The Lost Rocker

30. Policie

Jsou to dva týdny, co jsem Mayu neviděl ani neslyšel. Je to těžký, ale když mám teď hodně práce nemusím na to tak myslet. Můj mozek je zaměstnaný prací. Pracuji dny v kuse, jsem z toho unavený. Pravda je, že bych chtěl aby na mě někdo v noci čekal v posteli a já se k němu mohl přitulit. Pořád se cítím sám, i když se kolem mě právě pohybuje víc lidí než obvykle. Dobře, chybí mi a právě na ni myslím. Snažím se s pomyšlením na ni vymyslet kousek textu k mé skladbě, ale nějak to nejde. Jako bych už ztrácel obraz toho, jak krásná je. Cítím se, jako bych si to už nepamatoval.

Moje prsty znovu hmatají po deníku chystám se ho dočíst. Četl jsem každý den a bylo příjemný to číst. Bylo příjemný se pročítat tím, že měla stejné pocity. Potvrdilo se mi všechno. Chtěla abych jí slíbil, že budeme kamarádi, aby si mě nepouštěla tak blízko, ale přitom ten slib sama dodržet nechtěla.

'Bože, stalo se toho tolik. Všechny ty krásný momenty, jako když jsem spala s Harrym v posteli po jeho noční můře, nebo když jsme byli v nákupním centru i to jak jsme se opili, ale před tím se to zvrtlo. Jako by esemesky, který mi Jack poslal připomněli doopravdický fakta. Pravdu. A to kam opravdu patřím. Stalo se tady ještě něco, potom co on slíbil mě, že budeme jen kamarádi, tak on řekl, že já musím slíbit něco jemu, a on si přál abych ho neopustila. Což je ale opravdu hrozný, když se zpětně dívám na ty esemesky od Jacka.'  mé oči lítali po řádcích a mě už se zamlžily oči slzami. Jsem tak slabý. 

'Ještě před všemi těmi esemeskami mi Harry koupil nejkrásnější šaty. Málem jsem se rozplakala štěstím, tohle pro mě nikdo nikdy neudělal. Nikdy mi nikdo nekoupil něco takového. Vždy jsem si všechno musela koupit sama. Bylo to neobvyklé a milé.'  usmál jsem se nad tím jak moc unešená věcmi je. Jak moc je za ně vděná. Byl to tak krásný pohled. Jako když dítě rozbaluje dárky na vánoce s tím vším nadšením. Byla tak krásná. 

'Všechny mé dojmy zkazily esemesky od Jacka.

Jack: Řekla jsi, že se chceš rozloučit s rodinou Stylesových a ne s Harrym..?
Me: Jop.
Jack: Tak proč jsi s ním teď v nákupním centru?
Me: Jak to víš?
Jack: Je tam jeden můj kamarád, jen mě tak informoval. Co na něm vidíš? Můžu zařídit, že může někdy nechtěně spadnout ze schodů nebo tak něco. Doufám, že ses nezamilovala. I kdyby, tebe nebude nikdo nikdy milovat.
Me: Proč potom vůbec chceš, abych s tebou bydlela, když říkáš takové věci? Já toho kluka nemiluji, jen se chci rozloučit. Proč nechceš, abych byla šťastná?
Jack: Protože chci mít někoho u sebe, někoho kdo mi bude patřit. Někoho u koho budu mít jistotu, že tu stále bude(spíš bude muset) ale prostě tady budeš.
Me: Jen nech Harryho na pokoji, to je všechno. Se mnou dělej, co chceš, ale jeho nech, i když pochybuji, že ty sám bys mu zvládl něco udělat. Viděla jsem to minule v Cannalca.
Jack: Drž hubu, za chvíli už bude všechno podle mě.
Jack: Navíc jednoho dne můžu posbírat všechny chlapy z party a můžem ho jen tak náhodně potkat na nějaké uličce. A ten tvůj Harry bude mít zlomených pár žeber a ten jeho ksicht bude vypadat ještě hůř.
Me: Přestaň! Přestaň říkat takovýhle věci!
Me: Měl bys mě přestat brát jako samozřejmost, můžu furt utéct někam hodně daleko.
Jack: Na to nemáš prachy..
Jack: Kdybys utekla tak bych tomu zazobanýmu hajzlovi podřízl krk a tebe bych našel, a zkurveně bys trpěla.
Jack: Můžeš za to ale pak zaplatit. Oba dva. Možná bych to udělal i před tvýma očima.
Jack: Tohle je jen tak pro upozornění.
Jack: Jen si představ jak do toho jeho zkurvenýho krku řežu a ty by ses na to musela celou dobu dívat.
Jack: A to všechno by bylo jen kvůli tobě.'  to já jsem byl ten důvod. Kdyby Jack neříkal takovýhle sračky May by se o mně nebála. Byla jen vystrašená. Chápu, že se zachovala, tak jak se zachovala, protože bych se zachoval stejně, ale já si nikdy neodpustím to, že jsem ji pustil..