10. část

1K 77 11
                                    

,,Draco, přišla ti pošta!" volal Crebb.

,,Hmm." řekl Draco, který seděl - jak jinak - v Komnatě nejvyšší potřeby se skleničkou v ruce. Crebb mu podal dopis a zase odešel. Mezitím pomyslel na malinové dortíčky a vzal si je z blízkého stolu, kde se objevily. Draco se nad tou jeho nenažraností neustále divil.

Drahý Draco, Snapea je mi moc líto, nevím, proč to udělali. Také jsem nevěděla, že je tvá dívka příbuzná se Severusem. Pamatuj, že to byl i můj přítel a jeho ztráta mne velmi zasáhla. A mimochodem, Hermiona se mi líbí.

Líbá matka

Draco se pozastavil nad ,,Hermiona se mi líbí". Rozzářil se mu obličej a automaticky otočil na druhou stranu pergamenu.

Neboj se, jsem v pořádku, za pár hodin jsem zpět ve škole. Omlouvám se, že jsem se naštvala, prostě mě to vykolejilo. Tvá matka je skvělá.

S láskou, Hermiona

Ps. Nepij, Draco

Draco se pousmál nad tím, jak ho Hermiona dobře zná. Položil skleničku na blízký stolek a běžel najít Harryho. Ten jediný mu pomáhal Hermionu hledat. Našel ho v jídelně. Hrál tam kouzelnické šachy s Ronem. Když došel až k nim, sedl si vedle Harryho, složil hlavu do dlaní a tlumeným hlasem řekl:

,,Je v pořádku."

Ron zvedl hlavu.,,Kdo je v pořádku?"

Harry se provinile začervenal.,,Hermiona. Nemohli jsme ji s Dracem najít. Snape byl její strýc." odpověděl. 

,,Cože?!" vykřikl, až převrhl rukou svou figurku.

,,Už je to dobré, je s mou matkou, teď mi přišla pošta. Za chvíli je tady. A s posledními slovy vzal flegmaticky jednu Harryho figurku, posunul ji a s unaveným hlasem hlesl: ,,Šach mat."

,,Páni, Draco, to bylo geniální!" řekl překvapený Harry.

,,To jste mi něco nemohli říct?" vyjel po nich Ron. Pomalu si ani nevšiml, že prohrál. Draco se mu překvapeně podíval do očí.

,,Nejsi to náhodou ty, kdo se nebaví?" Ron po něm šlehl tak nenávistným pohledem, že kdyby mohl zabíjet, byl by Draco mrtvý už minimálně desetkrát.

,,S tebou se taky nikdo nebaví, Malfoyi." řekl, vstal a odešel. Harry mezitím vrátil figurky na výchozí pozici.

,,Zahrajeme si, než Hermiona přijde?" zeptal se. Draco přikývl a sedl si místo Rona. Hráli asi hodinu. Pokaždé, když někdo otevřel dveře, koukli směrem k nim, ale se zklamáním. Proto už je ignorovali a soustředili se na hru.

,,To mě nikdo nepřivítá?" ozvalo se kousek od nich. Draco nadskočil a Harry vyjekl.

,,Hermiono! Už jsi tady!" vyskočil z lavice a objal ji. Draco se taky vymanil ze spárů lavice a postavil se do ,,fronty". ,,Hrozně jsme se o tebe báli, tohle nám už nikdy nedělej." Když ji Harry pustil ze svého sevření, šel bokem.

,,Nechám vás osamotě a pak se ukažte." mrknul na ně. Draco si stoupl před ni. Koukal do jejích očí a byl šťastný, že ji vidí celou. Už chtěl něco říct, ale Hermiona mu položila ukazováček na rty.

,,Pššt." zašeptala. Pohladila ho po tváři a Draco slastně přivřel oči.

,,Bál jsem se o tebe." řekl a přitáhl si její hlavu blíž k sobě.

,,Omlouvám se." řekla a vdechovala jeho vůni.

,,Mrzí mě, co jsem řekl." Hermiona ho však zase umlčela.

,,Nic neříkej." přejížděla dlaněmi po jeho těle. Po krku... Po pažích... Po hrudníku...

,,Ale já ti chci něco říct."

,,Vím, že tě to mrzí, ale já-" Políbil ji, čímž ji umlčel.

,,Miluju tě Hermiono Grangerová." A políbil ji znovu.

,,Draco..." šeptla. Hladil ji palcem po tváři a užíval si její blízkost. Pak se ale odtáhla, což následoval Dracův překvapený pohled. Podívala se mu do očí a Draco doufal, že Hermiona řekne to samé. Svými slovy mu ale vyrazila dech.

,,Přidala jsem se k vám."

My first Dramione POZASTAVENO!Kde žijí příběhy. Začni objevovat