamarád se na něj vděčně usmál  dotkl se ocáskem Jestřábkova ramene. Kocourek spokojeně zavrněl a zatřepal hlavou aby se zbavil vody která mu stékala po fouscích.  

Srst koček se leskla v posledních paprscích slunce. Ta krásná podívaná Jestřábkovi na chvíli vzala dech. Z tranzu ho probudila až jeho sestra Bobulka která do něj strčila.

„pojď, už musíme jít ", mňoukla a rozběhla se za ostatními. Jestřábek se ještě jednou ohlédl na zapadající slunce a dál se do běhu.



******************.                                               ***********"**.                                        ********************



Měsíční klan dorazil na území Světelného klanu. Jestřábek to poznal podle cizího pachu a málo zarostlé půdy.  „ co tu děláš Bukvice ? Ty i tvůj klan snad nemá své území?"  Slyšel hlas nějakého kocoura. Prodral se dopředu a spatřil šlachovitého kocoura s bílo zlatou srstí. 

Věděl že je to zástupce Světelného klanu . Bukvice navzdory své nepoddajné povaze sklonila hlavu „ náš tábor byl zasažen ohněm, téměř celé území je ohořelé a zničené, potřebujeme vaši pomoc Lesní spáre ! 

Kocour pyšně zvedl bradu a povýšeným pohledem přejel všechny členy Měsíčního klanu. Potom se však znovu zadíval na Bukvici a v jantarových očích se mu mihl jakýsi náznak pochopení.

„ dobrá ", mňoukl a mrskl ocasem „ pojďte za mnou ".

Jestřábek se rozhlédl a cítil jak si všichni úlevně oddechly. S lítostí sledoval truchlící Jantarovku i Pavučinu která silně kulhala na zadní tlapku. 

Podíval se za sebe , v naději že zahlédne zlatou kočičku s rošťáckým úsměvem,  statečného a hrdého Hromového měsíce a svého otce který se vydal na tu nebezpečnou výpravu. 

Ale neviděl nic než tmavnoucí nebe a černé větve že kterých tekla voda. S povzdechem se otočil a proběhl trnitým tunelem do cizího tábora.


You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Oct 12 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

Tajemství Bílé hvězdyWhere stories live. Discover now