Harry Potter a plačící andělé (Harry Potter/ Doctor who crossover)

Výlet

V sobotu večer se Harry a Ron zašli do kuchyň pro něco k jídlu na cestu, jelikož měli odletět ještě před večeří. Hermiona na druhou stranu odmítala do kuchyně jít, tak řekla že na ně počká ve společenské místnosti. Po tom trojice vyrazila za profesorem Smithem. Zaklepali a vešli dovnitř. Tam na ně už čekala profesorka Nobelová i s Doktorem. ,, Připraveni vyrazit? Výborně, tak můžeme. Allons-y" Řekl a vedl je k sobě do ložnice. ,, Promiňte, pane profesore, ale jak se tam dostaneme? Chci říct, nemáte snad v ložnici stroj času nebo ano? A nevšimne si někdo, že jsme pryč?" Vychrlila ze sebe otázky Hermiona. ,, Neboj, nikdo si nevšimne, že jsme pryč, vrátíme se ještě před večerkou, tak pojďte." Otevřel dveře do své ložnice, která ložnici nepřipomínala ani v nejmenším. Postel byla schovaná pod všelijakými technickými serepetičkami, Stejně tak i noční stolek. V koutě stála modrá policejní budka. Harry na ní koukal s otevřenou pusou. ,, To je ta budka, o které jsem vám povídal." Řekl směrem ke svým přátelům. Doktor se jen pousmál, a luskl prsty. Dveře budky se otevřely. ,,Pojďte dál. Vešli dovnitř, a s úžasem sledovali celý prostor. ,, To musí být hodně silné kouzlo." Poznamenal Ron. ,, To nejsou kouzla Rone, copak nikdy neposloucháš?" Ozvala se Hermiona. ,, Umění pánů času. " Poznamenal Doktor. Donna si sedla do jednoho z křesílek.,, Takže tohle je váš stroj času?" Zeptala se Hermiona. ,, Ano, jmenuje se TARDIS, znamená to čas a relativní prostor ve vesmíru." ,, A proč vypadá jako policejmí budka?" ,, No kdysi jsem byl na Zemi se svou vnučkou v šedesátých letech. Tehdy se mi porouchal chameleoní obvod, a TARDIS zůstala tahle podoba. Dřív mohla měnit podobu, podle toho, kde jsem zrovna přistál, aby nepřitahovala pozornost. Například, když jsem byl v Egyptě, vypadala jako sfinga." ,, Vy máte vnučku? Nevypadáte staře." Vyjekl Ron než ho stačil někdo zarazit. Doktor si povzdechl. ,, Měl jsem, před dávnou dobou. Možná na to nevypadám, ale je mi 906 let." ,, Neznáte se náhodou s Nicolasem Flamelem? Ten taky trpěl dlouhověkostí." ,, Ne Flamel měl kámen mudrců, já mám prokletí pánů času." ,, A kde je vaše vnučka teď?" Zeptal se Harry. ,, Pryč, celá moje rodina, dokonce celý můj lid je pryč. Nejsem jen pán času, jsem poslední pán času. Nidko jiný už nezbyl. Jen já." ,, To je mi líto." Řekla Hermiona. ,, To je v pořádku. Tak můžeme vyrazit?" Doktor začal tahat za různé páčky na konzoli. ,, Takže nastavuji rok 993, místo Bradavice." Usmál se. TARDIS sebou začal házet, jak se přesouvala časovým vírem. Po chvíli byl klid. ,, Přistáli jsme." Řekl Doktor, a zahleděl se na obrazovku. ,, Jestli řekneš, že jsme někde jinde, tak uvidíš." Řekla výhružně Donna. ,, Nevšímejte si jí, na mě je pořád taková." Usmál se Doktro. ,, Tak jdeme." Otevřel dveře, a vyšel ven. ,,Jak jsem slíbil. Bradavice, rok 993." Stáli u Černého jezera. ,, Pokud se nemýlím, naši zakladatelé by měli být tímto směrem." Ukázal směrem k hradu. ,,Doktore, seš si jistej, že jsme ve správným roce?" ,, Neboj Donno, vím přesně, kde jsme, nebo spíš kdy jsme." Řekl Doktor. ,, Tak jdeme." Vyrazili směrem k hradu. Před hlavní bránou uviděli stát čtyři kouzelníky, tedy spíš dva kouzelníky a dvě čarodějky. O něčem spolu diskutovali. ,, Myslím, že je tohle ideální místo." Říkala zrovna jedna z nich. ,, Ano, ideální místo, co myslíš ty Salazare?" Ozval se Godrik Nebelvír. Salazar Zmijozel ale neodpověděl, jen hleděl na nově příchozí. Namířil na ně hůlku. ,, Kdo jste, a co chcete." Řekl místo toho. Teď si nově příchozích všiml i zbytek zakladatelů. Doktor promluvil. ,, Ehm zdravíčko, já jsem Doktor,Tohle je Donna Nobelová, Harry Potter, Hermiona Grangerová a Ron Weasley." Představil je. ,, A kde jste se tu vzali?" Salazar nezněl moc přátelsky. ,, Doktore, co jim chceš říct? Míří na nás hůlkami." Řekla Donna, které se přístup zakladatelů moc nezamlouval. ,, Neboj Donno, mám vše pod kontrolou. Nepředstavujeme pro vás žádnou hrozbu, takže můžete vaše hůlky sklonit." ,, Jak nám to můžete dokázat?" Zeptala se žena s tmavými vlasy. ,, Rowena z Havraspáru." Vydechla Hermiona. ,, Ano to jsem já." ,, Prosím vás, tihle tři ještě nejsou ani dospělí, a my ani nemáme hůlky, jediné co mám já, je tohle, neškodný sonický šroubovák." ,, No dobrá." Řekla Helga z Mrzimoru a sklonila svou hůlku, Godrik Nebelvír a Rowena ji následovali, jen Salazar cestovatelům nevěřil. ,, Proč jste tady, nikdo by tu neměl být, použili jsme tady ochranná kouzla." Prohlásil. ,, My jsme cestovatelé časem. Přiletěli jsme z budoucnosti. Tihle tři studují v Bradavicích v roce 1996. My dva jsme učitelé." ,, Jak víte o tom, že chceme, aby se škola jmenovala Bradavice?" ,, Jak říkám, jsme z budoucnosti, a chtěli jsme vidět na vlastní oči založení nejslavnější školy čar a kouzel." ,, Tak už se uklidni Salazare, vždyť vidíš, že nejsou nebezpeční." Uklidňoval Zmijozela Godrik. ,, No páni, nemůžu uvěřit, že potkávám zakladatele Bradavic." Užasla Hermiona, která se nemohla vzpamatovat z toho šoku. ,, Je nám ctí." Usmál se Nebelvír. ,, Tak jak postupujete?" Zeptal se Doktor. ,, Už jsme se shodli na místě, ale nemůžeme se shodnout na tom, jaké studenty příjmat." Řekla Helga. ,, Tak nám řekněte vaše návrhy." ,, Já bych příjmal ty, kteří jsou stateční a mají chrabré srdce, ty, kteří nebezpečí pohlédnou do tváře beze strachu." Řekl Godrik. ,, Já bych příjmala ty, kteří dovedou přemýšlet, kteří jsou inteligentní, bystří a důvtipní." Řekla Rowena. ,, Já ty, kteří jsou čisté krve a jsou ctižádostiví." Řekl Zmijozel. ,, Já bych příjmala ty, kteří mají mravní sílu, a jsou ochotni pomáhat ostatním, a jsou snaživí." Řekla Helga. Doktor se usmál. ,, A co kdybyste přijímali všechny, a rozdělovali je do jednotlivých kolejí." ,, To není špatný nápad." Usmála se Rowena. ,, Ale jak ty koleje pojmenujeme?" Zeptala se Helga. ,, Jeden nápad bych měl. Co je pojmenovat po vás Nebelvír, Havraspár, Zmijozel a Mrzimor." Ukazoval přitom na každého ze zakladatelů. ,, Báječný nápad. Už jen zbývá jedna věc, a myslím, že vím, jak ji vyřešit." Řekla Rowena. ,, O co jde?" Zeptal se Nebelvír. ,, No my sami nepoznáme, jakou má kdo povahu, do duše studentům neuvidíme, tak mě napadlo,očarujeme klobouk, který bude studenty zařazovat do jednotlivých kolejí." ,, To je geniální." Usmál se Nebelvír, a ze vzduchu vyčaroval klobouk, všichni čtyři na něj namířili hůlkami, a začali ho očarovávat. ,, Tak a moudrý klobouk je na světě." Řekl Doktor. ,, Moudrý klobouk říkáte? Zajímavé jméno, to použijeme." Řekl opět Nebelvír. ,, Měli bychom ho vyzkoušet, abychom věděli jestli opravdu funguje. Chlapče, v jaké koleji jsi v budoucnosti?" Zeptal se Rona. ,, Ehm, v Nebelvíru." ,, Výborně nasaď si ho." Ron si nasadil klobouk, ten k němu promlouval, ale přihlížející nic neslyšeli, pak klobouk nahlas pronesl: ,, NEBELVÍR" ,, Výborně, funguje." Usmála se Helga. ,, Chcete se jít podívat dovnitř do hradu?" Zeptala se. ,, Už nám zbývájí jen dekorace jednotlivých kolejí. ,, Moc rádi." Šli tedy dovnitř, a přihlíželi, jak zakladatelé, pomocí kouzel upravují Bradavice tak, jak si je všichni pamatovali. Bylo už pozdě večer, kdy se cestovatelé rozloučili se zakladateli, a zamířili zpět k TARDIS. ,, TAk jak se vám to líbilo?" ,, Paráda, akorát Zmijozel nevypadal dvakrát nadšený z naší návštěvy." Řekl Ron. ,, Nakonec hrajete velkou roli v založení Bradavic." Řekla Hermiona směrem k Doktorovi. ,,Jo bez vás by se nedohodli na tom, koho příjmat. " Dodal Harry. ,, Však ono by je to taky napadlo, alespoň Rowenu určitě." Usmál se Doktor, a nastavoval TARDIS zpět do jejich doby. Přistáli opět v profesorově ložnici. Rozloučili se a odešli.