The vampire district (Larry Stylinson/CZ)

4.

,,Když mám červené oči, pobíhám po lese rychlostí 500 kilometrů za hodinu. Když mám černé oči, běhám 1 500 kilometrů za hodinu jen proto, abych někde našel nějaké zvíře a mohl mu vysát krev. A když mám modré oči," na chvíli se zastavil. ,,Když mám modré oči, chodím jako normální člověk protože nemám hlad."
Okamžitě ve mně proběhl strach, naskočila mi husí kůže a když to Louis uviděl, hnedka mě obejmul.
,,Ale tobě bych neublížil, neboj se mě prosím," říkal mi dokola a já byl pořád v takovém stavu kdy jsem nevěděl co říct.
,,Slyšíš?" ustaraně se na mě podíval. Má černé oči. Černé. Černé. Černé.
Prudce jsem sebou trhl a přešel ke dveřím. Pokud bych předtím nevěřil, teď se mi to všechno potvrdilo. Louis udělal jeden ladný pohyb a během jedné milisekundy byl u mě. Jeho ruku položil na mou bradu a opatrně mi ji zvedl, přičemž se podíval na můj krk.
,,Co se děje? Myslel jsem že-" Přerušil jsem ho.
,,Teď mě zabiješ?"
,,Cože? Proč bych tě měl zabíjet?"

*Třetí osoba*

Louis slyšel jak Harrymu rychle tluče srdce. Měl strach, cítil to. Mohl by to cítit na míle daleko. Jeho strach Louise strašně vzrušoval, ačkoliv nevěděl proč. Na druhou stranu se cítil provinile, velmi provinile a to z několika důvodů: Za prvé, kudrnáč se ho nesmírně bojí. Za druhé, vystavil ho velikému nebezpečí. A za třetí, věděl že je Harry ten pravý, a to znamenalo že dříve nebo později bude stejný jako on. Chtěl aby to bylo spíš později, ale věděl že to bude muset být co nejdřív, jinak zemře. A s ním i jeho rodina, ať už má rodiče kdekoliv.

Když Louis uslyšel slova vycházející z Harryho úst, pomalu odložil ruku z jeho brady a ustoupil o pár kroků dál.
,,Cože? Proč bych tě měl zabíjet?" To bylo jediné na co se zmohl.
Zelenooký se mírně natočil na stranu a snažil se nedívat se na něj.
,,Tvé oči," řekl, skoro zašeptal. 
,,Jsou černé," pokračoval a lehce se zachvěl.
Louis si doteď neuvědomoval že to nebezpečí nejsou ostatní upíři, ale on sám. Čekal tolik století, že si ani neuvědomoval jak moc ho potřebuje, a jak moc po něm bude toužit když už ho bude mít. Tolik energie, tolik napětí, tolik krve a tak sexy kluk. Nebude to lehké. A taky si až teď uvědomil, že má hlad. Že má zatraceně moc hlad. A nevěděl jestli se před Harrym dokáže v těchto situacích ovládat. 
,,Ustup," prohlásil se zaťatými zuby. Harry hned ustoupil od dveří a uvědomil si že Louis potřebuje jídlo. Došlo mu, že by mu Louis neublížil, ne úmyslně, protože kdyby chtěl, už by byl mrtvý. Když Louis odcházel, pohladil Harryho po tvářích. Tohle gesto v Harrym vyvolalo ohňostroj. Když byl pokoj prázdný, lehl si do postele a snažil se usnout. Doufal že se se svým hrdinou zítra uvidí, ačkoliv měl pořád veliký strach z toho že se něco stane.
Usnul velice klidně, a spal mezitím co jeho nová láska pila krev zvířatům.
Louis s tím ale skončil stejně rychle jako začal, a za pár hodin se objevil v Harryho pokoji, pozorujíc jeho klidné tělo jak si pravidelně oddechuje. Pomalu si lehl vedle něj, a objal ho kolem pasu, načež se Harry lehce zavrtěl, ale Louisovu ruku chytil. Teď už modrooký chlapec dal pusu zelenookému na spánek a taky usnul.

Ráno se samozřejmě první probudil Louis, jelikož nepotřebuje tolik spánku. Nepotřebuje vlastně žádný spánek, ale když chce tak na pár hodin usne. Asi čtyřicet minut pozoroval Harryho jak krásně spí. Louis byl uzavřen ve svých myšlenkách. Stál na druhé straně pokoje, když najednou začal mladší vzdychat.

Starší se probudil ze svých myšlenek a podíval se na něj. Měl zavřené oči, pootevřenou pusu, něco si mumlal a pod peřinou pohyboval svou rukou nahoru a dolů.
Louisem projela vlna vzrušení. Vážně si Harry honí před jeho očima? Cítil bouli v kalhotách a věděl že s tím něco musí udělat. Proto popošel ke kudrnatému a políbil ho na krku. Ten sebou jen škubl a prudce otevřel oči. Přestal dělat pohyby rukou a kdyby ho Louis nechytil, už by vstal z postele.
,,Co- co tu děláš?" vykoktal a začal se červenat. Sice se cítil velice trapně, ale Louis mohl vidět že má pořád velkou erekci a chtěl mu pomoct. Opatrně vsunul ruku pod peřinu a chytil Harryho penis do ruky. Harry jen zalapal po dechu a chytil se prostěradla. Louis odkryl Harryho a nakláněl se k jeho erekci. Pumpoval a olizoval ho velice pomalu a to mladšího dohánělo k šílenství.
,,L-Lou prosím, r-rychleji," kňučel a svíjel se pod jeho doteky.
Čím rychleji jeden pumpoval, tím více druhý vzdychal. Vzdychal jeho jméno a vzdychal velice sprostá slova, ale to staršího jen více vzrušovalo. Po několika minutách to Harry už nevydržel a udělal se Louisovi do pusy. Ten to jen s chutí spolkl, a až po chvíli si Harry všiml že se druhý uspokojuje rukou. Viděl že taky za chvilku bude, tak ho chytil a dělal dlouhé a rychlé pohyby sem a tam. Louis vystříkl na svoje bříško a Harry všechno slízal.
,,Harry, pojď dolů!"
Kluci se lekli až nadskočili. Louis byl tak zaneprázdněný a vzrušený, že ani neslyšel jiné srdce než Harryho.
,,To je táta, měli by jsme jít na snídani," uculil se kudrnáč.
,,Já už svou snídani měl," zažertoval Louis a lehce Harryho políbil. Ten se ještě pořádně nevzpamatoval z toho co se stalo před několika minutami ale líbilo se mu to. Ať už ten vztah uspěchali jakkoliv, Harry si myslel že to bude už jen krásné. Louis sice věděl že to bude mít hodně překážek, ale když cítil jak je jeho nová láska šťastná, usoudil že se to bude snažit vyřešit sám.

Snídani oba snědli, a povídali si o tom co zítra asi budou dělat ve škole. Jejich vztah ještě není oficiální, ale oba si myslí že to ten druhý cítí tak nějak stejně.

*Louis*
Leželi jsme na posteli a dívali se na televizi v mém pokoji. Přemístili jsme se sem chvilku po snídani. 

,,Lou? Dokázal bys mě zabít? A ty umíš být rychlý i když nemáš hlad? Jak často máš hlad?" 
Harry mě začal bombardovat otázkami, nad tím jsem se musel usmát.
,,Nikdy bych tě nezabil. Umím být rychlý kdy chci, ale při hladu je to automatické. Lovit bych měl dvakrát do týdne, ale občas když se nudím si zajdu i každý den."
Najednou mě napadla úžasná věc. Otevřel jsem okno od mého pokoje a zavedl Harryho k němu. Nařídil jsem ať mi vyleze na záda a když tak udělal, odrazil jsem se a běžel jsem s ním lesem. Asi na to nebyl zvyklý, přeci jenom je to celkem vysoká rychlost ale cítil jsem jeho radost. Cítil jsem že je šťastný a že ho to baví. Trošku jsem zpomalil, a začal se soustředit na jeho mysl. Tím jsem mu dal trochu mého vidění, a tak mohl na chviličku vidět tak jako já. Všechno dokážu pořádně zaostřit, i když to vypadá že běžím rozmazaně, není to tak. Vidím tak, jako vidí lidé při normální chůzi a je to krásné. Vidím jak si pavouk dělá pavučinu, vidím jak se rozvijí kytka, vidím jak padá jehličí ze stromu jakoby to bylo zpomalené. A teď to chvíli vidí i Harry. Dokázal jsem mu mou schopnost předávat pár minut, potom jsem musel zastavit jelikož jsme byli u území někoho jiného, a tak nesmím ani vkročit.
,,Páni, to bylo.. úžasné! Jak jsi to udělal? Já viděl.. Všechno, bylo to úchvatné, nikdy jsem nic takového neviděl!" 
Harry překypoval nadšením, skákal a tleskal. 
,,Ano, takhle vidím svět já," usmál jsem se na něj a on mi úsměv opětoval.
,,Děkuji že jsi mě sem vzal, vážně moc děkuji," přešel ke mně a objal mě.
,,Nemáš vůbec za co baby," objal jsem ho zpět a pořádně ho zmáčkl.

Zpátky jsme došli pěšky. Harry mi skoro celou dobu vyprávěl co přesně viděl a jak moc to chce ještě někdy vidět. Doma jsme poobědvali s mou rodinou, a bylo vidět že je Hazz nervózní. Přeci jenom, večeřet s rodinou upírů není ten nejlepší pocit. 
,,Takže, ty už to hádám víš?" přerušila ticho Lottie.
,,No.. Jo vím ale nikomu bych to nikdy v životě neřekl, přísahám," pokusil se o úsměv a kýval hlavou na znamení, že to myslí vážně. 
,,Věříme ti, neboj." 
Můj bratr vstal najednou od stolu a šel k Harrymu. Viděl jsem že má hlad, ale tak nějak jsem věděl že by mu neublížil.
,,Co kdyby jsme si někdy zašli ven? Třeba do lesa, zaběhali by jsme si tak jako ty dneska s Louisem." 
,,Hele, Liame prosím nech toho, jasný?" 
Řekla Lottie a já se na ni vděčně podíval.
,,Lottie má pravdu, dej si odchod," vložil se do toho Niall, přitel od Lottie.
,,Fajn, už jdu," vzdychl si Liam a zase si sedl na své místo.
,,Ale nabídka stále platí," mrkl na Harryho a ten se na mě jen rozpačitě podíval.


Po obědě jsme zavolali tátovi od Harryho že tady dneska zůstane. Věci má, a říkal že se mu domů nechce. Byl jsem rád, mám o něj strach, teď když už to ví. 
Večer jsem ještě dostal několik minut líbání na dobrou noc.

Ten nekonečný život možná nemusí být tak špatný, pomyslel jsem si.
Mýlil jsem se.