5. Kapitola

5.2K 170 2
                                    

Zavřu za ní dveře a jdu pokračovat v mé rozdělané práci.

Schovám pečivo a na talířek si dám koblih, myslím, že ke kávě se koblížek skvěle hodí. Moc chuť k jídlu nemám, ale tak musím něco sníst. Sednu si na gauč a zakousnu se do koblihu, ale jakmile ho chci spolknout, nejde to. Vše se mi vrací zpět do pusy. Utíkám na záchod a vše vyzvracím, vlastně skoro nic nevyzvracím, sedím nad záchodem a jen se dávím, nic víc. Jakmile se přestanu zbytečně dávit, vstanu od záchodu a vracím se do obýváku. Koblih nechávám na stolku a beru si jen silnou kávu na probrání. Stejně mi to moc nepomáhá, ale to je detail. Přemýšlím nad tím, co budu dneska dělat... Asi nebudu dělat nic, protože na nic nemám náladu. A najednou mě napadlo něco...vím, co by mi mohlo pomoct. Jdu pomalu do ložnice a prohrabuji šuplík až konečně najdu to co jsem hledala, krabičku cigaret. Tak dlouho jsem si nezapálila. Vyšla jsem na balkon a vytáhla jednu cigaretu s krabičky, ruce se mi hrozně třásly. Cigaretu jsem si lehce přiložila na rty a zapalovačem jsem si cigaretu zapálila. Lehce jsem potáhla a hned jsem začala kašlat. Potáhla jsem po druhé a už jsem se nezakašlala. Ruce se mi stále třásly a třásly, ale to mě neodrazovalo a já zase potáhla.
,,Ahoj" uslyšela jsem hlas, který jsem už někde slyšela. Otočila jsem se a na balkoně vedle mě stál ten kluk. Jak že se to jmenoval?! Erik, ano Erik..
,,A-ahoj" vykoktala jsem rychle ze sebe a znovu si potáhla s cigarety.
,,Ty kouříš?" zeptal se a čekal na odpověď.
,,Ne, ne, já nekouřím." řekla jsem rychle a típla cigaretu do popelníku.
,,A co ta cigareta, kterou jsi před chvílí vykouřila?" nadzvedl obočí.
,,To, no to bylo jen, že jsem potřebovala." odvětila jsem.
,,Proč?" vyzvídal.
,,To mě budeš vyzpovídávat?" zasmála jsem se.
,,Ne, promiň." omlouval se a v obličeji měl provinilý výraz.
,,Neomlouvej se, přeskoč balkon a pojď jsem, dáme si něco dobrého." pozvala jsem ho k sobě. Hned přeskočil balkon a stál naproti mě. Otevřela jsem dveře a vzala ho do obýváku.
,,Omlouvám se za ten nepořádek." řekla jsem a nějak se mi povedl nějaký úsměv.
,,To je v pohodě." usmál se na mě a posadil se do křesla. Já mezitím z ledničky vytáhla vodku a džus, vzala jsem ještě dvě sklenky a posadila se na gauč.
,,Více vodky nebo více džusu?" zeptala jsem se pro jistotu.
,,Vodky jenom trošičku." řekl a sledoval, jak jsem nalévala vodku.
,,Stačí" zastavil mě.
,,Tolik málo?" nadzvedla jsem nechápavě obočí a on jen přikývl. Dolila jsem mu to džusem a podala mu skleničku. Já jsem si nalila trochu džusu a dolila to vodkou. Erik se na mě jen nechápavě podíval, vzala jsem si sklenku do ruky a ťukla si s ním.
,,Na zdraví." řekla jsem a chtěla se na pít.
,,A na lásku." doplnil mě, po těchto slovech jsem polkla na suchu a pořádně se napila.
,,Nechceš si jít sednout na balkon?" zeptala jsem se ho ze slušnosti.
,,Rád" řekl strašně mile.
Podala jsem tácek a na to všechno dala a šli jsme na balkon. Vytáhla jsem si cigaretu a zapálila si ji. Pořádně jsem potáhla a vydechla.
,,Dáš si taky cigaretu?" nabídla jsem mu.
,,Ne, já nekouřím." slušně odmítl. Já jsem si pokuřovala a popíjela vodku s džusem.
,,Budu muset jít, mám noční." oznámil mi, že musí jít a já jen přikývla. Přeskočil balkon a v tu chvíli jsem si všimla, že má nádherný zadek. Nevím jestli to dělá ten alkohol ve mě a nebo ho má vážně pěkný. Zamával mi a já zamávala jemu. Vlastně asi není zase tak špatný, jak jsem si myslela. A je celkem pěkný. Hnědé vlasy, které má trošičku rozcuchané, krásné velké modré oči, plné rty, trošku má i vousy, což je na chlapech sexy. Postavu jsem moc neobhlédla, ale je celkem vysoký a má zadek, který by stál za hřích. Začínám myslet na věci, na které jsem dřív ani nepomyslela. To dělá asi ten alkohol. Zapálila jsem si ještě cigaretku a napila se se vodky. Pokuřovala jsem si v naprosté tmě a začala si uvědomovat, že jsem vlastně sama, a že asi sama i vždy budu, je to smutné, ale už tomu tak bude. Dokouřila jsem cigaretku, posbírala jsem vše a šla do obýváku. Nalila jsem si ještě vodku a našla mobil.
,,Ahoj Zoe, jestli půjdeš zítra do obchodu, tak mi ven tři krabičky červených malborek a dvě flašky vodky. Vše ti zaplatím. Díky." napsala jsem zprávu. Za chvíli mi zapípala zpráva.
,,Nebudu to kupovat ráda, ale když to teda chceš." odepsala mi během chvíle. Dopila jsem poslední sklenku vodky a ustlala si na gauči. Během chvíle jsem usnula.

The Second FaceKde žijí příběhy. Začni objevovat