15. část

217 11 3
                                    

,,A co proved tak zlýho, že spolu nemluvíte?"

,,Pokusil se Hermionu zabít." hukl na něj Draco. Rozutíkali se směrem k hradu za Hagridova "ajéje", ale i tak přišli k večeři pozdě

-------------------------------------------------

Hermiona stála před Malfoy Manorem už pár minut a pořád se neodhodlala vejít dovnitř. Věděla, že tam musí, ale i tak se do toho zrovna nehrnula. Naposledy se ohlédla, nadechla se a vešla dovnitř. Tam už na ni čekal Šedohřbet s úsměvem od ucha k uchu. 

,,Tady jsi krásko. Čekal jsem, jestli se ukážeš, nebo sis to rozmyslela." řekl svým jedovatým hlasem. Zavřel za ní velké a na pohled těžké vchodové dveře a otočil se k ní. ,,Ale znám tě už hodně dlouho na to, abych věděl, že si budeš stát za svým." Položil jí ruku na rameno a ztišil hlas. ,,Buď opatrná... Nevím co má v plánu, ale nechci, aby ti ublížil." Hermiona se rozhlédla a když nikoho neviděla, přitiskla se k němu a objala ho. 

,,Jdu na to." řekla, když ho po pár vteřinách pustila. Nasadila odhodlaný výraz a vyrazila po dlouhých schodech za Fenrirem. Došli úplně nahoru, Hermiona se naposled nadechla a nechala Šedohřbeta otevřít dveře. Vešla dovnitř.  Než se stačila rozkoukat nebo vůbec cokoliv říct, rozezněl se místností zvučný hlas Lorda Voldemorta. 

,,Podívejme kdo se vrátil!" roztáhl své bledé rty do širokého úsměvu. 

,,Jsem tady." řekla Hermiona a rozešla se jistým krokem k čelu dlouhého stolu naproti Voldemortovi. ,,Tak co mi chceš?"

,,Mám pro tebe úkol zlatíčko. Když ho splníš, uvidím, že ti můžu věřit." V ruce si hrál se svou hůlkou a celou dobu upíral své oči na ni.

,,Ovšem, čekala jsem to. O co jde?" Hermiona čekala, že ji Pán zla pověří přivedením Harryho.

,,Víš, jde o to, že si nikdo z nás není jistý tím, že nás nepodvedeš, takže jsme se rozhodli si tě první vyzkoušet. Chvíli to trvá, než někomu začnu skutečně věřit a udělám z něj smrtijeda. První úkol, který pro tebe máme, je získat vzpomínky, které Snape odkázal Potterovi. Vzal bych si je od tebe, ale tady Šedohřbet říkal, že jsi je ještě neviděla." Hermiona přikývla.

,,Máš na to týden." řekla jízlivě Bellatrix a smrtijedi se postupně začali přemisťovat. Ale Voldemort stále zůstával na svém místě v čele stolu a pozoroval, co zrzavá kudrnatá holka udělá. Když se ani nehla, pokynul jí, aby si šla sednout po jeho pravici. Na bledé tváři měl zvláštní výraz. 

,,Nedokážu v tobě číst, slečno Grangerová."

,,Myslím, že je to dobře. Bůhví, co by sis přečetl Tome." řekla mu Hermiona. ,,Proč potřebuješ strýcovy vzpomínky?"

,,Hmm, to je dobrá otázka. Ale neřeknu ti to, abys to nepoužila proti mně. Až mi je přineseš, tak ti to ukážu." Voldemort si prohlížel její hebký obličej a hledal v něm alespoň minimální náznak toho, že se ho bojí. Nic však nenašel. A to ho skutečně znepokojovalo. 

-------------------------------------------------------------

,,Tak co říkal?" zeptal se Harry Hermiony, když se společně s Dracem usadili naproti sobě ve Velké síni. Oba se báli, aby se jí nic nestalo, tak si ji neustále prohlíželi a co dvě minuty se ptali, jestli je v pořádku.

,,Chce, abych mu do týdne přinesla Snapeovy vzpomínky. Ale nevím, jak to udělat, má je profesor Brumbál." opřela si hlavu o ruku a vzdychla. ,,Měla bych mu to říct, ale nevím, jestli mě pochopí."

,,Hermiono, víš.... no..." začal Harry. 

,,My jsme ti to zatím vůbec nechtěli říkat, ale Brumbál o tom všem ví." dokončil za něj Draco a vzal Hermionu za ruku. ,,Báli jsme se, tak jsme mu všechno běželi říct hned, jak jsi odešla. Kdyby se něco stalo, tak on je jediný, kdo by věděl, co dělat." stiskl ji a díval se jí do očí. Všichni tři tam chvíli jen tak seděli a povídali si o všem možném. U zmijozelského stolu seděli bývalí Dracovi poskoci a očividně je pomlouvali. Dracovi to bylo jedno. Hlavně, že je Hermiona živá. Asi po patnácti minutách se zvedl.

,,Zlato, co kdybychom si šli udělat chvilku pro sebe. Už dlouho jsme nebyli nikde sami. Nic ve zlém Harry, rád s tebou trávím čas, ale i tak. Chápeš." uculil se na Harryho a ten jim jen úsměvem naznačil, že mu to vůbec nevadí. Hermiona a Draco šli ruku v ruce a kudy šli, tudy se za nimi všichni otáčeli. I když už si na jejich vztah zvykli, stále je udivovalo, jak spokojeně spolu původně úhlavní nepřátelé vypadají. Holky ze všech kolejí jim záviděly, kluci obdivně vzhlíželi k Malfoyovi, že zrovna on získal nejkrásnější a nejchytřejší dívku na škole.

,,Tak copak máš v plánu?" zeptala se Hermiona, když vycházeli do slunného dne z hradu. 

,,Mohli bychom si zajít do Prasinek. Mám chuť na máslový ležák. A taky na něco sladkého." usmál se a políbil ji. ,,Hmm. Tak teď už zbývá jen ten ležák." Hermiona se rozpačitě usmála a dlouze ho políbila. Dal ji ruku kolem pasu a šli na procházku. Mezitím si povídali o všem možném, o Londýně, o jejich rodičích a Hermiona mu vysvětlila, jaké to je žít bez kouzel.

,,Nemyslím si, že by se ti to líbilo Draco. Není to moc zábavné umývat nádobí, nebo třeba žehlit prádlo. A to ani nemluvím o přebalování dětí." začala se smát. Draco zastavil, přitáhl si ji k sobě a s úsměvem na rtech jí lehce políbil.

,,Víš Herm, přesně tohle bych s tebou chtěl. Jednou si pořídit dům, umývat ručně nádobí, žehlit, prát a já nevím co ještě, protože tohle jsem nikdy nedělal, u nás to dělají skřítci. Ale vím, že s tebou to všechno moc chci. I přebalovat naše děti." usmál se znovu. Díval se jí do očí a ona věděla, že nelže. Všechno co řekl, jí neskutečně hřálo u srdce. On, MALFOY, je ochotný vzdát se všech kouzel a žít jako mudla. A to jen pro ni. 

,,Po pár dnech by tě to přestalo bavit Draco." smála se a pokračovali v cestě. U Děravého kotle si dali máslový ležák a šli zpátky do hradu. Slunce už pomalu zapadalo, ale ještě pořád bylo teplo. Doprovodil ji až k Buclaté dámě a tam si ji k sobě přitiskl. 

,,Zítra je pátek a já musím domů." řekl ji s hlavou na jejím rameni. ,,Co kdybys jela se mnou? Matka už tě zná a otec stejně nebude doma, jako vždycky." 

,,To zní skvěle Draco." odtáhla se od něj a zahleděla se mu do očí. 

,,Tohle mě nikdy neunaví." řekl zasněně a pořád se na ni díval.

,,Co myslíš?" zeptala se Hermiona a usmála se.

,,Dívat se na tebe."



My first Dramione POZASTAVENO!Kde žijí příběhy. Začni objevovat