Part 14

2.3K 167 16
                                    

A tak život pokračoval dál. Možná už nic nebylo jako dřív, ale myšlenka toho, že oba tak něják přežívali, je utvrzovala v tom, jak stále mohou dýchat.
Ethan seděl na židli a díval se z okna. Rozhodně nevypadal jako normální puberťák, vlastně ještě před rokem by ''naháněl'' holky a hrál GTA. 
Nedalo by se říct, že uplně trpěl depresemi, jen měl vlastní způsob toho, jak se vypořádat se smutkem. Psal Ryanovi každý den. Dopisy v podobách slohu, svěřoval se mu, jaký měl den, volal mu, ale nikdy se mu nedostalo odpovědi. Nikdy si nemohl přečíst zprávu, kde modroočko chápe jeho pocity. 
 

*O tři měsíce později*


Kluk. Ten kluk mu sakra vrtal hlavou, byl vysoký, hezky stavěný, měl modré průbojné oči a světlé vlasy, jen jedna chybička na něm byla. 
Nebyl to Ethan.
Jmenoval se Theodor a kupodivu i on dokázal zlepšit jeho náladu. Byl to další kluk, který s ním trávil osamělé večery na okraji New Yorku.

Tahle myšlenka se Ryanovi proháněla hlavou každé pondělí při hodině financí. Nesnášel ten předmět, jediné jeho rozptýlení byly zprávy s Theem. Byl to kámoš do nepohody. Samozřejmě, jelikož se blížil konec školního roku, měl se svou třídou vyjet na táboření.

Během toho, co měli nějákou složitou úlohu, on už to měl dávno vypočítané a přemýšlel nad věcmi, které mu vrtaly hlavou. Jak snadné jena člověka zapomenout? Je sobec, když na Ethana nemyslí každý den? Ale potom si uvědomil, že to Ethan  na něj vlastně kašle.. on mu pokaždé posílal zprávy, dopisy, emaily.. nikdy se mu nedostalo odpovědi.
Třeba už prostě zapomněl. On se přeci snaží o to samé.
A pokud si pravá láska najde svojí cestu, tak třeba za pár let. Teď měl celý život před sebou a nemohl ho strávit tím, že by lačnil po přítomnosti toho trouby, který všechno zkazil.

,,Psst.'' Ozvalo se z druhé strany třídy. Otočil se za tím medovým hlasem a zrak mu spočinul na Teddym.
,,Co je?'' Naznačil ústy a zasmál se. Nemohl se tajit tím, že je takový slušňáček, takže většinou rebeloval jen s mobilem.

,,Amanda o tobě před chvílí mluvila, že by tě chtěla.., '' potom ukázal svůj oblíbený symbol, ve kterém až velice důrazně ukazoval sex. Musel se zasmát. Ta holka byla nová, takže to nevěděla.

,,Smůla.'' Ucechtle se a uslyšel nepříjemný hlas profesorky,  ,,Theodore, Ryane.. neruším vás?'' 
,,Popravdě? Trochu jo.'' Zasmál se Theo. Ryan se plácl do čela. Debil. Pomyslel si a sledoval obličej profesorky, který opravdu neblaze měnil barvu. 
,,Vy dva,'' ukázala na nás ,,Jste po škole.'' Než stačil jeden z těch dvou zareagoval, rozezněl se zvonek, který pro všechny znamenal osvobození z pondělí. Ovšem pro ty dva to znamenalo, že se budou muset hned po obědě vrátit a zůstat po škole.


,,Ty jsi takový debil.'' Zavrtěl Ryan hlavou, jak se snažil projít davem k učebně matematiky.
,,Ale co.. hodinka navíc s Theem tě nezabije, ne?'' Uchechtl se na něj světlovlasý chlapec a zamrkal svými dlouhými řasami. Ryan popadl za kliku, ale než se ocitl v místnosti, ucítil náraz do svého ramene, jak se kolem něj nachomýtla vysoká postava. ,,William.'' Procedil mezi zuby a naštvaně vkročil do učebny. Když se posadil do lavice, všiml si, že na tabuli už dávno mají předepsanou větu. Účinná věta, která se mu opsat 100x. 
,,Nepovídáme si při hodině a nejsme drzí. Dodržujeme pravidla slušného chování a neotvíráme si pusu na pedagogy.'' Přečetl černovlasý a pomalu vydechl. 
,,Tohle bude ještě sranda.'' Z batohu si vytáhl penál a než se pustil do psaní, vedle něho se ozval zvuk připomínající smíchu. ,,Co je?'' Jemně nakrčil obočí.

,,Vypadáš dost vtipně..'' 

,,Proč?'' 

,,Já nevím.. když tě něco rozruší tak máš vystouplou žílu na čele a je to vtipný.'' Zasmál se.

,,Wow.. díky. Nemůžu za to, že musím ve škole potkávat svého ex přítele a trávit čas se svým kamarádem, který se chová jak debil.'' Zasmál se. 
,,William je kokot.. ser na něj, ale mě nech být!'' Ohradil se a drcnul ho do ramene.

. . .
Devadesát devět vět. Sto! Konečně oba dopsali svá výchovná pravidla účinného trestu. 

,,Hej Theo?'' Ozval se Ryan.
,,No?'' Zahuhlal, oba už byli docela unavení. Teddy si zandaval psací potřeby do tašky a konečně se zvedal, aby ten papír mohl donést na katedru.
,,Budem spolu ve stanu nebo máš strach, že tě tvůj teplý kamarád znásilní?'' Theo po něm hodil SRSLY face a zasmál se.

,,Ryane, myslíš, že tohle mi dělá starosti? Jasně, že s tebou budu ve stanu. Božee.. nejsem homofob, navíc.. kdybych byl, ani bych do toho kamarádství nešel, tak trochu přemýšlej. Občas mám pocit, že jsi tak chytrej, až si blbej.'' Odložil trest na lavici a aniž by čekal, už si to šel pryč z učebny. Ryan se hnal hned za ním.

Konečně se ocitli ven ze školy, chodby už byly vylidněné až na pár vyjímek.. Bylo půl šesté. Úkoly před nimi a už jen tři dny do táboření na odlehlém místě někde za New Yorkem. 
Kdo by tušil, že za velkoměstem NY je nějáká příroda.



,,Tak čau.'' Zastavil Theo před Ryanovým domem, ještě ho drcnul do ramene a odešel směrem ke svému domu, který byl dvě ulice od toho Ryanového. 
Jakmile přišel domů, líně svojí aktovku hodil do koutku pokoje a plácnul sebou na postel.


Seděl na zídce před školou, byl obklopen lidmi ale stejně byl svým způsobem sám. Najednou do něj nabourala něčí zmatená postava. Byl to černovlasý kluk, který měl modřinu na tváři a ta mu jí upřímně hnusila. Za ním šel další chlapec, jenže ten nebyl tak pěkný jako černovlasý. 

,,Buzno..'' Odfrknul si. Znal toho chlapce. Byl to William, ale toho černovlasého si pamatoval jen odněkud.. prostě netušil odkud ho zná.

,,Promiň.'' Podrbal se na zátylku a sednul si na zídku.''
,,V pohodě. Co to bylo za kokota?'' Zeptal se. 
,,Můj bejvalej. Rád mě nazývá buznou.. potom neví m čím on je pro sebe.. '' Zavrtěl hlavou. Asi čekal, že se zvednu, protože nevypadal na člověka, který se často svěřoval.

,,Jaj.. debil. Kašli na něj, tohle může udělat jen uplný blbec. Mimochodem.. jsem Theodor a ty? Mám pocit, že tě znám.''
,,Ryan... rok jsem byl v Bostonu.''
,,A co tě donutilo znovu přijet?''
,,Hodně věcí.''

Trhnutím se probudil. Zase ta samá vzpomínka.. sen, který byl pravdivý. Rád si v hlavě přemítal okamžik, když se spolu začali bavit, ale den co den se o něj bál víc. 



-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Holaa heey.. po milionu letech jsem konečně napsala nový díl! :D Co říkáte na Theodora?
Theo x Ethan? :D Kdo si myslíte, že je pro Ryana lepší?
Moc se omlouvám, že tak dlouho nevyšel nový díl, popravdě jsem netušila co psát.. ale tak co.
Za dva týdny jedu do Anglie, tak ještě možná vydám tak dva díly, pokud mozek dovolí :D 
Děkuju moc za veškerou podporu! 
MrsV17 


It's okay to go your own way! book 2. [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat