Klaus:
Myslel jsem, že když ji vezmu na výročí naší svatby tam, kde jsem ji požádal o ruku, bude nadšená. Vždycky jí dělá radost, když si pamatuju významná místa, která jsme spolu navštívili, společné zážitky a podobně. Ale ona je většinu večera zamlklá a smutná. Dokonce když ji vytáhnu na parket, abychom si zatancovali na její oblíbenou písničku, ani jednou se neusměje. Trápí mě to, a tak se zeptám: "Děje se něco, lásko?"
"Všechno je báječné," odpoví nepřesvědčivým hlasem a nepodívá se mi u toho do očí. Vím, že je něco špatně.
"Něco se děje, tak mi to řekni, prosím," nenechám se odbýt milosrdnou lží. Potřebuju zjistit, co dělá mojí nádherné, milované ženě starosti.
"Všechno je báječné," zopakuje hlasem tak prázdným, až mě z toho zamrazí. "Tenhle večer, náš život... ty a já.. my dva." Dá zvláštní důraz na slovo dva a já se snažím odvodit, co to má znamenat.
"Caroline, já poznám, když mi lžeš, tak mi pověz pravdu, chci ti pomoct."
"Já nechci kazit hezký večer," zamumlá.
Zvednu jí bradu a přinutím ji se na mě podívat. "Nezkazíš ho. Chci, abys byla šťastná, a to nebudeš, když si budeš nechávat své problémy pro sebe. Slíbili jsme si přece u oltáře, že spolu budeme v dobrém i zlém."
Chvěje se jí ret a uhýbá očima a já vidím, že se bojí se mi svěřit. Pak se ale konečně nadechne, aby šla s pravdou ven.
ČTEŠ
Zasloužené štěstí - TVD Klaroline fan fiction (2015)
FanfictionKlaus a Caroline jsou spokojení manželé, ke štěstí jim však přece jen něco chybí - dítě. To je samozřejmě nemožné - ale Klaus je odhodlaný dokázat nemožné a splnit milované Caroline její největší přání stůj co stůj. Podaří se mu to, nebo je skutečně...
