Club.

08.

Koukal jsem na ní. Byla zoufalá. Najednou vylezl doktor. ,,Emily, dcera bude v pořádku, jen to bude chtít péči." usmál se odešel. Postavila se, nadechla a šla směrem na ošetřovnu. Šel jsem pomalu za ní. Viděl jsem Key, byla přikrytá lehkým přehozem. Cítil jsem slzy na mých tváří. ,,Keatlyn slyšíš mě, to jsem já, máma." řekla šeptem a dala ji pusu do vlasů. ,,Emily musíme ji převést na pokoj." řekla jedna ze sester. ,,Nadstandard." řekl jsem sestře co procházel okolo mě. ,,Co prosím?" řekla zmateně, spíš mi nerozuměla. ,,Key dostane nadstandard, všechno platím já." jen zamrkala a přikývla, že mi rozumí. Emily, máma Key se na mě otočila, chtěla mi asi něco říct, ale Key se začala probouzet. ,,Harry.." řekla tichým hlasem. Přistoupil jsem k ní a chytil ji za ruku. Pevně ji stiskla.

Key:
Slyšela jsem Harryho hlas a pak hlas dalších lidí. Počkat, to je hlas Emily. Ale ne, jsem v nemocnici. Nesmím otevřít oči. Zkusím ale promluvit. ,,Harry.." spíš jsem to zašeptala, že mě nemohl slyšet. Ale on to slyšel. Jeho velká ruka mě chytla za tu mou. Stiskla jsem jí, já to šlo. Je tu, můžu otevřít oči. Světlo mě pálí do očí, ale jak se Harry nade mnou sklání, tak mi dělá příjemný stín. Vidím jeho slzy na tvářích, ale taky i velký úsměv. ,,Ahoj Harry.." lehce jsem se usmála. ,,Ahoj šípková Růženko, pořádně jsi mě vyděsila." udělal na mě psí oči. ,,Promineš mi to Harry?" ,,Prominu, když mi slíbíš, že už mě tak nevyděsíš." přikývla jsem hlavou.
,,Keatlyn?" ozval se ženský hlas. ,,Ahoj Emily." viděla jsem zmatený výraz Harryho, takže se mu moc nepochlubila. ,,Jak ti je zlato?" Jak mě to právě nazvala? ,,Myslíš si, že ti náleží mi říkat zlato? Co tě to teď tak zajímá? Neměla jsem o mě zájem jako o dětsko a najednou máš starost? Jdi se svou starostí do hajzlu a nehraj tady divadlo." ani jsem netušila, že tohle řeknu na jeden nádech. Vytrhla jsem se jí z ruky a koukala se na Harryho. Ona asi utekla s pláčem. ,,Odvez mě domů Harry." koukal na mě naštvaně. ,,Proč jsi to udělal Key, měla o tebě starost, bála se o tebe." to jsem čekala. ,,Harry..tohle je jen moje věc. Promiň. Vezmi mě prosím pryč." nedíval se moc vesele na mě, ale v tomhle ohledu je mi to jedno. ,,Ne Key, zůstaneš tady, tady se o tebe postarají." tak to teda ne. ,,Fajn, půjdu domů na revers." začala jsem si sedat a všechno mě začalo bolet. ,,Přestaň Key, aspoň do rána." pohladil mě po tváři. ,,Harry do rána a pak odcházím, bez tebe nebo s tebou, ale nebudu tady." lehla jsem si zpátky. ,,Dobře Key."

Převezli mě na pokoj. Tenhle asi každý nedostane. ,,Co to znamená Harry?" zeptala jsem se ho a ukázala na pokoj. ,,Chtěl jsem, aby jsi se měla dobře." Dal mu pusu na čelo, posadil se do křesla a zapnul telku. Co se stalo? Chováme se, jakoby jsme se znali léta. Jakoby jsme byli pár. Dává mi pusy, stará se o mě a mě je to příjemné, líbí se mi to a nebráním se tomu. Málem jsem zapomněla proč tu ležím. Ale scénka ve filmu mi to připomněla. Raději zkusím spát, ať můžu odtud vypadnout. Cítila jsem Harryho tělo, jak si lehá ke mě a chytá mě kolem pasu. Otočila jsem s k němu, přeložila hlavu na jeho hruď a jeho srdce mi hrálo přímo do uší. Zněla jako ukolébavka ...