Club.

16.

Cítila jsem jsem jemné šimrání na svém čele a to mě taky vzbudilo. Harry mi dával pusu a jeho vousky mě jemně šimraly. Usmála jsem se a pusu mu naslepo vrátila. Otevřela jsem oči a viděla ho, jak na mě kouká. ,,Copak Harry?" zeptala jsem se ho ospale. ,,Před pár dny bych tomu nevěřil." Nevěděla jsem o čem to tu vlastně mluví. ,,Čemu by jsi nevěřil?" ,,Nevěřil bych tomu, že se tak rychle zamiluji, že vůbec někoho tak úžasného jako jsi ty potkám a už vůbec bych nevěřil, že tak úžasná osoba jako jsi ty, by chtěla mě." Teď musí určitě vtipkovat. ,,Harry, to já bych spíš měla říct, že to nechápu. To spíš já bych měla být překvapená." Koukal na mě a usmíval se. Přitulila jsem se k němu ještě blíž a vychutnávala si tu svobodu, když v tom začal zvonit mobil. Zamrčela jsem na známku protestu. Harry se postavil a šel si pro mobil. Celou dobu jsem se na něj koukala. Byl totiž úplně nahý. ,,Styles, prosím?" Chvíli bylo ticho. ,,ehm-ehm.. jojo.. jasně.. tak to je pochopitelný.. ne.. no já se ještě domluvím a zavolám ti.. cože? to už tak rychle.. tak co bych mohl čekat... tak dobře, pak ti zavolám.. jojo.. já tebe taky.. ahoj." Byl to zajímavý telefonát. Zajímalo by mě, komu říkal 'Já tebe taky'. Šel zpátky ke mě a já nemohla spustit oči z jedné jeho části těla. Jsem tak hrozná! Lehnul si zpátky ke mě a hladil mě po vlasech. Fajn, když nezačne on, zeptám se já. ,,Kdo to byl Harry?" Řekla jsem celkem dost přísným hlasem. Já asi žárlím a nevím na co. Začal se smát. ,,Myslel jsem, že se už nezeptaš." byl vysmátý od ucha k uchu. ,,To byla mamka, viděla nás na internetu, jak se držíme za ruce. Chtěla se jen zeptat kdy přiletím a jestli jim tě představím." Cože? Jeho máma mě chce vidět? ,,Tak jsem ji řekl, že se domluvíme a pak ji zavolám." ,,Harry ty mě chceš představit rodině? Vždyť se poznáváme teprve my dva." Vyletělo ze mě nefiltrovaně. ,,Key poznávání jeden druhého, patří i rodiče. Tvoje už znám, takže teď ty, ty moje." Mám se smát, brečet nebo raději nic? NIC. ,,Je ti něco Key? Nenutím tě přeci. Jen se domluvíme." Proč se bráním poznat jeho rodinu? ,,Bude mi ctí je poznat Harryho." Nemám co ztratit. Buď udělám dojem nebo ne. ,,Vážně?" řekl tak zvesela. ,,Ano Harry vážně." Začala jsem se usmívat a on mi vlepil pusu. ,,A můžeme letět hned zítra?" ,,Zítra?" ,,Ano zítra zlato, zařídil bych letadlo a letěli jsme do Londýna." ,,Dobře, tak zítra." začala jsem se usmívat. Vypadnu do jiné země. Wow. Počkat. Nemám ale na to asi peníze. ,,Harry já nevím kolik bude stát letenka. Nevím jestli mám dostatek peněz." Začal se mračit. ,,Peníze prosím neřeš. Jsou to jenom peníze a jich mám dost." Tohle ne.. ,,Ne Harry, tak tohle ne, nebudu utrácet peníze, které nejsou moje." ,,Key prosím, peníze nejsou nic pokud je nemůžeš utrácet s někým koho miluješ." ... ,,Key prosím. ." ,,Dobře Harry, ale někdy necháš platit ty mě." Jen kývnul hlavou a už běžel k mobilu. ,,Ahoj mami.. jojo.. no právě proto ti volám, zítra přiletíme.. ano já na tebe taky.. pa." Zavěsil a odešel do ložnice. ,,Musíme jet do města. Hodím tě domů a pojedu zařídit pár věcí ano?" Takže známka že se musím obléct taky. ,,Dobře Harry." Vstala jsem, složila děku a začala se oblékat. Pobrali si věci, zamčeli a ujížděli do města.