Kapitola 31

9K 601 37
                                    

Ahojte lidí, konečně trošku veselejší kapitola po těch minulých smutných.. Tak si ji užijte a hlasujte ;)

Výjimečně věnováno vždy oddané čtenáře Boninee :*

Láska přes Wattpad

"Přestaň!" zakřičela jsem bez dechu, po tvářích mi stékaly slzy smíchu.

"Řekni to!" přikázal Evan a nemilosrdně mě lechtal na břiše. Na své krásné tváři měl výraz hravé krutosti.

"Prosím!" nemohla jsem dýchat. Břicho mě hrozně bolelo od smíchu. Evan seděl na mě a držel mě pod sebou. Když se venku ještě ochladilo, vrátili jsme se zpět do jeho pokoje.

"Řekni to!" opakoval a prsty se mu hýbaly ještě rychleji.

"Nemůžu-" dusila jsem se svými vlastními slovy. Ten pocit byl hořkosladký. Smála jsem se, ale břicho mě bolelo a plíce protestovaly z nedostatku vzduchu. Dlouho bych to už asi nevydržela, ale nechtěla jsem se vzdát.

"Můžu pokračovat donekonečna, prostě to řekni," Evan se zlomyslně zazubil.

"Nikdy!" zakřičela jsem důrazně a zatlačila mu na hrudník. Ani se nepohnul. Zmítala jsem se pod ním jako had, ale jenom se zachichotal a pokračoval ve své snaze mě ulechtat k smrti.

"Řekni ta slova," zazpíval hravě.

Asi bych umřela smíchy, doslova. Nicméně umírání s Evanem na sobě se mi nezdálo tak špatné. Evan zintenzivněl svůj lechtací útok. Dosáhla jsem takového bodu smíchu, kdy mi z úst nevycházel žádný zvuk, a věděla jsem, že se musím vzdát, pokud nechci doopravdy umřít.

"Tak fajn! Řeknu to!" vzdala jsem se. Přestal s lechtáním a s očekáváním na mě zíral. Tmavé oči se mu vesele smály. Nemohla jsem popadnout dech. Hrudník se mi prudce zvedal a klesal.

"Jsem jedno velké ucho," řekl vítězoslavně. Měsíční paprsky proudily oknem dovnitř a osvětlovaly jeho pohledné rysy.

"Jsi..." Arg! nenáviděla jsem prohrávání. Rozhodně jsem to neměla domyšlené, když jsem začala lechtací válku.

"Ano?"

"Jsi sexy básník," zamumlala jsem váhavě. Evanův úšklebek se ještě prohloubil.

"A?" naléhal. Bože, on si tohle opravdu hodně užíval.

"Já jsem..." odvrátila jsem se pohledem a zrudla jsem. Chytil mi obličej a donutil mě se na něj otočit zpátky.

"Neodvracej se ode mě. Chci tě vidět, když to budeš říkat," rozkazoval a lehl si na mě. Srdce mi v jeho blízkosti prudce bušilo v hrudi. Byli jsme tak blízko, že jsem mohla vidět jeho roztažené tmavé zorničky. Jeho nestálý dech jsem cítila na rtech. Jeho nos se jemně dotkl mého. "Řekni to," tón měl jemný ale vyžadující odpověď.

"Já jsem celá tvoje," řekla jsem bez dechu a tentokrát to nebylo způsobeno smíchem, bylo to blízkostí mého přítele. Uzavřel prostor mezi námi a políbil mě. Bože, milovala jsem, jak perfektně do sebe naše rty zapadaly, jako bychom byli stvořeni jeden pro druhého. Ten polibek byl jemný a pomalý, ale stejně dokázal moje srdce rozbušit. Jemně mě pohladil po obličeji, zatímco se naše rty sehraně pohybovaly. Chutnal opravdu dobře. Vztáhla jsem ruce k jeho obličeji a přitáhla si ho k sobě ještě blíž. Lehce nasál můj spodní ret a vyloudil ze mě tichý povzdech. Využil tu příležitost, aby se jazykem probojoval dovnitř mých úst. Polibek začínal být víc naléhavý a vášnivý. Projížděla jsem mu prsty ve vlasech, zatímco jeho jazyk prozkoumával má ústa. Dýchání se nám oběma zrychlovalo, celé tělo mě pálilo na místech, kde jsem ani nevěděla, že to bylo možné. Ten pocit cítit jeho tělo přitisklé na moje byl úžasný. Pokračoval v horlivých polibcích. Prsty pomalu přesunul z tváře dolů ke krku. Ten kontakt mi vyslal záchvěvy touhy po celém těle. Chtěla jsem, aby jeho ruka pokračovala dál dolů. Můžete za to vinit mé hormony, ale umírala jsem po jeho dotyku.

Láska přes WattpadKde žijí příběhy. Začni objevovat