Feels JB|FF [DOKONČENO]

5. část

Marry

Ráno mě probudil otravný zvuk budíku. Grrr. Zavrčela jsem a přešla do koupelny. Rychle jsem se umyla. Vylezla jsem ze sprchy a oblékla si spodní prádlo. Přešla jsem k zrcadlu a dala se do vysoušení vlasů. Po vysušení jsem si vlasy ještě vyžehlila. Na obličej jsem si nanesla make-up, stíny, linky a řasenku. Všeho decetně. Nchci vypadat jako děvka. Došla jsem zpátky do pokoje a vytáhla ze skříně bílé tílko, černé legíny a černo-červenou kostkovanou košili. Všechno jsem si oblékla a ještě naposledy se na sebe podívala do obrovského zrcadla v mém pokoji. Pousmála jsem se a vzala tašku do školy.

"Zdarec brách!" Křikla jsem když jsem došla do kuchyně. "Chceš něco k snídani?" Zeptal se mě. Jen jsem zakroutila hlavou. Vyndala jsem z police sklenku a nalila si džus. Ano občas po ránu nesnídám, protože prostě nemám dobrý pocit v těle. Nejspíš to souvisí s Derekovou smrtí, protože než umřel jedla jsem normálně. "Tak ja jdu Johne." Řekla jsem mu a on jen přikývl. Obula jsem si svoje červené conversky, hodila si batoh přes rameno a vydala se na cestu. Šla jsem asi pět minut a najednou u mě zpomalilo auto a jelo moji rychlosti. Docela jsem se začala bát. "Hej Marry" řekla mě až moc známý hlas. Otočila jsem se a uviděla Biebera. Pozvedla jsem obočí a čekala co chce. "Nechceš svézt?" Zeptal se mě a já se ironicky zasmála. "S tebou bych v jednom autě nejela ani kdyby mrzlo." Řekla jsem a v tom jako na potvoru začalo pršet. "Bezvadný" zamrmlala jsem. "Tak co už si nasedneš?" Zasmál se a já si jen povzdychla. "Fajn, ale jestli se o něco pokusíš..." začal se smát a já ho probodávala pohledem. Nasedla jsem si a koukala z okýnka. Justin mi položil ruku na stehno. Hodila jsem na něj vražedný pohled a hned jeho ruku shodila. "Upozornila jsem tě..." přerušil mě. "Jo jo promiň, jen jsi nádherná nejde se od tebe držet dál." Hodil na mě šibalský úsměv. "Jo tak se o to laskavě pokus." Zasyčela jsem na něj.

Konečně zastavil před školou. Vystoupila jsem a snažila se co nejrychleji zmizet, ale jeho ruka na mém pasu mě zastavila. Dobře teď už mě sere. Srazila jsem mu ruku z mého pasu a prudce se na něj otočila. "Už mě nech kurva na pokoji! Copak jsi ještě nepochopil, že ti do postele nevlezu?! S tebou nechci mít nic společnýho tak už mě nech!" Vyjekla jsem na něj. Jen tam stál a koukal na mě. Protočila jsem oči a odešla na hodinu. "Dobře si Biebera setřela. Nezmohl se ani na slovo." Řekla mi Liv a plácla si se mnou. Asi v půlce hodiny mi na stole přistál papírek.

Dobře si toho Biebera umlčela. Už to potřeboval. Obdivuju tě -Sam

Usmála jsem se a podívala na Sama. Pokývla jsem hlavou na znak že to nic nebylo a on se zasmál. Zasmála jsem se s ní.

CElý zbytek dne za mnou chodili lidi ze školy a říkali mi jak jsem dobrá že jsem Biebera umlčela a podobně. Právě teď stojím před mojí skříňkou a snažim se vydýchat to co se stalo před chvílí.

***flashback***

Vešla jsem na dámské záchody a uviděla mužskou postavu. "Ehm promiň, tohle je dámský záchod." Řekla jsem a ten dotyčný se otočil. Moje srdce vynechalo několik úderů když jsem ho uviděla. Stál přede mnou Derek. To není možný. Párkrát jsem zamrkala očima abych se vzpamatovala, ale on tam furt stál a usmíval se na mě. "Dereku? Jsi to ty? Ale jak je to možný?" Vyhrkla jsem ze sebe a snažila se zastavit slzy.

"Jsem to já lásko, ale jsem je duch. Dávám na tebe pozor. Neodatrkuj od sebe Justina. Sice ti ublíží, ale vy k sobě patříte. Budeš ho milovat tak jako mě. Možná víc. Miluji tě Marry a vždy budu. Uvídime se lásko. Zase za tebou někdy přijdu." Dokončil svůj monolog a usmál se.

"Taky tě miluju Dereku." Zašeptala jsem, ale to už byl pryč.

***end flashback***

Proč mi všechno to říkal. Justin mi ublíží, ale budu ho milovat stejně, nebo víc jak Dereka. Ne to je absurdní. Justina bych nikdy milovat nemohla. Už nikdy nechci milovat. Derek byl moje životní láska, ale osud nám nepřál. Nikdy nikoho nebudu už milovat. Umřu sama se třiceti kočkama. Zasmála jsem se a vydala se na další hodinu. No co sice už meškám, ale stejně tak dojdu.

Vešla jsem do třídy a všechny oči se strhli na mě. "Á slečna Johansnová se uráčila dostavit na hodinu. Co vás zdrželo?" Vyprskla učitelka. "Ehm omlouvám se, udělalo se mi nevolno." Učitelka jen přikývla a pustila mě sednout.

Justin

Když vešla do třídy, přišla mi taková divná. "Jsi v pohodě Marry?" Zeptal jsem se jí a ona jen zakroutila hlavou. "Neřeš to prosím." Řekla jednoduše a strčila si sluchátka do uší. Sakra jak jí mám za měsíc donutit aby se do mě zamilovala? Sakra to bude těžký. Konečně skončila hodina. Marry ale pořád seděla a koukala z okna. Nevnímala mě. Nevnímala okolí. Zvedl jsem se a vzal ji do náruče. Podívala se na mě vyděšeně. Začala se vrtět, asi si myslela že ji položim na zem. Uchechtl jsem se. Vyšel jsem na chodbu a ona se konečně přestala vrtět. "Doprdele Bieber postav mě na zem!" Zařvala mi do ucha, jen jsem se usmál. "Nerozumíš co znamená nech mě na pokoji?! Dej mě na zem! A hned!" Dobře teď už je vážně nasraná a to není dobrý znamení. Postavil jsem ji na zem. Málem spadla, ale Alex ji stihl chytit. "D-děkuju Alexi." Usmála se na něj. Probodla mě vražedným pohledem a dala mi facku. Hlava se mi otočila do strany. "Za co?" Nechápal jsem.

"Už na mě nikdy nesahej." Zavrčela a odešla. Dobře, tak teď jsem si to posral ještě víc. "Měl bys tu sázku zrušit Jussy. Ona tě vážně nesnáší." Alex mě poplácal po ramenu a odešel. Jo vím to nesnáší mě, ale tu sázku vyhraju. No pak mě bude nesnášet ještě víc, ale já to musim udělat. Jsem Justin Bieber sakra! Ten dostane každou a Marry Johansnová nebude vyjímka. Podlehne mi jako každá. Jen problém je v tom že ona není jako každá. Neroztápí se nad mým úsměvem, moje doteky jí nedělaj husinu, nepadá mi k nohám. Ona je jediná, která mě jako jediná dokázala odpálkovat když jsem ji chtěl dostat do postele. Je prostě jiná a to je vzácné. Bože co to plácáš Bieber?! Mluvíš jak zamilovanej puberťák! Okřikl jsem se v duchu. Musím, ale přiznat že něco na ní mě přitahuje.