Caroline:
Musela jsem úplně vytuhnout. Když se vzbudím, slunce je už vysoko na obloze a dům se zdá být tichý a prázdný. K čertu s touhle únavou. Celá rozlámaná vylezu z postele a jdu k oknu, kudy dovnitř pronikají paprsky. Pár okamžiků pozoruju Mystic Falls a cítím se doma. Patřím sem. Co jsem si vůbec myslela? New Orleans nikdy nemohlo být mým opravdovým domovem. Obleču se a jdu se projít ven. Je tu příjemný vzduch.
Napadne mě, že bych mohla jít navštívit třeba Matta nebo Tylera, jestli tady teda ještě bydlí. Ale nakonec neseberu odvahu a jenom si sednu na lavičku a koukám před sebe, zamyšlená.
Z úvah mě vytrhne zvuk mého mobilu, kterého bych se upřímně nejradši zbavila, protože mě spojuje se světem v New Orleans. A to je otravné.
Ztrápeně zkontroluju displej. Kdyby to byla Rebekah, Davina, Hayley, Elijah, Kol nebo Camille, ještě bych to skousla a možná bych i přijala hovor. Jenže to je Klaus - a já momentálně nemám náladu s ním mluvit. Ačkoliv, nevím, jestli se k tomu někdy přinutím. Nechám telefon zvonit a snažím se ho ignorovat.
Vtom se za mými zády něco šustne a náhle zpoza křoví vyjde Klaus, v ruce mobil, ve tváři směsici výčitek a zoufalství. „Jak dlouho to ještě potrvá, lásko?" zeptá se.
Nadechnu se k odpovědi, aniž bych měla sebemenší tušení, jak bude znít.
ČTEŠ
Zasloužené štěstí - TVD Klaroline fan fiction (2015)
FanfictionKlaus a Caroline jsou spokojení manželé, ke štěstí jim však přece jen něco chybí - dítě. To je samozřejmě nemožné - ale Klaus je odhodlaný dokázat nemožné a splnit milované Caroline její největší přání stůj co stůj. Podaří se mu to, nebo je skutečně...
