Part 10

2.1K 199 14
                                    

 Milý Ryane,

už je to týden, co jsem ti psal e-mail, na který si mi neodpověděl. Je mi to tak moc líto.. ani nevíš jak. Cítím se hrozně, i když ty jsi ten, který by měl být naštvaný. 
Samozřejmě, že na to máš sakra plný právo, protože jsem kus debila, který ani neví, co tímhle vším zapříčinil.

Možná už je zbytečné, abych ti psal, třeba si to nikdy nepřečteš, třeba ani nebudeš chtít, když uvidíš jméno kluka, který ti prostě musel ublížit. Jenže já nechtěl, ten den jsem to vážně chtěl napravit. Proč sakra musí být všechno tak složité? V jednu chvíli máme všechno co chceme a v tu druhou ztratíme poslední naději, která nás držela při životě. Myslel jsem, že tě ztratím, přesvědčoval jsem je, aby tě neodpojili, protože si silný a věř tomu, že já to vždy věděl, ale oni už ti nepřikládali žádné naděje. A potom si se probudil, nevím jaká boží síla to dokázala. Ačkoliv jsem byl vždy ateista, modlil jsem se za tebe celé ty dva měsíce, když si mi prakticky umíral před očima.
A všechno to bylo kvůli mě, jenže jak si otevřel ty svoje krásný oči, došlo mi, že navzdory mojí debilitě se mě nikdy nezbavíš. Pravá láska si vždycky najde svojí jedinečnou cestu a ty mě třeba už nechceš vidět, ale v hloubi duše třeba máš ještě místo pro odpuštění.
Ethan. 



Milý Ryane,

jsem už dva měsíce  bez odpovědi na svůj posledni e-mail. Jenže já ti prostě pořád musím psát, třeba tě to přesvědčí, že jsem si plně vědom své chyby. 
Chybíš mi Ryane, Boston je bez tebe uplně jiné místo.. už nemám nikoho, kdo by se mi smál, že nevím co je hyperbola.. :)
Na škole máme nového spolužáka, když poprvé vešel do třídy, viděl jsem v něm tebe při našem prvním setkání. Jmenuje se Aiden a sedí vedle Marie, s kterou se už druhý týden sbližuje. Věděl si, že Fabian se rozešel s Mell, protože otěhotněla? Teď má Je to tu bez tebe ponuré.. občas v dálce zahlédnu chlapce s černýma vlasama, ale nemohl si to být ty. Jak bys taky mohl, jsi pryč. Třeba už na tenhle mail ani nechodíš a nebo už si zapomněl. 

Ethan




Milý Ryane,

jeden moudrý člověk kdysi řekl, že nikdo by neměl ztrácet naději, ale neozýváš se už půl roku a já začínám nejspíše trpět paraoniou, protože tě vidím, jak bloudíš ulicemi okolo svého domu a zapomínáš na mě. Třeba je to tak správně, možná bys měl přestat myslet na tu chybu, kterou jsem udělal. Pro mě to bude navždy osudová chyba, kterou asi nikdy nenapravím. Neztrácím naději.. ne dokud tě neuvidím, jak jsi šťastný.
Ethan.



. . .

Ryan seděl na své posteli a držel polovinu fotky, na které byl Ethan. Druhou polovinu fotografie těch dvou nechal ležet na polici ve svém starém domě. Vlastně, konkrétně jí tam nechal pro něj a čekal, že by si jí třeba na památku mohl vzít. 
Byl to už půl rok, co odjel z Bostonu. Nezapomněl, ještě ne.. 


Za pět minut  tři hodiny vyšel ze svého domu do nedalekého parku, přes ulici přešel rovnou k lavičce, kde seděl hnědovlasý chlapec s modrýma očima. Sehnul se k němu, políbil mu čelo a usedl na jeho klín.

,,Co jsi dělal, že ti to tak trvalo?'' Zeptal se starší a vzal Ryanovu dlaň do té své.
,,Jen jsem přemýšlel.'' Utrousil černovlasý a vzpomněl si na fotku, kterou si každý večer prohlížel vždy před spaním a představoval si, že člověk, který se na ní usmíval ležel vedle něj i navzdory tomu, co udělal. Jenže teď se tu líbal s někým, kdo mu provedl možná ještě horší věc a dokázal mu odpustit.
,,Chyběl si mi.'' Ozval se Willam, který teď svíral jeho boky a pomalu mu zajel dlaní k rozkroku.

,,Počkej.. '' Zadržel ho černovlasý a sesedl z něho na lavičku.
,,Chci tě.. '' Zašeptal mu do ucha.

,,Dneska ne.. Wille, chceš se mnou spát pokaždý, když se vidíme.'' Zašeptal. Očividně mu to měl za zlé, ale znal jeho výbušnost, uměl být zlý a potom už ho nepoznával.
,,Proč ne? Já jsem hrozně nadržený.'' Zakňučel a stiskl černovlasému půlku. Když se na něj otočil, místo něj viděl nádherného bruneta s ještě krásnějšíma hnědýma očima. A toho se právě leknul.


,,Co se děje?'' Zeptal se William, od kterého Ryan utíkat.

,,Musím.. musím na chvíli pryč.''




. . .

Když přišel domů, okamžitě padl do postele. Bylo to debilních šest měsíců a on se za tu dobu ani jednou neozval. Určitě skončil s tím kterénem Warenem, jenže čím delší dobu byl bez něj, tím se cítil prázdnější. 
Nepřemýšlel nad tím, jestli miluje Williama. Jak by mohl někoho takového milovat? Vždyť po něm chtěl pořád jen sex a on už to nehodlal tolerovat. Co sakra bylo na tomhle vztahu takové, že se to pořád snažil udržet? Možná mu jen chyběla jeho pravá druhá polovička, jenže on mu prostě pořád neodpustil a Ethan se očividně ani nesnažil. Třeba už to vzdal.
Půl roku byl bez zpráv o něm. Nevěděl, jestli už třeba někoho má nebo ne.. 



. . .

,,Nenávidí mě..'' Vydechl Ethan který seděl na lavičce v parku vedle Simona.

,,Hele kámo, to nemůžeš vědět'' 
,,Půl roku mu píšu e-maily.. každý alespoň deset... volám mu.. snažím se s ním kontaktovat..nikdy neodpověděl, nikdy ten mobil nezvednl.. fakt si myslíš, že mě nenávidí?''
,,Kámo.. možná.. možná bys na něj už měl zapomenout. Víš, že jsem ti chtěl vždy pomoct, ale už je pryč moc dlouho, třeba už taky zapomněl. Nesmíš se trápit.'' Vydechl. 

Ethan si z kapsy vytáhl druhou polovinu fotografie, která už byla zmuchlaná. Vzal ji z Ryanova pokoje. Nejdřív jí opravdu chtěl roztrhat, jenže potom si jí znovu schoval zpět do kapsy.

,,Nemůžu na něj zapomenout.'' Ozval se nakonec.. kdyby jen tušil, že i Ryan to cítí stejně.
,,Pojedu za ním..'' Vypadlo z něj najednou. Byl tak odhodlaný, že mu to ani Simon nemohl vyvrátit.

,,Vždyť nevíš, kde bydlí.'' 
,,Tak obrátím každý dům v New Yorku naruby, abych ho našel.''
,,A jak to chceš udělat?''
,,Budu k tomu potřebovat tebe..''
,,Na to zapomeň.''



,,Halo? Paní Yorková? Tady Simon, Ryanův kamarád z Bostonu...chtěl jsem se zeptat, jaká je vaše nová adresa, rád bych mu zaslal ročenku z naší školy..''
,,Dobře.. dobře, děkuju.''

,,Taak?'' Zeptal se Ethan.

,,Máš jí na tomhle papírku.. a tohle mám u tebe.'' Zasmál se. Ethan vyskočil radostí.

,,Takže tam se mnou pojedeš?''
,,Počkej a to řekl kdo?''
,,Musíme se střídat v řízení, je to daleko..''
,,Fajn, ale pod jednou podmínkou!''
,,Ano?''
,,Když to nevýjde, zapomeneš na něj, uplně'' 



Ahoooojte, tak jsem tu s novým dílem. Zase jsme o kus blíže k nějákému tomu ději. Co myslíte, vyjde to Ethanovi v New Yorku nebo ne?
Schválně je tu někdo, kdo má rád Ryana s Williamem? :D 
Díky moc za podporu, miluju vás!!! 
MrsV17


It's okay to go your own way! book 2. [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat