16. část

305 14 8
                                    


,,Jsi nervózní?" zeptal se Draco Hermiony.

,,Jo, trochu. Teda... tvoje maminka je skvělá, ale bojím se tvého otce." stiskla mu ruku.

,,Vůbec se ti nedivím." zamumlal si sám pro sebe a vykročil. Otevřel velké masivní dveře, které Hermiona znala ze svých návštěv Malfoy Manoru. Na kamenné chodbě to páchlo vlhkostí, zatuchlinou a starým kamením. Ale věděla, že v pokojích včetně knihovny je to útulné a vonící po čerstvé kávě a dřevě. Nemohla se dočkat, až uvidí Dracův pokoj. Byla zvědavá, jak vypadá. Vyšli po točitých schodech nahoru a vešli do velké prostorné kuchyně. Byla tam Narcissa a hůlkou hnětla nějaké těsto a v druhé ruce držela nějakou knížku a četla si. Draco zaťukal klouby ruky na futra. Paní Malfoyová se otočila a když uviděla Hermionu, tak se usmála.  

,,Tak jste tady." řekla, přišla blíž, objala Draca a pak i Hermionu. ,,Máte hlad?" zeptala se. Draco položil Hermioně ruku kolem ramen  a odpověděl:

,,Zatím ne. Ukážu Herm dům a pak si něco nachystáme."

,,No dobře, tak kdybyste něco potřebovali, tak budu v knihovně." Hůlkou vložila těsto do mísy a pak do trouby. Nakonec se přemístila. Po tak velkém domě to bylo praktičtější, i když občas šla radši pěšky.

,,Tak pojď, ukážu ti svůj pokoj." řekl Draco a dal jí malou pusu na tvář. Když vyšli na chodbu, pokračovali po schodech ještě výš. Měl svou ložnici ve věži, úplně nahoře. Otevřel dveře a nechal ji vstoupit první. Uprostřed místnosti stála velká vysoká postel s nadýchanou peřinou a měkoučkými polštáři. Na malém nočním stolku po pravé straně byla postavená rodinná fotografie, která se pohybovala. Ovšem Lucius stál naprosto nehybně, s kamenným výrazem a rukou položenou na vycházkové holi, která, jak všichni víme, ukrývá jeho hůlku. Narcissa měla ruku položenou na Dracovi, usmívala se a druhou rukou si uhlazovala sukni. A Draco se usmíval a šil sebou na stoličce na které seděl. Na této fotografii mu mohlo být tak dvanáct. Hermiona se usmála dál si prohlížela velkou místnost. Přímo nad postelí byl velký fanouškovský plakát z famfrpálového mistrovství světa z minulého roku.  Zprava od postele bylo velké okno, okolo něj tmavě smaragdové těžké závěsy a vedle na stěně nejnovější koště. Před oknem stál menší stůl, na něm knihy, pergameny, různá brka a inkoust. Po levé straně od postele byla skříň. Místnost jinak nebyla ničím vyjímečná, až na tapety na stěnách. Ty byly tmavě šedé a na nich stříbrnou barvou natištěný asi milionkrát rodinný erb. 

,,No, můj pokoj je úplný opak toho tvého." řekla se smíchem Hermiona a posadila se na postel.

,,Rozhodně mi ho musíš ukázat. Navíc bych rád poznal tvé rodiče." řekl a plácl sebou vedle Hermiony. Ruce si dal za hlavu a zavřel oči. Najednou ucítil tlak na svém hrudníku a když se podíval, zjistil, že si na něj Hermiona lehla. Vsunul svou ruku do jejích huňatých vlasů a hladil ji. Jen tam tak leželi a užívali si společné chvíle klidu. 

,,Draco?" zeptala se Hermiona s hlavou stále zabořenou v jeho hrudi.

,,Copak?" 

,,Už ses rozhodl, jestli se staneš smrtijedem?" 

Draco se hluboce nadechl, takže se Hermioně nadzvedla hlava. ,,Ne, ještě ne." řekl potichu, ale uvnitř už se rozhodl. 

Zbytek odpoledne strávili pobíháním, mezi kuchyní a pokojem. Pořád měli na něco chuť a navíc už se dopekla dýňová bábovka, tak ji chodili ujídat. Když už byli v kuchyni asi po páté, zastavila je na chodbě paní Malfoyová. 

,,Co kdybyste si tu bábovku rovnou vzali celou? Divím se, že vás to pobíhání do schodů a ze schodů pořád baví." Draco s Hermionou se rozesmáli, popadli celý talíř a běželi nahoru zpátky do pokoje. Byli jako malé děti. 

Večer se blížil a oba už začínali být dost unavení. I když měla Hermiona spát v pokoji pro hosty, Draco ji přemluvil, aby zůstala u něj. Byla nervózní, nikdy spolu nestrávili noc v jedné posteli. Navíc se bála, že po ní bude Draco chtít něco, na co ještě není připravená. Šla se do koupelny převléct a místo svého pyžama, které si dovezla, si oblékla tričko, které měl Draco ve skříni. Měla ho velké, takže se jí logo Ballycejských netopýrů rozprostíralo po celém těle. Navlékla si huňaté ponožky a kraťasy, takže vypadala dost vtipně. To se jí potvrdilo, když vylezla z koupelny a Draco se začal hlasitě smát. 

,,Vypadáš jako skřítek." Vydal ze sebe nakonec během smíchu. Hermiona k němu přišla a praštila ho polštářem do obličeje. A tím to začalo. Draco popadl taky jeden a škádlili se, prali se, váleli, až všude lítalo peří. Ale hlavně se smáli, až je bolelo břicho.

,,Au." řekla nakonec Hermiona, která se rozvalila do peřiny a peří a držela se za břicho. Draco zanedlouho poté udělal to samé. Přitulil se k ní a začal jí z vlasů vytahovat peříčka. Za chvíli přes ně přetáhl peřinu a začal ji líbat na tváře a na krku. Hermiona se mu ráda podvolila. Po asi pěti minutách takové intimní chvilky se odtáhl, zadíval se jí do očí a nakonec přitiskl svoje čelo na to její. Oba zavřeli oči. 

,,Miluju tě Hermiono Grangerová." řekl skoro šepotem. 


My first Dramione POZASTAVENO!Kde žijí příběhy. Začni objevovat