The Lost Rocker

23. Ten nápad

„Jaký je ten nápad?" zastavila se a já se musel taky zastavit, protože mě držela za ruku. Bohužel kvůli tomu, že trhla rukou k sobě jsem se zavrávolal tak, že jsem se bouchl hlavou o rám dveří.

„Nejsme už na střeše a ty se stejně motáš." zasmála se a pohladila mě na místo na hlavě, kam jsem se udeřil.

„Myslím, že to nebylo kvůli tomu, že jsme byli na střeše, ale kvůli tomu, že jsem tak trochu opilý." zachichotal jsem se a ona se tomu zasmála.

„Takže ten nápad, Harry." připomněla mi a chytla mě za rameno a snažila se mě vést, i když vlastně nevěděla kam.

„Chtěl jsem, aby to bylo překvapení." zamumlal jsem a vedl ji dolů po schodech. „Ale okay, chceš to vědět?"

„Mluvíš o tom jako by to byla velká věc." zvedla obočí a významně se na mě podívala.

„Řeknu ti to později." sladce jsem našpulil rty a ona si povzdechla.

„Jsem nervózní, když nevím, co mě čeká." řekla rozmrzlele.

„Oh, to je život, zlato." všiml jsem si, že když jsem opilý mám nutkání vézt filozofický řeči a celkově mluvit o životě. „Tak to v životě prostě je, nevíš co se stane, vždycky tě hezky překvapí. Takže v závěru všichni nesnášíme překvapení." mykl jsem rameny a sáhl na kliku u dveří, kde už se to nacházelo.

„Víš co je za těmi dvěřmi?" řekl jsem důležitě a ona zavrtěla hlavou.

„Nikdy jsem tam nebyla." přešlapovala z jedné nohy na druhou, nejspíš kvůli tomu, že byla zvědavá.

„Dobře, otvírám dveře do Narnie." otevřel jsem dveře a ona se zasmála.

Vešla dovnitř, slyšel jsem, jak se jí zatajil dech, a pak dokonce vyjekla. Bylo to tu opravdu hezký. Bázen doma je fakt super. Světýlka v bazénu hezky svítila a hladina vody byla naprosto nehybná.

„Proč jsem tady nikdy nebyla?" vyjíkla a poposkočila.

„Nevím, tohle bylo asi jediný místo kde od tebe měli moji rodiče pokoj." smál jsem se.

„Hej." vykřikla a bouchla mě do ramene. To mě tak ráda mlátí?

„Nevím, jestli tam mám vlízt. Určitě to tady furt dělají." zašklebil jsem se a ona se zaksichtila.

„Co?" zamračila se pobaveně.

„Rodiče mě udělali ve vodě, aspoň myslím." pokrčil jsem rameny.

„A to víš jak?" řekla nedůvěřivě.

„Asi protože jsem ve vodě jak žaba."

„Jsi strašně opilý." zamračila se, ale smála se strašně nahlas.

„Proč si to myslíš?" zvedl jsem obočí a začal jsem ze sebe vysvlíkat džíny, přičemž jsem zakopl o jednu nohavici, ale nakonec jsem to docela dobře ustál.

„Říkáš divný a nesmyslný věci." zachichotala se.

„Možná," vysvlíkl jsem si i tričko a všiml si, že na mě zírá, zasmál jsem se tomu. Moje ruce se přesunuly až k mým trenkám, kde jsem prsty zahákl o jejich lem s úmyslem je stáhnout dolů, ale hlas Mayi mě v tom zarazil.

„Ne, Harry." vyjekla a já zvedl obočí. „Co to děláš?" rozhodila rukama.

„Chci abychom se koupali jako Adam a Eva." zasmál jsem se a otočil jsem se, když jí to tolik vadilo. Konečně jsem si sundal trenky a skočil do vody. Slyšel jsem jak něco říká, ale to už jsem neslyšel.