Casual Affair

X.

*

Zatímco Gerard odjel za Jamesem Darlingtonem, Luce seděla s Dallonem v kanceláři a diskutovali o všem možném. Zejména Lucinda neměla Waye v poslední době zrovna v oblibě, ale rozhodně nechtěla, aby ho vyhodili a místo něj sem přišel Kiedis. Nebyl to totiž úplně milý a příjemný člověk. Nikdo na pracovišti ho neměl rád, všichni s ním neradi spolupracovali. Ale museli ho respektovat, byl tu jako ten největší šéf ze všech, nejvyšší moc, neposlechneš ho? Letíš. Jeho pravidla byla prostá. Pro všechny tady by jeho návrat k vyšetřování znamenal návrat neskutečného tyranizování. Byl něco jako policejní diktátor. 

,,Myslíš, že se něco stihne?'' zeptal se Dallon své kolegyně

,,To netuším, snad jo,'' v kapse jí začal brnět telefon, někdo jí volal, ,,ehm, počkej chvilku.''

Brooksová vzala svůj telefon a popošla dál, k oknu. Weekes ji opodál sledoval, věděl moc dobře, kdo volá. Usmívala se, jen co ten telefon zvedla. Nerozuměl tomu, co říkala, ale bylo mu jasné, o čem se tak mohli bavit. Zněla šťastně, vůbec ne jako by mluvila jen s někým, s kým by si hrála. Tenhle tón hlasu u ní neslyšel už dlouhou dobu. Začínal tušit, že jí na něm záleží. 

,,Takže?'' zeptal se když hovor skončil

Lucinda jako by na chvíli úplně ztuhla, snažila se zakrýt úsměv, který se ji ve tváři objevil vždy při vzpomínce na něj. Zčervenala a jen zlehka pokrčila ramena. 

,,Máte plány na večer? Zase?'' zakřenil se

 ,,Půjdeme se projít, jo,'' přiznala, poté přišla chvilka ticha, chvilka zamyšlení, ,,myslíš, že je normální, že mám pocit, jako by-''

,,Jako by pro tebe opravdu něco znamenal? Zlato, to je úplně normální. Vím, co cítíš.''

,,Ale známe se jen tak krátce, to je šílený,'' zakroutila hlavou

,,Láska je šílená, Luce.'' 

,,Kdo tu mluvil o lásce?'' podivila se Lucinda a znovu zčervenala 

Dallon se zasmál a zvedl se ze židle, ,,bože Luce, jsi vtipná.'' 

Odešel někam směrem k tiskárnám. Cestou na ni ještě stihl mrknout. 

Opět jí to donutilo zapřemýšlet se. Je to vůbec možné? Brendon je mladší, asi tak o pět let, možná víc. Věkový rozdíl sice vidět nebyl a skutečně, tohle byla poslední věc, která by ji trápila. Šlo spíše o to, že se potkali před necelými čtyřmi dny a všechny schůzky, hovory i konverzace měly být jen strategický tah, zkrátka to mělo sloužit pro pracovní účely, nikoli pro to, co se jí teď odehrává v hlavě.

Také jí trápila otázka: Co když je přeci jen netvor? Co potom? 

Silně o tom pochybovala, vybudovala si k němu příliš silnou důvěru. A stejně jako Gerard teď hledá důkazy toho, že je vrahem, ona se snaží všechny přesvědčit o opaku. Ženská slabost se u ní začínala pomalu, ale jistě projevovat. 

A kdyby to přeci byla láska a ne jen pouhé okouzlení, blesk z čistého nebe, je vůbec šance, že druhá polovina cítí to samé? Je to až skoro nemožné, ta představa. 

Jenže Brendon měl vše, co kdy chtěla, co kdy potřebovala. Byl prototypem dokonalosti snad každé ženy. Dobře vypadá, dobře se obléká, slušně se chová, je to gentleman. Až příliš dokonalý pro to, aby s ní jen tak ztrácel čas...