It's okay to go your own way! book 2. [CZ]

Part 7

,,Zhluboka dýchej, ono to přejde.'' Poplácal Ethana neznámý muž po zádech. Ten se s vypětím všem sil vyprostil z toho doteku a pořádně se nadechnul. Teď vážně litoval toho, že se konečně vrátil domů, protože v tom motelu - ačkoliv nevypadal bezpečně - by mohl být alespoň daleko od svého pravého domova. Cítil se v téhle chvíli dost rozpačitě, nevěděl co dělat. Jeho podvědomí by tomu zrzounovi nejraději praštilo do ksichtu, ale mozek se nezmůže na nic jiného než strulý výraz na tváři a malým tikem v očích.

,,Vypadni.'' Trvalo to ani ne minutu a hnědovlasý se oklepal natolik, aby mohl Warena poslat pryč.
,,Přišel jsem pozdravit. To už lidé v dnešní době postrádají slušnost?'' Uchechtl se zrzoun a vystoupal na schůdky za Ethanem, kterého chtěl políbit.
,,Mám přítele, prosím jdi pryč. Tohle nic neznamenalo!''
,,Přítele? Tak to si na něj měl myslet, než si mi vykouřil.'' Uchechtnul se a olíznul si spodní ret svých rtů. Ethan se nad tím zážitkem jen neblaze ušklíbnul. Vůbec se mu na to nevzpomínalo dobře. Dokonce už skoro zapomněl, ale tenhle idiot se musel objevit zrovna u něj doma a zrovna ve chvíli, kdy Ryan je někde uplně mimo se svým tátou.
Co by asi řekl na to, kdyby ho tu s ním viděl? On mu o té nevěře vlastně ještě neřekl.
Zrzkovi asi došla trpělivost a tak místo toho, aby dál Ethana obtěžoval, konečně odešel. Ethan se otočil a pochopil důvod zrzkova unáhleného odchodu.

Na příjezdové cestě stal Ryan ve své celé krásné podobě. V očích otázky, na tváři smutek a zároveň naštvanost. Ani neměl čas na slzy. Cítil se jako páté kolo uvozu. Pořád vstřebával ,co před chvíli slyšel a pořad tomu nemohl uvěřit.

,,Není to tak, jak myslíš." Vyběhl k němu Ethan, jehož srdce teď zelo na samém dnu žaludku.. Ryan ho odstrčil rukou tak silně že hnědovlasý spadl na zadek.
,,A jak to je? Máš snad jiné vysvětlení pro to, proč šukáš s jinými chlapy?! " Zakřičel. Všechna slova až moc zdůraznil, takže se za ním otáčeli kolemjdoucí a nechápavě kroutili hlavou.
,,Nic to neznamenalo. Byl jsem namol. "
,,Nic?! Vždyť ví kde bydliš! To jsi ho tahal k sobě do postele? " Zavrčel.Najednou se jeho tvář bolestně prolomila a on si to nabral k zemi na kolena.
,,Proč musíš všechno hezké zkazit?" V jeho hlase byla znát muka, která mu tahle situace způsobovala.
Ethan tam seděl naproti němu a tak nějak nebyl schopný slov.
,,Já nechtěl. Miluju jen tebe." Utrousil a popotahl.
,,Řekni mi jen jedno, Ethane, kdy se to stalo?" Ryan si podepřel bradu.
,,Když mi oznámili že té odpojí, šel jsem se opít. Nevěděl jsem co dělám, takže se stalo tohle. Chci aby jsme byli v pohodě " Zamumlal.
Cernovlasy se beze slov zvedl, otočil se zády k němu a poslední slova, která řekl, byla.
,,Žádné my už není."

. . .

Ryan celou cestu držel kamennou tvář , která ho bránila před rušnými ulicemi Bostonu. Když konečně dorazil domů , naskytl se mu pohled na jeho mámu s tatou. Nejenže se objimali, líbali se.
,,Ehm.." Zakašlal si.
,,Mohli byste se cucat někde jinde. Jinak mami mám pocit, že si za to tatu nesnášela. " Zavrčel. Měl by se radovat , ta událost s NÍM ho trochu vyděsila.
,,Nemůžeš ho za to nenávidět do konce svého zivota..! Co se ti stalo, Ryane? "
,,Rozešli jsme se." Zamumlal nepřítomně.
,,Nějaká dívka? " Zeptal se pan York a svoji chůzi směřoval k synovi.
,,Jsem gay." Vyštěkl. Otec se ale nezastavil ,jakoby ho ta zpráva nijak nevyvrávtila z míry. Místo toho Ryana poplácal po rameni.
,,To se stává. Kvůli čemu to bylo?"
,,Podvedl mě. "
,,Já to věděla. On si té nezaslouží!! Tomuhle se prostě pravá láska neříká. " Připojila se máma.
. . .
Ethan seděl na dlaždicich v koupelně. V ruce svíral mikrofon od Ryana a potichu do něj zpíval jejich píseň. Byl jako malé štene, vystrašený, smutný a hlavně naštvaný sám na sebe.
Po malé chvilce vstal a lehl si do postele. Na nočním stolku mu ležela fotografie s Ryanem . Vzal ji a vložil ji na dno starého nepodstatného kufru.
Ziral nějakou dobu do stropu, samozřejmě deprese řešena zmrzlinou ještě nepřišla . Teď tam tak přežíval. Všechny památky na Ryana byly pryč z jeho stolku. Ethan se zvedl a prolezl oknem z prvního patra, které bylo jen pár metrů nad zemi. Pomalu slezl až na zem a rozešel se k do parku , kde spolu s ním často sedával. Až tam ho přemohl pláč. Zrovna ve chvíli, kdy se na kraji jeho lavičky objevil nějaký chlapec.
,,Proč pláčeš?" Zeptal se. Byl to hnědovlasý kluk s modrýma očima a vyzablou postavou. V ruce svíral harmoniku a na tváři mu hrál starostlivý úsměv.
,,Jsem špatný člověk. "

. . .

Večer celá rodina Yorkových seděla před televizi a sledovala nějaký pořad o vaření, který nikoho moc nezajímal. Před hrající televizi se postavil pan York a rozpřahl nadšeně ruce.
,,Rodino! Mám pro vás novinku. Stěhujeme se do New Yorku!"

__________________________________________________________________

Ahojky ,zase vás po dlouhé době zdravím. Můj počítač a já prokrastinujeme a moje mozilla se stále seká. K tomu mám ještě školu a umírám u toho .No dost vymluv . Konečně jsem se dokopala k novému dílu (huraa ) :D díly budou kratší , ale ujišťuji vás, že sad díly budou mít tak 2000 slov :D
Doufám že mě teď máte pořad radi. I když nevypadám jako člověk co preferuje happyendy , tak jsem. Nebojte neskončí to smrti. Skončí to hezký ale to až v dalších dílech.

Tak mé tak napadlo, u hodně lidí jsem viděla character ask. Chcete ,abych ho taky udělala? Pokud ano napište mi otázky do kometu pro jakoukoliv postavu (pan a paní Yorková, Westonová, Jess, Ethan ,Waren, Matt, Caroline, Ryan, Simon, Eric ,Mell ,Marie, Fabian a další ) ,:D
Tenhle díl jsem psala na tabletu , tak buďte schovivavi ^^
Mám vás moc rada a dekuju za úžasné komenty, zprávy ,hlasy :333 nejvíc dekuju za 1000 votes u první knihy.
Miluju vás <3