13.

60 2 0
                                    

Probudili mě paprsky slunka. Mířily přímo, do mého obličeje. Cítila jsem Harryho. Celou noc mě držel a nepustil. Otočila jsem se směrem k němu. Paprsky slunka mě hřály do zad. Když jsem se podívala na Harryho, musela jsem se usmát. Jeho vlasy byly všude, jeden pramen vlasů měl i v puse a přes nos. Jemně si odfukoval a mě pevně držel. Byl tak strašně sladký a roztomilý. Měl na sobě trenky a tričko které měl na půl vykasané. Viděla jsem jeho tetování a prstem přejela po obryse. Jen zabručel, ale neprobudil se. Začala jsem ho hladit po bříšku a cítila, jak se usmívá. Tohle jsem s Erikem nikdy nezažila, nikdy jsme si nebyli tak blízcí, ani po 6 letech, Harryho znám pár dní a je to tak úžasné až těžko uvěřitelné. Ten komu bych to vyprávěla by si asi o mě říkal, že nejsem v pořádku, ale kdyby to zažil, pochopil by o čem mluvím. S Harrym se nebojím a zapomínám na to špatné v mém životě. ,,Co to děláš cizinko?" zeptal se rozespalím hlasem. ,,Hladím tvoje bříško." nic mi na to neřekl, jen se usmíval a snažil se otevřít oči, vlepil mi malou a něžnou pusu do vlasů. Po chvilce se probral, ale já s hlazením nepřestala, bylo to uklidňující pro mě a asi příjemné i pro něj. ,,Už je ti líp Key?" Chvilku jsem na něj koukala. ,,Zdál se ti sen o tvém otčím Key." Koukal na mě nevěřícně. ,,Oh, promiň. Ani už je to v pohodě." Ne není to v pohodě. Snažila jsem se zapomenout, ale nejde to, pak přišla ale ta cesta k tomu domu a všechno se zhoršilo. ,,Co se ti stalo?" Ne, Harry prosím neptej se mě na tohle. ,,Nic Harry, byl to jen zlý sen." Snažila jsem se to zahrát do autu. ,,Key, říkala jsi něco o otčím a o minulosti. On ti nějak ublížil? A proč se nebavíš s mámou?" Tyhle otázky nesnesu. Vybouchla jsem jak časovaná bomba. Ta všechna nenávist a bolest prostě způsobila výbuch. Vyletěla jsem z postele a začala hledat svoje věci. Harry se vyděsil, ale vyskočil hned za mnou. ,,Co to děláš Key?" zeptal se mě trochu ustaraně. ,,Nech mě napokoji Harry, dej mi moje věci." Křičela jsem na něj a byla plná vzteku. ,,Kde mám kurva to oblečení?" Byla jsem už agresivní a Harry se mě snažil chytit a uklidnit. ,,Nesahej na mě!" Praštila jsem ho a vyběhla z pokoje. Viděla jsem svoje džíny, natáhla si to rychle na sebe, obula si boty v u dveří. ,,Key, nechoď nikam, počkej. Slyšíš? Stůj!" Volal na mě, ale já neměla chuť poslouchat. Vyběhla jsem z domu a ocitla se někde v lese. Když jsem se otočila, uviděla jsem jak za mnou Harry běží, popadla jsem tašku a rozutíkala se, kdo ví kam. ,,Key, nechoď tam, Stůj! Neznáš to tady." Běžela jsem dal a dal a brečela jsem. Nevěděla jsem jestli jsem naštvaná na něj nebo na sebe. Po chvilce jsem se zastavila a vůbec nevěděla kde to jsem. Zhroutila jsem se na zem a začala silně brečet, všechen ten vztek a bolest, to všechno za ty roky šlo ven, cítila jsem, že konečně jsem svoje emoce, právě emoce pustila ven ze sebe. ,,Ach bože Key.." Slyšela jsem Harryho zdrcený hlas. ,,nechtěl jsem ti ublížit zlato." Klekl si ke mě a chytl mě za ruku. ,,nemusíme o tom mluvit když nechceš, já jen že jsi byla v noci strašně vyděšená." Trochu jsem se upokojila. ,,Ne Harry já se omlouvám. Víš, já nikdy jsem to nikomu neřekla a celou dobu to dusila jen v sobě. Já vím, že mi chceš jen pomoct." Podívala jsem se na něj a on jen klečel a koukal na mě. ,,Harry, já ti to řeknu, ale prosím nepřerušuj mě, prosím." Koukla jsem se na něj, on jen kývnul a já vrátila svůj zrak do země. ,,Tam jak jsi vezl Emily, teda vlastně mou matku, tak tam jsem žila celé děctví. V 15 ti jsem odtamtud, ale utekla a podařilo se mi je už nikdy nevidět. Tím JE, myslím moje rodiče. Do roka jsem se seznámila z tou partou přátel se kterými jsi mě viděl a jim jsem řekla, že jsem se přestěhovala teprve nedávno, protože mi umřeli rodiče a já hledám nový život. Víš Harry, bylo lepší je pohřbít, protože to jsem si přála celých 15 let mého života. Emily, se zamilovala do jednoho kluka, chodili spolem asi 3 roky a pak mu jednoho dne řekla, že je těhotná. Ona měla radost a on ji opustil." .. docházel mi kyslík a docházeli mi i síly pokračovat, ale když už jsem začala tak to dokončím. .

Club.Kde žijí příběhy. Začni objevovat