Harry Potter a plačící andělé (Harry Potter/ Doctor who crossover)

Žádost

,, Pane profesore.." Začal Harry, ale John ho přerušil. ,, Harry, já vím, proč jsi přišel, ale je mi to líto, nejde to." ,, Jak můžete vědět, co po vás chci?" ,, Protože jsem neuvěřitelně chytrý." ,,A o co teda jde?" ,, Přišel jsi mě požádat, abych tě vzal zpátky časem, a zachránil všechny tvé milované. Je to pravda?" ,, Ano pane." ,, Tím pádem tě zklamu, nemohu to udělat." ,, Proč? Proč by to nešlo? Musí to jít. Máte přece stroj času. Můžete přece změnit to, co se stalo." ,, Víš, Harry, tohle se těžko vysvětluje. Někteří lidé si myslí, že čas je přímá reakce na nějakou akci. Ale je to spíš velká koule wibbly wobbly, timey-wimey." ,, A to má znamenat co? Co mi tím chcete říct?" ,,No, tím chci říct, že čas je velice složitý. Něco v čase se změnit dá, ale ne všechno. Existují určité události, pevné body v čase..." ,, A to znamená?" Přerušil ho netrpělivý Harry. ,, To znamená, že kdykoliv se vytvoří pevný časový bod, nelze ho změnit. Události, které se staly se nesmí změnit, vždy se musí stát takhle. Vše, co se tady odehrává, je pevným bodem, a nesmí se to změnit, jinak by to roztrhlo všechny vesmíry na kusy. Věř mi, že bych moc rád všechny zachránil, ale někdy to prostě nejde. To je úděl pánů času. Moc mě to mrzí Harry, ale nemohu ti pomoct." ,, Vy lžete. Není vám to líto, a můžete mi pomoct, musíte." ,, Harry, věř mi, opravdu mě to mrzí, i já vím, jaké to je, když přijdeš o někoho velmi blízkého. Já sám přišel o celou svou rodinu, o své přátele, o dívku, kterou jsem miloval, a nikdy jsem jí to neřekl. Přišel jsem o svou rasu. A to mě mrzí nejvíc. Nejen to, že už je nikdy neuvidím, ale hlavně to, že je to moje vina. Tohle jsem nikdy nikomu neřekl, a moc mě to trápí. Lituju toho každým dnem." Harry na chvíli zapomněl, že se na Doktora zlobí. Přemohla ho zvědavost. ,, Co se stalo?" ,,Před několika lety se odehrávala největší válka v celém vesmíru. Časová válka, mezi mou rasou a rasou Dáleků. To je zmutovaná válečná rasa. Jsou zbaveni veškerých emocí, kromě jedné, nenávisti. Byli vytvořeni za jediným účelem, vyhladit vše, co není Dálek. V posledním roce časové války se zdálo, že nikdy neskončí. Všichni umírali, páni času, i Dálekové. Nemohl jsem to tehdy snést. Ukradl jsem z trezorů se zbraněmi tu nejhorší zbraň, a aktivoval ji. Měli jsme ji schovanou jako případ nouze. Zničilo to celou mou planetu, i se všemi Dáleky, alespoň to jsem si donedávna myslel. Pár jich přežilo, a nadále mi berou vše, co je mi drahé. Sama Gallifrey je uzamčena v časovém zámku. Nikdo se nedostane tam, nikdo se nedostane pryč. Neměl jsem tehdy jinou možnost, ale stále mě to trápí. Tak rád bych je zachránil, šechny, ale nemůžu. To je mé břemeno, to je cena za to, co jsem provedl. Zůstávám sám." ,, Ale vždyť máte profesorku Nobelovou, říkal jste, že je vaše kamarádka." ,, To ano, ale ona tu nebude věčně, přijdu o ní jako o všechny předchozí. Donna je člověk, nemůže žít tak dlouho jako já. Já jsem na tomhle světě už 906 let, a ještě pár stovek let tu ještě budu. A když bude mé tělo umírat, nezemřu, ale pouze zregeneruji. To je trik mé rasy. Když mé tělo umírá, nezemřu, pouze se změním, jiná tvář, jiná osobnost, jiná povaha. Technicky vzato, je tohle moje 11 tvář, pokud počítám i válečnou podobu." ,,No tak hlavně, aby se o téhle schopnosti nedozvěděl Voldemort. Určitě by po vás chtěl, abyste ho tuhle schopnost naučil." ,, Myslím, že by to bylo marné, Voldemort není pán času, nemá na to biologickou stavbu." Pousmál se Doktor. Harry si povzdychl. ,, Takže není, žádná možnost, jak je zachránit?" ,, Bohužel ne, jediné, co pro tebe mohu udělat je to, že ti umožním sertkání s tvými rodiči. Mohu tě vzít do jejich doby, dokážu jim, že jsi jejich syn, a budete si moct popovídat. Pokud budeš chtít, můžeš vzít i své přátele." Najednou do TARDIS vešla udýchaná Donna. ,, Doktore, mohl by ses laskavě zvednout, a pomoct mi? Já všechny krámy opravdu sama neunesu! Názdárek Harry, copak?" Harry se překvapivě usmál. ,, Letíme navštívit mé rodiče. Jen doběhnu pro Rona a Hermionu." S těmito slovy odešel. ,, Doktore, to myslíš vážně? Nemůže se něco pokazit?" ,, Vždycky se může něco pokazit." Usmál se Doktor. ,, Skoro to vypadá, že chceš, aby se něco stalo." ,,Ale ne, i když menší dobrodružství by neškodilo. Takže, chtěla si s něčím pomoct?" ,,Jo je to venku." Doktor šel pro věci. Když se vrátil, kouknul na Donnu. ,, Abych nezapomněl, zítra než odletíme, musíme se zastavit za Brumbálem. Zdá se, že má nějaké tušení." ,, Víš už vůbec, jak se odtud dostat?" ,, Samozřejmě, že už to vím, díky andělovi Dory. Když mi prozradil, jak nás sem dostal, poradil mi tím i možnost, jak se odsud dostad." ,, A to?" ,, Copak si ho neposlouchala? Říkal přecce, že nás sem dostal pomocí telepatického pole." ,, Pořád to nechápu." ,, Zítra to pochopíš." Dveře do TARDIS se otevřely, a vešli Harry, Ron a Hermiona. ,, Kam jedeme?" Zeptal se Ron. ,, Tys jim to neřekl?" Harry zakroutil hlavou. ,, To bede překvapení." ,, No dobrá, Můžeme vyrazit." Doktor zatahal za páčky, TARDIS se začala třást. Letěli časovým vírem. Přistáli. Doktor zkontroloval údaje na obrazovce. Byli v Godrigově Dole, datum 30.září 1981. ,, Správné místo, správný čas." Usmál se Doktor, a vyšel ven. Stáli přímo před krásným domem. Přistáli za hranicí Fidelliova zaklínadla, takže byli schopni ho vidět. Ze dveří vešli tři muži, zatímco rudovlasá žena stála za oknem, a sledovala situaci. Harry jen vytřeštěně zíral na svého otce a mladší verze Siriuse Blacka a Remuse Lupina. ,,Kdo jste, a co tady chcete!" Řekl James Potter výhružným tónem.