Nobody's p.o.v.:
Místnost byla v tichu a v šeru. Mladý chlapec seděl na posteli a přemýšlel. Přemýšlel o událostech v uplynulém týdnu.
Jeho hlava byla střízlivá a říkala mu, aby se vzchopil a šel pracovat, jinak bude mít problém.
Ale srdce, srdce bylo na pokraji zhroucení. Ano, bylo jasné, že se to jednou stane, ale proč zrovna takhle?
Mladý chlapec se lehce usmál a žmoulal v ruce obálku, která byla velkými písmeny nadepsána jeho jménem. Odesílatel byl Harry. Harry Styles.
Bál se to otevřít, nevěděl co má čekat. Harry spáchal sebevraždu, ale ještě předtím mu stihnul poslat nějaká dopis nebo že by mu poslal peníze?
Louis byl opravdu velice zmatený, jelikož jeho srdce už netlouklo tak rychle jako vždy. Netěšil se na každý den v práci, teď už jen pouze přemýšlel nad dokonalými zelenými oči, které ho uhranuly.
Louis si nikdy nemyslel, že by mohl něco pocítit ke svému zákazníkovi, avšak stalo se a už se to nedá vzít zpět. Nejhorší na tom všem však bylo, že muže, který mu vzal srdce, už v životě nemůže vidět.
Jeho hlava byla na pokraji výbuchu, jak ustavičně přemýšlela nad tím co by, kdyby a nad vším co bude.
Po mladíkově tváři stekla slaná slza. Ani se jí nepokoušel setřít, neměl náladu na nic. Někdy měl pocit, že za Harryho smrt může on. Vždyť... on je taky ten důvod.
Děvka.
Louis se už po několikáté nadechl, aby si dodal odvahu. Otevřel obálku a podíval se dovnitř. Uviděl velký balík peněz, který mu doslova vyrazil dech. Tohle nečekal, bylo toho hodně. Bylo tam více než půlka obnosu, kterou normálně dostává.
Zahlédl ještě malý lísteček. Vytáhl ho a obálku odložil vedle sebe. Roztřesenýma rukama lísteček rozložil a začal číst:
"Milý Louisi,
Vím, že jsem si tě zaplatil snad jako každou svojí další kurvu, ale s tebou to bylo jiné. Nevím proč, ale dokonale si mě uhranul. Cítil jsem se s tebou tak krásně, až mi dělalo problém to zpracovat. Nikdy mě nikdo tak neokouzlil jako tvoje oči a tvoje chování.
Vím, že pro tebe jsem byl a budu jen jeden z dalších zákazníků, ale věř že ty pro mě rozhodně nejsi jen jedna z dalších kurev, které jsem si najal, aby mě potěšili. V tobě bylo ještě něco než jen... uhm... to je jedno.
Máš potenciál a rozhodně by si to mohl dotáhnout daleko, kdyby jsi chtěl. Jenže ty si pořád dáváš za vinu smrt tvé rodiny. Kdyby jsi to hodil za hlavu a šel prostě dál, víš jak dokonalý život by si měl?
Také jsem musel spousty strašných věcí hodit za hlavu a život byl pak jiný. Nemůžeš se pořád otáčet za minulostí. U mě to je jinak, já musím pořád myslet na budoucnost, ale bolí to.
Ta vnitřní bolest mě trhá na kousky, pocit, že mě každý člověk na světě nenávidí kvůli mé práci, pocit, že nikdy nemůžu najít pravou lásku.
Louis věř, že tvůj život může bejt lepší. Můj život nabral jiný směr než jsem si přál a rozhodně se neviň za to co jsem udělal. Věřím, že ty to dotáhneš daleko.
Ačkoliv se to bude zdát jako klišé z přeslazených zamilovaných romantik, ale asi jsem se do tebe zamiloval a to pro mě nebylo zrovna lehké.
Svoje srdce jsem v minulosti dal jen jednou, ale dopadlo to opravdu špatně, ale ty jsi byl tak drzý, že si mi vlezl pod tu slupku a srdce mi ukradnul. Nech si ho, já už ho nepotřebuju.
Netrap se tím jak jsem dopadl, tvoje vina to není. Netrap se ani tím co se stalo tvé rodině. Už je to dávno a myslím, že tě tvoje rodina miluje i tak. Část na tebe kouká z nebíčka a věří v tvůj šťastný návrat domů.
Věřím v něj i já, ale rozjodně jsem nechtěl čekat, až se sám k tomu dokopeš.
Sám jsem tvojí zbývající rodinu našel a zavolal jim. Řekl jim, že žiješ, jak se ti daří. Dal jsem jim i tvojí adresu.
Lou neuvěříš, jak moc mi tvoje malé sestřičky brečely do telefonu, protože se na tebe moc těší a chtějí tě obejmout jako kdysi. Chtějí svého staršího brášku zpět, moc, moc, moc se jim stýská.
Přijedou a přijedou brzy, doufám, že před tím neutečeš a půjdeš své rodině naproti. Milujou tě a neviní tě za to co se stalo.
Vím, že když tohle čteš já už tu nejsem. Je mi jasný, že je to pro tebe nevysvětlitelné, ale já to musel udělat. Můj život se solidně posral a já neunesl tu tíhu.
Ale myslím, že jestli se někdy dostanu do nebe, určitě vyhledám tvojí rodinu a řeknu jim jak moc je miluješ. Určitě si chci zjistit i nějaký sladký historky z tvého dětství, snad nevadí.
Nevím jestli si ty něco pocítil, ale já ano. Proto tu na tebe počkám a snad mě i sám vyhledáš. Já mám času dost, tak hlavně nepospíchej. Užij si život dokud můžeš.
Přeju ti všechno štěstí světa, moje zlatá princezno. Doufám, že ti všechno vyjde tak jak budeš chtít.
V baličku máš takový menší obnos, aby si mohl vypadnout z toho bordelu a začít nový život. Nemohl jsem odolat a máš tam i klíčky od mého nejoblíbenějšího auta a klíčky od malé bytovky.
Snad ti to pomůže zlepšit si život a hlavně si to nech. Stejně by všechno šlo státu a to já rozhodně nechci. Radši ti zaplatím za tvé služby-které byly mimochodem to nejlepší co jsem v životě měl-a nechám tě vylepšit tobě a tvé rodině život.
Žij dokud můžeš, oslavuj dokud můžeš, ale hlavně to nepřeháněj.
Miluju tě, i když ti to možná přijde směšní... Ten, kterému si ukradnul srdce, Harry."
Louisovi po tvářích teklo spoustu slz, když znovu schovával tak krásný dopis. Nevěřil vlastním očím.
Rozhodně se na svojí rodinu těšil.
Jeho srdce začalo znovu tlouct v pravidelném tempu, věřil, že až jeho čas nastane tak se s Harrym a svojí rodinou znovu setká.
Těšil se na nový život, nový život bez sexu za prachy a třeba i s nějakou tou pravou láskou, ale věděl, že na Harryho nikdy nezapomene. Nemůže, to on mu změnil život... k lepšímu.
