36. Kapitola

1.9K 88 0
                                    

Seděli jsme u baru a popíjeli, já a Chloe jsme pili čaj a oni si udělali kávu. Najednou se otevřely dveře a kromě nás mě a Chloe se zarazili i oni. Všichni jsme seděli a čekali, co se bude dít. Najednou se ve dveřích objevil Diego a na tváři neměl zrovna příjemný výraz. Polkla jsem a čekala, co se bude dít.
,,Ahojte." pozdravil ten hajzl, jak nejpříjemněji mohl, ale všichni jsme věděli, že to předstírá. Teda já určitě, vím, co je to za hajzla. Nikdo mu neodpověděl, všichni jsme se na něj jen upřeně dívali a mlčeli. Přisedl si k nám.
,,Uvařte mi také kávu." přikázal a hoši hned začala zmatkovat. Co se to tady děje? Vzpomínám si, když jsem nasedla do toho auta, chovali se jako on, ale pak byli najednou jiní. Začínám být čím dál víc zmatená, ale hodlám na tuto záhadu přijít. Ale taky doufám, že mě Jack zachrání a já tady nebudu muset být. To by bylo nejskvělejší, ale zatím budu mít o zábavu postaráno.
,,Tak děvčata a teď mi každá řeknete svůj. Řeknete mi, co vás přimělo k takové práci. A ty Lilly mi ještě řekneš, jak žiješ teď." zasmál se tím hnusným smíchem, který mi naháněl celkem i strach. Podívala jsem se na Chloe a naznačila ji, aby začala, jelikož můj příběh bude asi delší. Chloe jen přikývla a zhluboka se nadechla.
,,Takže..." řekla roztřepaným hlasem a podívala se na mě. Usmála jsem se na ni a tím ji trochu podpořila.
,,Jako asi každá, co to dělá mám k tomu nějaký důvod. Můj důvod bylo to, že mě rodiče vyhodili z domu. Prostě jsem se rozhodla přestat studovat a chtěla jsem cestovat, to se mým rodičům nelíbilo, oni chtěli, abych převzala firmu. Ale to by mě nebavilo, nejsem typ člověka, co žije prací, já žiji ze dne na den. A tak jsem jim začala odmlouvat a prosazovat si svůj názor. Ale oni mě neposlouchali, prostě měli svoje... A tak se naštvali a vyhodili mě z domu. Byla jsem holka, která neměla nic. Chodila jsem po ulicích v noci a přes den spala na lavičkách. Jednoho dne si ke mě přisedl jeden muž. Nabídl mi, že budu mít krásný byt, který bude vybavený, a že si můžu nakoupit oblečení...když budu dělat to, co bude chtít on. V tu chvíli jsem prostě přikývla. Dovedl mě do krásného bytu a řekl mi, že může být můj. Prostě asi jako každá holka jsem si to vždy přála, tak jsem na vše přikývla. Pak se rozhodl, že mě otestuje a uvidí, co se mnou udělá. Otevřel jeden pokoj, který byl neobvykle vybavený, byla v něm taneční tyč a postel. Zapnul hudbu a strhl ze mě oblečení, takže jsem byla jen v kalhotách. Přikázal mi, abych tančila, já to nikdy nedělala, ale zkusila jsem to a myslím, že mi to celkem šlo, ale on mlčel a nic neříkal. Pak vypnul hudbu a hodil mě na postel. A tam si se mnou dělal, co chtěl. Pak jsem podepsala smlouvu a stala se ze mě coura v jeho klubu, Ze začátku se mi to líbilo, ale časem se mi to začala protivit. A teď jste se objevili vy a já nemám vůbec tušení, co se mnou bude."řekla její příběh a utřela si slzy. Teď mi došlo, že ona to taky nedělá jen tak pro zábavu, měla těžký život a rodiče ji nechtěli podporovat v tom, co se jí líbilo. Bylo mi ji taky celkem líto, soucítila jsem s ní.
,,A teď ty." zasmál se Diego. Nadechla jsem se a začala jim vyprávět můj příběh. Mluvila jsem s jistotou a věděla, co jim říct. Svůj životní příběh jsem říkala už tolikrát, že to ani teď nebyl problém. Skončila jsem až tím, že mám syna, a že jsem šťastná. Asi jsem tím, že mám syna všechny zaskočila.
,,Vidím, že vy nejste z těch holek, co si to užívají." řekl Diego a my obě jsme přikývli.
,,Jejich příběh mi přijde celkem smutný." řekl jeden z kluků. Usmála jsem se na něj, doufala jsem, že oni nejsou, tak špatní jako on.
,,Odveďte je do sklepa." přikázal z ničeho nic a všechny tím hodně překvapil. Já jsem šla vedle jednoho kluka a ten druhý nesl Chloe v náruči, jelikož by to asi sama nezvládla. Tentokrát nás neshodili ze schodů. Tím se nám oběma hodně ulevilo. Odešli a já jen uslyšela, jak zamykají dveře...
,,Tak jsme tady zase." povzdechla jsem si...


The Second FaceKde žijí příběhy. Začni objevovat