Tajemství Bílé hvězdy

Kapitola 2.

Bělinka se probudila vedle své spící matky. Olízla si svou zlatou srst a podívala se po doupěti. Už to byla nějaká doba co poprvé otevřela oči a pokaždé když viděla tu krásu přírodu a členy svého klanu byl to pro ní zážitek. 

Kočička se podívala vedle sebe jde u stěny školky podřimovala malá hnědá matka a vedle ní byl stočený její syn a dcera. Bělinka se usmála při pomyšlení že si zase budou spolu hrát . Potom doupě zahalil stín , Bělinka se otočila ke vchodu a spatřila přicházejícího válečníka , který v tlamičce nesl králíka. 

Bělinka sledovala jeho něžný pohled který vedl k jeho družce a koťatům. Mohutný krémový kocour opatrně olízl matce ouško a položil před ní úlovek. 

Bělinka sledovala jak po chvíli zvedla hlavu a vděčně se na něj usmála. Bělinka si všimla že se malý kocourek - Jestřábek , probudil a veselé začal skákat kolem svého otce. Orlí křídlo se začal smát a láskyplně do svého synka strčil až ho povalil. 

Bělinka Jestřábkovi i Bobulce záviděla že měli tak starostlivého otce , .ona sama svého nikdy nepoznala, věděla jen že poližil život za klan , který ho bude vždycky ctít. Mrzelo jí že o něm toho věděla tak málo , ale byla a bude na něj vždycky hrdá. 

Bělinka se otočila na Jantarovku , když ale zjistila že stále spí zvedla se na tlapky a popoběhla směrem k nim. Jestřábek si jí všiml a mňoukl „ ahoj Bělinko ! ", . Zlatá kočička se usmála a pozdrav mu opětovala . Potom na kocourka nečekaně skočila . S uspokojením sledovala jeho překvapení, které však netrvalo dlouho. Vymanil se z jejího sevření a ohnal se po ní.

Bělinka jen taktak uskočila a zkoušela mu podrazit tlapky . Orlí křídlo i jeho družka - Bouřka je pobaveně sledovali. Jestřábek Bělince vyskočil na záda a povalil jí tak na zem. 

„ hej slez tě mě ", vypískla Bělinka vztekle a máchala tlapkami. „ tak mě k tomu donuť ", mňoukl Jestřábek se smíchem. Bělinka se zamračila a ohnal se po něm tlapkou Jestřábem trochu neohrabaně uskočil ale povolil sevření. Využila toho a vyskočila na tlapky. Potom na sebe začali vrčet . Bělonka náhle zaregistrovala něčí pohled světlých očí , které patřily Bobulce. Kočička ocáskem ukázala na svého bratra a pobaveně se usmála. Bělinka přikývla na znamení že jí neprozradí a opět se podívala na Jestřábka . 

Bobulka mezitím pokračovala vpřed ovšem dost neohrabaně, ale Bělinka se postarala aby veškerou pozornost věnoval jí. Potom kočička skočila na svého bratra který překvapeně vyjekl. Bělinka se začala smát spolu s Bobulkou a po chvíli se k nim přidal i Jestřábek.

Bobulka měkká na zlatou kočičku a ona jí gesto oplatila. Potom se otočili ke slunci , které právě zářilo vysoko na obloze . Všichni tři leželi vedle sebe , Bělinka vnímala teplo jejích kožíšku a připadala si šťastná a v bezpečí.