The Second Face

12. Kapitola

Donesl mě k nějakému pokoji. Ten pokoj měl obří dvojdílné, bílé dveře, no prostě nádhera. Už mě zaujali dveře. Jsem zvědavá, jak bude vypadat ten pokoj zevnitř... Otevřel ty obří dveře a donesl mě do krásného velkého pokoje. Rozhlédla jsem se rychle po pokoji, byl vážně prostorný. Měl takový růžový nádech, což bylo roztomilé a nebyla jsem na to zvyklá. Na mě až moc sladké, ale nemohla jsem si stěžovat, bylo to tu o hodně krásnější než v mém bytě. Uviděla jsem v pokoji krásný bílý stolík, na kterém byl bílý počítač a u toho kožená bílá židle. Měla jsem zde i menší knihovnu, která byla též bílá a knihy v ní byly nádherně urovnané. Pak tu bylo pár skříněk. A ta obří poste se nebesy. Měla světle růžové povlečení, aby krásně ladila do tohoto pokoje, bylo na ni tolik polštářků. Položil mě na postel.
,,Toto bude tvůj pokoj, ve dveřích, které jsou na pravo máš šatnu, v které nic nemáš. Ale když mi řekneš velikost, tak ti seženu oblečení." mrkl na mě a já se snažila aspoň trochu usmát.
,,Velikost mám 36." rychle jsem si vzpomněla.
,,No a nalevo." ukázal na druhé dveře. ,,Tam máš koupelnu." řekl klidně. ,,Sehnal jsem ti aspoň pyžamo, aby jsi nespala v tomto oblečení, které je celé od špiny a od krve." domluvil. A podal mi pyžamo. Snažila jsem se vysléct, ale moc se mi nedařilo, při každém pohybu jsem cítila ukrutnou bolest. Jack si toho všiml, pomohl mi se vysléct. Byla jsem tam jen ve spodním prádle. Jackům výraz byl náhle vyděšený. Podívala jsem se, co ho tak vyděsilo. Po celém těle jsem měla modřiny a škrábance, celá jsem byla od krve.
„Měla by ses umýt." snažil se skrýt zděšený výraz.
„Já, já se nedostanu do koupelny... A ještě ke všemu se nezvládnu umýt, když jsem se ani nezvládla vysléct." řekla jsem chraplavým hlasem.
„Pomohl bych ti...teda jestli ti to nebude vadit." nabídl se.
„Ne, vadit mi to nebude." řekla jsem s klidem. Jen přikývl a šel do koupelny. Za chvíli jsem uslyšela tekoucí vodu. Přišel za mnou a opatrně mi vyslékl spodní prádlo. Chytl mě do náruče a nesl mě do koupelny, posadil mě do vany a já jen seděla v té teploučké vodě a on mě umýval žínkou, na které měl nějaký sprchový gel, který nádherně voněl.
,,Co ti říkal doktor?" zeptala jsem se a tím jsem přerušila to ticho mezi námi.
,,Říkal, že se mám o tebe starat, takže nemáš nějakou dobu nic dělat, dokud to nebude o hodně lepší. Mám taky nějaké prášky od bolesti a obvazy... No a sehnal jsem ti i vozíček, aby jsi se mohla pohybovat po domě, aspoň tedy trochu. Ale vozíček dorazí asi až zítra. Pokusím se ti být neustále na blízku a nápomocen. Vše mi říkej. Jo a dám ti takové tlačítko, které když zmáčkneš, tak mě přivoláš." informoval mě a já jen přikývla. Je ke mě tak pozorný. Vždyť on by se o mě nemusel vůbec starat, já bych ho nemusela vůbec zajímat, mohl mě nechat, aby mi ten hajzl něco udělal... Ale on ne, on se stará o cizí holku, o které sotva něco ví. Přijde mi to celkem dost milé.
,,Umyji ti i hlavu. Vlasy máš zalepené od krve." informoval mě a začal mi umývat hlavu. Ze začátku to bylo celkem příjemné, ale když použil šampon, myslela jsem, že to nevydržím. Šampon se mi začal dostávat do míst, kde jsem měla lehce rozseknutou hlavu, naštěstí to není na šití. Pálilo to tak moc, že mi sem tam i ukápla slza.
Potom vypustil vanu a vytáhl mě z ní. posadil mě na okraj vany a začal mi sušit vlasy. Po té mi osušil i tělo a oblékl mě do pyžama, které mi sehnal. Bylo světle modré a kytičkové, a taky mi bylo trochu větší. Donesl mě do postele a já měla hlavu položenou na té spoustě polštářků, přikryl mě lehkou dekou.
,,Jo a mimochodem, za těmi prosklenými dveřmi je balkon, který je spojený i s mou ložnicí." mrkl na mě a usmál se. Je i celkem vtipný.
,,Dobře." řekla jsem mile.
,,Mohla bych tě poprosit o trochu vody." řekla jsem mu, bylo mi jasné, že mi vodu přinese, ale slušnost je slušnost. A ať jsem teď jakákoliv, mí rodiče mě vychovali slušně.
,,Určitě ti donesu vodu a taky ti donesu prášek od bolesti, ať se ti lépe spí." řekl a zmizel z mé ložnice. Ležela jsem na posteli a mou hlavou neproudily tentokrát žádné myšlenky. Připadala jsem si jako tělo bez duše. Za chvíli se objevil Jack mezi dveřmi a v ruce držel vodu a na tácku měl položený i prášek. Vše si odložil na noční stolek a posadil mě, on sám se posadil vedle mě. Podal mi vodu a prášek. Prášek jsem hodila do pusy a zapila ho pořádně vodou, vypila jsem celou skleničku vody.
,,Mám otázku." řekla jsem a on se zarazil a otočil se na mě. Jeho oči čekaly na to, co řeknu.
,,No?" zeptal se a stále čekal.
,,Když budu chtít jít na záchod, mám ti taky zavolat přes to tlačítko?" zeptala jsem se a na jeho tváři jsem spatřila úsměv.
,,Jo, přece se nepočůráš." zasmál se, musela jsem se usmát taky.
,,No, nechám tě odpočívat. Kdyby si něco potřebovala, tak zmáčkni to tlačítko a já přiběhnu. Tak dobrou noc." informoval mě a chystal se k odchodu.
,,Doře, děkuji ti za vše. Dobrou." rozloučila jsem se s ním.
,,Nemáš zač." odpověděl a zmizel za dveřmi, které za sebou zavřel. Ležela jsem na posteli a nemohla moc usnout, vlastně ani nevím proč. Cítila jsem se dost unavená, ale pak se mi povedlo usnout.