My first Dramione POZASTAVENO!

5. část

Jeho rty byly tak... Dokonalé...

,,Her.. Hermiono.." šeptal. Bylo tak uklidňující slyšet ho říkat své jméno. Hermiona ač nerada pustila Draca ze svého sevření.

,,Dobrou noc krásná čarodějko.." A dal jí pusu do vlasů. Ještě ji lehce pohladil po ruce a odešel. Dívala se za ním, dokud nezašel za roh. Buclatá dáma ji s úsměvem pustila dovnitř. Potichu vyběhla schody do dívčích ložnic, rychlými pohyby se převlékla, umyla a jedním skokem byla v posteli. Pomyslela ještě na ty krásné chvíle před několika okamžiky a s úsměvem na rtech usnula. Narozdíl od Draca, který do své ložnice rozhodně nemířil. Přiběhl ke skladu na košťata, vytáhl hůlku a pronesl kouzelnou formuli. Jakmile se před ním otevřelo, vešel do komnaty. Automaticky sáhl za jednu skříň.

,,Bézva... Pojď k taťkovi." žbleptal. Vytáhl velkou láhev už poloprázdné vodky. Smál se a otevřel ji.

,,Ona mně políbila..."loknul si.,,A já líbal ji."zase si loknul. Vypil zbytek láhve a nelze se divit, že byl hrozně opilý. Pomalu se neudržel na nohou. Opatrně sešel schody. Věděl, že musí být potichu, ale neměl nejmenší tušení proč.

.......

Hermiona se s trhnutím probudila. Někdo bušil na dveře. Když otevřela, dovnitř vpadl opilý Draco.

,,Draco! Proboha, jsi opilý?!!'' Draco sebou plácl na postel.

,,Možná -škyt!- možná malinko.'' Hermiona si povzdechla. ,,Jak ses sem teď dostal?"

,,Přelstil jsem tu tlustou ženskou. Jsem totiž děsně geniááááááááální." řekl a roztáhl ruce, aby ukázal, jak moc. Hermiona ho nabádala, aby byl potichu. 

,,Co s tebou mám teď udělat? Měla bych tě odvést na ošetřovnu."

,,Neee. Madam Pomfreyová mi zas dá ten odporný lektvar. Fuj. To bys mi neudělala ne?" řekl a udělal psí oči.

,,Ach jo.. Dám tě na gauč jo?'' řekla v klidu a pomohla mu vstát. Dala bokem polštáře, jeden mu nechala pod hlavu. Draco si ne a ne sednout, pořád vstával a objímal ji.

,,Ty jsi tak nádherná.'' vypadlo z něj mezi škytáním.

,,Ty taky. A teď si tady lehni, ať tě mužů přikrýt.'' Konečně se nechal přemluvit a lehl si. 

,,Já ne, já jsem blbeček.'' Draco byl už ospalý a oči se mu klížily.

,,Dobrou noc.'' popřála mu Hermiona a vstala.

,,Né...'' ozval se.

,,Co ne??''

,,Nechoď pryč.'' žadonil.

,,No dobře.'' řekla a sedla si zpátky. Chytil ji za ruku.

,,Spi Draco.'' šeptala.

,,Hermiono, ty jsi úžasná. Jsi chytrá a krásná a moc hezky se o mně staráš.'' říkal už tak napůl ze spaní.

,,Jsi nejskvělejší čarodějka jakou znám. Kam se na tebe hrabě Pansy.'' Hermiona ho pozorovala a usmála se.

,,Hermiono, já... Já tě... asi tě..-'' a usnul. Pustila ho, šla si lehnout, ale tentokrát ne a ne usnout. Přemýšlela, jak to zítra vysvětlí, přeci jen není normální, aby z nebelvírské věže odcházel ráno zmijozelák. Navíc Draco Malfoy. A ještě k tomu s příšernou kocovinou.