Druhý den ve škole už jsem musela z Ann dostat, to co mi včera nechtěla říct. Zeptala jsem se jí hned jak vešla do třídy. "Ahoj Ann." "Ahoj Emmo." Normálně jsme se pozdravily a já se jí hned zeptala: "Tak co se děje? CHxi to vědět." "No...my...budeme se stěhovat.." Řekla a rozbrečela se. "Máma se už asi před dvěma měsícema pohádala s tátou, prej ho načapala s jinou... Myslela jsem, že se to nějak urovná, ale ne.. Máma už nám sehnala byt v Anglii. Emmo, já se nechci stěhovat... A už vůbec ne do Anglie, furt tam prší a mají divnou Angličtinu, americká je hezčí.. A navíc, mám to ráda tady, narodila jsem se tu!" Bylo mi jí fakt líto, ale s tím já bohužel nic neudělám. A taky je to moje jediná kamarádka ve třídě, nechci, aby se mi odstěhovala. Známe se jen dva měsíce a už se musíme loučit? Achjo... Byla jsem dost smutná i za ní. Co tu teď budu sama dělat? Ann mám ráda a rozumíme si spolu... Kdyby tu byla aspoň Rydel. Ta už ale na střední nechodí, vždyť je o pět let starší.
No fajn, takže jedna fakt moc "mega, ultra, super" zpráva se ke mně dostala, teď už jenom zjistit, kdo je ta holka. Ten den byl úplně zkaženej a večer to začalo zase.. Někdo mi napsal SMSku. Když jsem jí otevřela, stálo tam: Drž se od něj dál ty št*tko! Já vím, že je dobrej v posteli, ale k tomu má mě, tak se s tím smiř;) Ještě jednou tě s ním uvidím a zažiješ to, co nechceš, tomu věř, puso:-*"
Co to má sakra být???! Tahke SMSka je fakt vrchol, celkem mě i vyděsila. Hned jsem volala Rossovi ať za mnou okamžitě přijde, bylo asi 10 večer, ale to mě vůbec nezajímalo. Ross tu byl do tří minut. Když dorazil, dala jsem mu tu zprávu přečíst. Seděla jsem vedle něj a úplně jsem cítila jak se mu rozbušilo srdce asi nějak jako mě, když jsem tu holku viděla u nás před školou.
"Co to má znamenat?" Zeptala jsem se ho a on jenom vyděšeně koukal a nic neříkal. Pak z něj ale vypadlo: Emmo, já tě ochráním, neboj se, mám spoistu bodyguardů, dám ti ty nejlepší! Jen ať se ti nic nestane!" Začal mi říkat Ross. "Co to povídáš? Já se nějaký holky nebojím, umím se o sebe postarat sama, nejsem už malý dítě Rossi!"
*Rossův pohled*
Když jsem si přečetl tu zprávu, úplně jsem se zarazil, nevěděl jsem, že bude otravovat i jí. Asi jí budu muset říct pravdu. Nebude to lehký, ale ona musí pochopit, že se sama neubrání.
"Emmo? Teď mě opravdu poslouchej, myslím to vážně. Tahle holka je opravdu nebezpečná. Neříká se mi to lehce, ale přece jenom musím... Už to tu bylo před dvěma lety. Ta holka je blázen. Myslí si, že jsem se s ní vyspal. A přesně s touhle myšlenkou přišla i minule, často jsem byl se svou sestřenicí. Měl jsem jí moc rád, se vším mi pomáhala, byla to prostě ta nejlepší sestřenice!" "Vyspal?! Byla?" Z Emmy vypadly jen tyhle dvě slova. "No, bylo to přesně takhle... Někdy v lété před dvěma lety jsem byl se sestřenicí na pláži, skládali jsme novou písničku a pak se tam objevila ta holka. Začalo to úplně stejně jako teď s tebou. Všude řikala, že spolu chodíme a že s ní spím, ale to nebyla pravda. Nechtěla mi dát pokoj, nabízel jsem jí i peníze, ale ona chtěla jenom mě. Později začala vysvětlovat mojí sestřenici, že jsem její a ať si dá na ní pozor, že jestli jí se mnou ještě uvidí, že zažije peklo. Ona si z toho moc nedělala, prostě je to obyčejná bláznivá fanynka, ale ne.. Tahle holka byla jiná.
Jednou když jsem přišel za Miou, (moje sestřenice) byla tam...Sarah tam byla... Seděla na její posteli a před ní byla Mia. Ležela tam na zemi. Byla v bezvědomí a hlavu měla celou od krve. Neumím si radši ani představit, co se tam dělo... Když jsem tam přišel, Sarah se usmála a měla namířeno ke mně. Ja jsem rychle zacouval, utekl jsem a to přímo na policii, kde hned zavolali záchranku. Mělo se to řešit, ale Sarah hned beze stopy zmizela. Pak už jsem jí až do teď neviděl..." "Ježiši to je strašný! Musíme jít hned na policii a říct, že je zpátky. Nechci, aby se mi to taky stalo! Prosím, mám strach Rossi." Plakala mi Emma na ramena, když jsem jí objímal. "Neboj se, já tě ochráním." "A co se stalo s Miou dál?" "Vážně to chceš vědět?" "Jo, chci..." "Dobře.. Mia ležela asi měsíc v nemocnici, byla v komatu. Nakonec umřela na následky silného poranění hlavy." "To jako vážně? To je mi moc líto." Slib mi, že se mi nic nestane." Řekla mi Emma smutným hlasem. "Ne..Ty nikdy!"...
