The Life Of a Surfer

4.Kapitola

Rukama jsem pádlovala tak abych se i s prknem otočila zadkem k vlně a pádlovala vpřed. Modlila jsem se v duchu, aby mi to vyšlo, abych tu vlnu dala. Abych to dokázala.

Pádlovala jsem a jak mile jsem pod sebou ucítila větší tlak než do teď byl, vyskočila jsem na prkno. Víc a víc jsem se zvedala. Jen nespadnout, jen nespadnout, říkala jsem si v duchu a doufala v to že se to nestane. Jednu ruku jsem natáhla před sebe a druhou za sebe, snažila jsem se udržet se na prkně což se mi dařilo. Když jsem cítila, že vlna je ve správné poloze, začala jsem nohama ovládat prkno, pohybovala jsem se po té vlně, hrozně krásný pocit. Miluju tohle, je to úžasný, vždycky vypnu a vnímám jen sebe, prkno a tu vlnu. Dařilo se mi ano jsem pořád na prkně, ano jsem pořád na té vlně, držím se. Zasmála jsem se a jakmile jsem prknem vklouzla do vlny, ruce jsem natáhla nad sebe a zaradovala se, pořád jsem ale dávala pozor abych nespadla. Když jsem byla uprostřed, ruku jsem natáhla k jedné straně vlny, kterou jsem měla nejblíž a rukou vjela do vlny.

Kapky vody stříkaly mi na obličej, ruka mi jela v proudu vlny. 

Když jsem se podívala před sebe zahlédla jsem končící vlnu. Vytáhla jsem ruku z proudu vlny a pokrčila se.

Jakmile jsem vyjela prknem z vlny, nohama jsem začala prkno opět ovládat, zvedala jsem ho ze strany do strany. Jakmile voda utichla a vlna zmizela, objevila jsem se před Dylanem a Kelly kteří nejspíš sledovali mě i tu vlnu, nemohli ale vědět jestli jsem to dala nebo ne. Díky tmě.

„Amber no konečně! Tak povídej! Chytla jsi ji? Dala jsi to?!" Spustila na mě Kelly. Nasadila jsem neutrální výraz a když oba na mě jen civěli zasmála jsem se a ruce zvedla nad hlavu.

„Jo dala jsem to" začala jsem se smát a v dálce jsem zaslechla svoje jméno. Nejspíš bratr.

„Radši pojďte" řekla jsem nakonec trochu znechuceně, lehla si břichem na prkno a pádlovala k břehu. Stejně tak i Dylan s Kelly.

„Amber! No ták" zařval na mě bratr. Jakmile jsem byla u břechu seskočila jsem z pkrna, vzala ho do ruky a šla k němu.

„Dala jsem vlnu" zatřepala jsem hlavou se smíchem a kousla se do rtu. „Chápeš to? Dala jsem ji"

„No ještě aby ne" řekl chladným tónem a šel. „pojď se mnou" dodal. Nechápavě jsem povytáhla obočí a hlavu otočila k Dylanovi a Kelly. Mávla jim, bylo ji jasný že nejspíš jedu domů s bratrem. Při cestě k autu se k nám přidal James. Ani mě nepozdravil, prostě šel vedle Ryana a něco mu říkal.

„Počkej já tu mám auto." Zastavila jsem se a oni hnedka po mně. Podívali se na mě a Ryan pokrčil rameny.

„Pak ti pro něj zajedu." Řekl a šel dál, jen jsem si povzdychla a šla za nimi.

Do auta jsem dala prkno, sedla si, to samé udělali i oni dva a odjeli jsme z pláže. Vůbec jsem nechápala proč musím jet s nimi. Je mi devatenáct a Ryan se ke mně chová někdy jako k dítěti.

-*-

Prkno jsem vzala z auta, když jsme dorazili k nám domů a šla ho odnést. Na verandě jsem ho opřela a nechala ho uschnout. Projela jsem kluky pohledem a šla do svého pokoje, kde jsem se svlékla a šla rovnou do koupelny. Dala jsem si dlouhou sprchu.

Po necelých deseti minutách jsem odešla z koupelny jen v ručníku. Ryan s tím svým Jamesem byli pořád u nás, něco dělali v obýváku. Dveře od pokoje jsem si nechala otevřené, jelikož mi nikdo do pokoje nechodí. Oblíkla jsem si tílko s kraťasy, sedla si na postel a otevřela noutbuk. Na facebooku jsem si najela na Dylana a Kelly. Oboum jsme napsala...

 Tak a je tu další kapitolka. Trochu kratší, což jsem měla i v plánu. Další kapitola bude jen o chatu Kelly-Amber-Dylana. 

Pokud by chtěl někdo věnování, stačí se jen ozvat. :)