Nemůžu uvěřit, že jsem dopsala můj první příběh. Je to jako ztrácet svoje vlastní dítě. Cítím se tak divně. Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří mi někdy dali hvězdičku a nebo četli příběh. Je mi to jedno. Já jen děkuji za jakoukoli formu podpory. Nejvíce ovšem děkuji těm, kteří mi do komentářů napsali opravdový názor. Vždy když někdo napsal, že tenhle příběh miluje, zahřálo mě u srdce. Sdílela jsem svého prvního dokončeného potomka, tak doufám, že si nenecháte ujít jeho vylepšené dvojče. Moc děkuji za necelých deset tisíc přečtení, to je pro mě opravdu velké číslo. Všechny vás moc miluji za to, že jste to dočetli až sem a doufám, že budete pokračovat na další díl ze série. Děkuji, že jste i přes moje pomalé aktualizování kapitol zůstali při mě. Budu moc ráda, když mi i ti, o kterých jsem nikdy neslyšela, protože se nijak neprojevili, napíší svůj názor, protože bych si ho vážila. Chtěla bych poznat kdo vše tenhle příběh četl a jaký z něj měl dojem. Moc bych si vážila jakéhokoli názoru, protože mě posouvají jen dál a dál. Jinak se moc omlouvám za smutný konec, ale nebojte, bude to mít pokračování, takže to neskončí jen takhle.
Se vším děkem a dojetím
-iWEE
(kdybyste měli nějaké otázky na mě či knižní charaktery, mohla bych udělat charakter ask, to by bylo cool)
ČTEŠ
The Lost Rocker
Genç KurguTen ztracený rocker, tak si ho každý pamatoval. Možná vypadal tvrdě, ale někde v něm to byl jen malý zlomený kluk, který potřeboval trochu lásky, a ne krabičku cigaret. To byl doopravdy on. Jaké vůbec je být synem slavného Harryho Stylese, když jste...
