Casual Affair

I.

,,Maria Darlingtonová, 34 let, vdaná a s jedním dítětem. Opět, jako všech pět předešlích obětí..." spustila Luce Brooksová, jedna z hlavních vyšetřovatelek tohoto ohavného případu, zatím co spolu se svým kolegou pomalu obcházeli místo činu.
Bylo tady spoustu dalších lidí. Odborníci na různé věci. Skupina jednich se šetrně snažila získat co nejvíce důkazů a všelijakých stop, které by později mohly být užitečné, skupina druhých zase odháněla pár okoumějících novinářů, jejihž přítomnost nebyla příjemná vůbec nikomu. Jeden z vyšetřovatelů se snažil pořídit co nejlepší fotografie mrtvé ženy.
,,Víme ještě něco jiného?" Zeptal se inspektror Way, pomalu se přibližujíc k oběti.
,,Snad jen to, že pracovala v kavárně Waffle House. Zbylé informace dostaneme teprve v kanceláři. Jo a mimochodem," dodala Luce, ,,moc se tady asi nezdržíme, čeká na nás výpověď Mariiny devítileté dcery."
,,A manžel?" Podivil se Way
Brooksová pokrčila rameny, ,,ten se neozval a očividně nehodlá komunikovat."
,,Pošleme za ním Raye s Dallonem, ti to s ním vyřeší. Jdem se mrknout na Mariu."
Hnus. Jako vždy. Nebylu tu nic moc k vidění, aspoň ne pro Luce a Gerarda, kteří podobné divadélko sledovali už pětkrát.
Tento případ je může určitě ujistit, že jde opět o naprosto čistou práci znalce anatomie. Hlava useknutá jednou ranou, chybí obě ledviny. Vrah věděl přesně, kde řezat. Doktor? Řezník?
Leželo zde zohavené tělo mladé ženy a opodál její hlava. Netvor nejspíš ženu zezačátku přiškrcoval, aby nemohla křičet a volat o pomoc, to bylo znát s pohmožděnin na krku, a když už byl se svou prací hotov, prostě jí uřízl hlavu. Ledviny pravděpodobně nebyly vyříznuty za živa. Alespoň ne za jejího vědomí, mohla upadnout do komatu, jakmile ji vrah dohnal.
,,Joe, mám nějaké stopy?" Zeptal se znechuceně Gerard a otočil hlavu od té ohavnosti.
Jeden z těch, kteří hledali stopy se otočil a Wayovi z trochu nadšeným výrazem odpověděl: ,,Mám skvělou zprávu," vstal z pokleku a šel směrem k vyšetřovateli, ,,bylo vlhko, teda, ta hlína u silnice byla poměrně vlhká. To znamená, že se nám podařilo získat poměrně velkou stopu vozidla, kterým vrah dopravuje své oběti do lesů."
Gerard se trochu usmál, ,,úžasný, postarej se o to, aby jsme našli název toho auta. Ostatní věci hoďte do laborky, fajn? Luce," otočil se inspektor na svou kolegyni. Ta ale pořád obcházela mrtvou, jako by se snažila vypozorovat ještě něco jiného. Jak se i mnoho ostatních lidí diví, je zvláštní, že Brooksová neodstoupila od případu, který jí byl přidělen. Je to totiž také žena, stejně jako všechny netvorovo oběti. Její inteligence a schopnost odhadovat a zmanipulovávat lidi se ale může hodit ve všech případech. Proto neodmítla. Nemůže nechat policii na holičkách, když jde i o její vlastní život.
,,Luce, půjdem vyzpovídat tu malou, dobře?" Way ji chytil za ruku, aby se mohla trochu uklidnit. Sám byl z tohoto případu už tak trochu vystresovaný. Od první vraždy uplynul necelý půlrok a už od začátku pro odhalení vraha dělá vše. To jim ale není nic platno. Netvor z Jersey, jak vrahouna přezdívají už nejem místní noviny, si dává na své práci velice záležet. Z míst činů doposud nebylo možné získat žádné otisky prstů ani nic podobného. Policie má seznat celkem asi 65 podezřelých, kdo z nich je ale vrahem dokážou až testy DNA. A je jeden z těch pětašedesáti adeptů vůbec ten správný? Zůstává tu také varianta, že všichni podezřelí budou propuštěni pro nedostatek důkazů. A co pak? Znamenalo by to ještě větší zklamání ze strany nejen občanů New Jersey, ale také občanů celé Ameriky.
,,Pane Wayi!"
,,Inspektore!"
,,Wayi, jak daleko necháte Netvora ještě zajít?!"
,,Kdo je hlavním podezřelým?"
,,Už je to šestá vražda, máte vůbec potřebné indície? Inspektrore!"
Ozívalo se z hloučku novinářů. Oba policisté se to ale snažili ignorovat a v klidu nastoupit do auta. Jedna otázka ale Luce donutila k otočení.
,,Slečno Brooksová, nebojíte se, že se stanete další obětí?"
I Gerard se prudce otočil. Nechtěl Luce nijak rozhodit, už takhle trpělivost jich obou zasahovala do určitých mezí.
,,Na případu všichni tvrdě pracujeme," zahlásal Way, ,,všem obyvatelům New Jersey i celé Ameriky jménem celé FBI slibuji, že vraha dopadneme! Nedopustíme, aby ženy a jejich rodiny žily ve strachu. Máme nové stopy a brzy čekáme výsledky testů DNA, které nám zuží seznam podezřelých. Ujišťuji všechny ženy, děti i muže, že nedovolím, aby Nervor spáchal další zločin! To jsou veškeré informace, které vám momentálně mohu poskytnout. Na další otázky odmítám odpovídat..."
Gerard i Luce nastoupili do auta, nehledě na další, věčně se opakující otázky novinářů i kameramanů.
Začínalo toho být opravdu moc, hlavně na Waye. Inspektor Gerard Way. Byl postaven do čela případu hned na začátku. Proč? Byl považován za nejchytřejšího a nejskvělejšího policistu vůbec. Zkrátka za odborníka na vraždy. Byl...
Skutečně. Den za dnem mu dobrých pověstí ubývá a narážek, pomluv či urážek mířených na jeho osobu přibývá.
Tolik nocí se pořádně nevyspal. Věčně sedí zalezlý doma, nebo spíše za stolkem v jeho kanceláři.

Cesta na stanici netrvala příliš dlouho, Luce s Wayem byli brzy zase vevnitř.
Tady na ně ovšem čekalo o dost více práce, než venku, na místě činu. Úkol číslo jedna je promluvit si s malou Darcy, dcerou zesnulé Marii Darlingtonové.
Luce, jako žena a tudíž člověk s větším mateřským citem, přistoupila k devítileté dívčině jako první. Darcy byla zmatená, těkala očima po všech cizích lidech, co se motali kolem ní a z hrůzou ve tváři si prohlížela každičký koutek místnosti, ve které seděla. Panovala tu trochu napjatá a přepracovaná atmosféra, všichni tvrdě pracovali, tiskali si různé papíry, jiní zase zkoumali něco na počítačích. Holčičku zaujala nástěnka, na které vyseli fotografie pěti obětí. Dala se do pláče, když si uvědomila, že tam brzy přibyde fotka její maminky.
Bylo jí pouze devět roků, ale vzhledem k nepříliš milosrdnému životu to byla velmi inteligentní a vyspělá dívka. Vyděšená, opuštěná, ale schopná výpovědi.
Policistka Luce si sedla vedle malé Darcy a věnovala jí upřímné obětí. Ušetřila ji těch odporných detailů o smrti Marii.
Povídali si spolu tak pět, možná deset minut, než Brooksová malou slečnu dostatečně uklidnila.
,,A kde máš tatínka? Mluvila jsi s ním?" Zeptala se opatrně
Darcy zakroutila hlavou, ,,oni se s maminkou hádali. Moc..."
,,Pohádali se včera večer?"
,,Jo," špitla dívka, ,,zase ji zbil."
,,On mamince ubližoval?"
,,Dělal to často," povzdechla si, ,,ale maminka vždy říkala, že nás má rád a že jí už ubližovat nebude."
Luce si povšimla malého monokla pod jejím okem, ,,bil i tebe?"
Holčička nenápadně přikývla a dala se znovu do pláče: ,,Včera mi dal ránu sem, do očíčka," zavzlykala, ,,tak jsme s maminkou utekly do Wafflu."
,,Děkuju, to bude zatím asi stačit, jdi tady s tou paní," ukázala Brooksová na svou kolegyni, ,,dáte si spolu nějaké kakao."
Luce se se zděšením pootočila. To by vysvětlovalo ty modřiny po jejím těle. Pomyslela si.
,,Počkejte," zavolala Darcy směrem na Luce, ,,on tam přišel jeden pán. Těsně před zavíračkou."
V agentce se něco sevřelo. Přišel jeden pán...Tohle je sakramentsky dobrá stopa! ,,Vidělas ho?" Zeptala se s nadějí, že snad získají první podobiznu možného vraha.

Ahoj, zdravím vás s mojí novou povídkou! :) tentokrát trochu jiný žánr než posledně, tak snad se vám bude líbit. Pište názory, pište cokoli. :) jestli má vůbec cenu pokračovat...zatím se to rozjíždí, prvních pár dílů bude zřejmě 'o ničem', ale příběh je dost komplikovaný, proto, prosím, vydržte! :D
Díky za každý ohlas. X