Ráno jsem se probudil docela dost brzo. Na můj vkus.
Oblékl jsem se a šel ke Glennovi na pokoj. S Niallem tam chodíme každé ráno, protože jako jediný z nás má kuchyňku a dělá ty nejlepší italské snídaně vůbec.
Zaťukal jsem a Glenn mě pustil dovnitř. Niall už seděl u stolu a patrně se čekalo na mě.
"Trvá ti to." zamračil se blonďák.
"Sorry." usmál jsem se a sednul si.
"Náhodou je tu dost brzo." podtknul Glenn a zamířil do kuchyně.
"Je tu pozdě." stál si Niall za svým. "Pozdě je vždycky, když přijdu dřív a pak se na něj musí čekat."
"Nedržkuj." zasmál jsem se. "Už jsem tady a Glenn to stejně musí dodělat. Viď Ge?"
"Jo." vyplázl jsem na Nialla jazyk a ten jen protočil oči.
"Tak jak se těšíš na toho novýho zákazníka?" nahodil blonde téma.
"O něco jsem přišel?" ozval se Glenn.
Ignoroval jsem ho. "Jo docela. Děsímě to, ale vzrušuje."
"Snad to nebude nějakej oplzlej dominant." zakroutil hlavou a otočil se na Glenna. Kdyby jen věděl, jak moc jsem si přál, aby to byl dominant a ne nějakej roztouženej citlivka. To bych nepřežil.
Při snídani jsme Glenna zasvětili do všeho co jsme řešili, když on dělal taneček. Pak jsem se rozloučil a šel se připravit.
První jsem si vytáhl ty nejúplejší boxerky-ty jsme museli mít vždycky s prvním zákazníkem-které mi obtahovaly celou konturu penisu. Nebylo to zrovna pohodlné, ale každýmu se sbíhali sliny, jen co to viděl.
Oblečení jsem si nepřipravoval. Pochybuju, že by se chtěl zdržovat se svlíkáním mě a ještě sebe. Shodil jsem ze sebe svoje dosavadní oblečení a vlezl si do sprchy.
Pořádně jsem se všude umyl. Ano, když říkám všude, tak myslím všude. Ani nevíte, jak to štípe. Pak jsem se trochu oholil a nakonec se musel vyfénovat a usušit.
Vyčistil jsem si zuby a pak na sebe na sebe natáhl boxerky. Bože, jak to škrtí.
Přemístil jsem se zpět na pokoj a sedl si na postel. Seděl jsem takhle asi hodinu a čekal.
Najednou se místností rozezvoněl telefon a já to rychle zvednul.
"Pane?" řekl jsem. Bylo mi jasné, že volá šéf.
"Obleč se a přijď dolu." rozkázal a já se zasekl. Proč bych měl chodit... dolu?
"Proč?"
"Zákazník tě nechce přetáhnout tady. Vezme si tě domů." vysvětlil. "Bude tě tam mít celý den a pokud bude spokojen tak tam zůstaneš až do víkendu."
"Jenže tohle, ale není v nabídce." namítl jsem.
"Ovšem, ale tenhle pán je velice slušný a spolehlivý člověk. Hlavně je bohatý a vlivný, takže mu nemůžu oponovat. Budeš za to mít pěknej balík, tak už drž hubu, obleč se a naklusej sem!" položil to.
Povzdechl jsem si a vytáhl si ze skříně moje oblíbené modré skinny džíny, pruhované tričko a kšandy. Rychle jsem to na sebe navlékl, jelikož šéf neříkal, že si mám něco zabalit, tak jsem jen vzal svůj telefon, klíč od pokoje a běžel dolu.
Nervozita ve mě rostla. Netušil jsem o tom zákazníkovi skoro nic. Mohl to být úplně kdokoliv.
"Tobě to trvá" povzdechl si šéf, když jsem doběhl do jeho kanceláře. "Mohl sis vzít něco trochu slušnějšího." poukázal na mé oblečení. "Tohle je velice solidární pán. Sám bude určitě v obleku."
"Omlouvám se." sklopil jsem hlavu, ale bylo mi to totálně fuk. Z něho jsem měl respekt jen, když řval. "Mám se jít převléct?"
"To určitě ne." zavrtěl hlavou a vedl mě k východu. "Už na tebe čeká. Černá limuzína. Běž tam a prostě nasedni. Hlavně drž hubu, na nic se neptej, až tě sám vybídne a pokud nám zkazíš pověst, nebo pokud s tebou nebude spokojen, tak máš padáka."
Polknul jsem a přikývl. Tohle bude totálně v prdeli.
Rozloučil jsem se se svým šéfem a vyšel ven. Bylo to divný. Venku jsem byl naposled před čtyřmi dny a to na večeři s klukama.
Se zrychleným tepem jsem se vydal k černé limuzíně, která stála na kraji u obruvníku. Ještě jsem se nadechl, abych nastoupil. Chtěl jsem šáhnout po klice, ale dveře se otevřely samy a autoritativní hlas mi nařídil, abych se posadil.
Ani jsem ho nemusel vidět a už jen z hlasu mi naskočila husí kůže a úsměv na tváři. Dominantní hlas. Překrásný, mladý hlas.
Se zatajeným dechem jsem nastoupil a prohlédl si osobu sedící vedle mne.
