"Jdeme dneska někam?" zeptala se Hailey, moje nejlepší kamarádka.
"Že se ptáš," odpověděla jsem jí a obě dvě jsme se začali smát. Každý pátek někam jdeme, takže bylo zbytečné, aby se ptala. Asi po 20 minutách jsem došli domů. Bydlíme spolu asi půl roku. Jakmile nám bylo oběma 18, odešli jsme od rodičů, protože se to tam nedalo vydržet. Máme dost podobného rodiče, co se týče povahy. Furt po nás jenom řvali, ničím jsme jim nezavděčili a podle nich jsme dcery, které jsem k ničemu a jenom se baví.
"Volal mi Dylan. Chystá párty, protože jeho rodiče někam jednou na celý víkend. Takže mám šanci ho sbalit. Na jiné párty by nemusel být, ale takhle s ním budu moct být celý večer." radovala se jako malé dítě.
"Najednou ses k tomu odhodlala?" dělala jsem si s ní srandu, protože je do něho zamilovaná už od prváku a odhodlala se k tomu teprve ve čtvrťáku
"Jsi hnusná," vyplázla na mě jazyk a já se jí začala smát.
"Doufám, že tam budou pěkní kluci," řekla jsem po chvilce.
"No, pokud tam kluci ze školy, tak tam pěkný kluk určitě nebude. Samozřejmě kromě Dylana, ale Dylan je můj."
"Však já ti ho neberu."
"Nechápu, na co tam potřebuješ kluky, když si stejně s žádným nezačneš." Taky to nechápu.
„Nikdy nevíš," mrkla jsem na ní. Jenom nade mnou mávla rukou a dále se dívala do své skříně.
***
Pila jsem už několikátou skleničku vodky. Tančila jsem do rytmu hudby. Myslím, že hraje písnička Timber. Nejsem si jistá, ale zní to tak. Když jsem si všimla, že se na mě dívá nějaký kluk, přestala jsem tančit a šla se posadit. I když jsem byla opilá, pořád jsem byla nervozní. Rozhlédla jsem se a po chvilce našla Hailey, jak se líbá s Dylanem. Jsem štastná, že se jí to povedlo. Jenom doufám, že se s ní nelíbá kvůli toho, že je opilý. Pila jsem další skleničku a když jsem jí dopila, tak jsem si všimla, že ke mně jde ten kluk, co se na mě díval. Po chvilce už stal skoro u mě. Srdce mi bilo, tak jako nikdy.
"Nechceš si zatančit? " zeptal se a usmál se. Vstala jsem a šla za ním. Zrovna, když jsme přišli, začala hrát pomalá písnička. Kdo na párty pouští pomalé písničky? Otočil se naproti mě, chytil mě a začali jsme tančit. Dívali jsme z oči do očí. Nikdy jsem nebyla, tak nervózní.
"Myslím, že jsem přeslech tvé jméno," promluvil jeho dokonalým hlasem.
"Karen," řekla jsem. "Tvoje jméno?" zeptala jsem se.
"To není podstatné," mrkl na mě. V normálním případě by mi to vadilo, ale tohle není normální případ. Popravdě jsem věřila, že to není podstatné. Po 2 písničce jsme si šli dat něco k pití.
"Nechceš odsud zmiznout?" zašeptal mi do ucha. Jenom jsem přikývla. Procpali jsme se mezi lidmi, kteří tančili.
"Kam jdeme?" zeptala jsem se ho asi po 5 minutách.
"Uvidíš," řekl. Nakonec jsme k nějakému domu. Usoudila jsem, že je jeho.
Když jsme byli uvnitř, tak mě opřel o dveře. Přiložil jeho rty na moje. Po chvilce jsem mu dala přístup do mých úst. Odtáhla jsem se od něho, když jsem si uvědomila, co dělám. Nechápavě se na mě podíval. Nic jsem neříkala, protože jsem nevěděla, co říct.
Znovu mě začal líbat a tentokrát jsem se tomu poddala. Ruce jsem si obmotala kolem jeho krku. Po chvilce jsme byli u něho v pokoji, aniž bych věděla, jak jsme se tam dostali. Začal mi sundávat šaty, což se mu po chvilce i povedlo. Stála jsem před ním jenom ve spodním prádle. Musím přiznat, že jsem se trochu styděla. Trochu více.
Sundala jsem mu tričko a odhodila ho do rohu místnosti. Nadzvedl mě, automaticky jsem si kolem něho obmotala nohy. Začal mě líbat a já spolupracovala. Když došel k posteli, tak mě na ní opatrně položil. Rozepínal mi podprsenku, zatímco jsme se líbali. Po chvilce jsem byla už bez podprsenky. Rozepla jsem mu knoflík u kalhot a pomalu jsem mu začala rozepínat zips.. Začala jsem mu sundávat kalhoty, pomohl mi s tím.
Přemístil se dolů a vzal lem mých kalhotek mezi zuby a pomalu je sundával. Nakonec jsem byla už cela nahá. Sundala jsem mu boxerky. Chvíli se věnoval mým prsům. Pak mě začal mě líbat na krku Po chvilce mě políbil na rty. Ruky jsem mu obmotala kolem krku a pak do mě vnikl. Zaryla jsem mu nehty do zad. Obmotala jsem si nohy kolem jeho pasu, aby se ve mně mohl lépe pohybovat. Každou sekundou přidával na tempu. Naše vzdychy zaplňovali celou místnost. Když ještě párkrát přirazil, tak jsem dosáhla svého vrcholu. Po chvilce i on. Svalil se vedle mě a přikryl nás. Políbil mě na čelo a já jsem se na něj jenom usmála.
Uvědomují si, že to byla chyba a že to pro něho nejspíše nic neznamenalo. Pro mě vlastně taky ne. Ani ho neznám. Neznám, ani jeho jméno. Vím jenom, jak vypadá. Měla bych se cítit špatně, že jsem to udělala, ale ve skutečnosti se cítím dobře.
Touha vždycky zvítězí nad rozumem.
Snad se vám 1.část líbila:)
