*Rossův pohled*
"Čaaau brácho!" Vzbudil mě něčí křik ode dveří. "Pššt! Vzbudíš Emmu!" Okřikl jsem svého bratra, když jsem ho uviděl. Emma spala opravdu tvrdě a Rylandův křik jí nevzbudil, což se divím, asi se jí zdá něco pěkného, třeba něco o mně, zasmál jsem se v duchu. Vstal jsem z postele a šel jsem s bráchou dolů do kuchyně. "Co tu děláš tak brzo? Myslel jsem, že přijedeš až večer a ne, že mě budeš budit v půl osmý ráno." "A co ta holka v tvý posteli Rossi?" Zasmál se Ryland. "No ty jsi vtipnej. Rodiče teda budou ještě v New Yorku?" "Jojo, prej je teď nepotřebujete, chtějí, aby jste si odpočinuli a aby jsme se mi dva a Rocky soustředili na školu. A kdybysme něco potřebovali, tak máme dát vědět." Odpověděl. "No a co ta holka? Jak se jmenuje? Jaká je? Jak dlouho jste spolu? Kdes jí vzal prosimtě?" Ryland mě okamžitě zavalil spoustou otázek, tak jsem ho okřikl. "Stop! Stačí Ryry! Jmenuje se Emma a přestěhovali se sem ke konci prázdnin. Miluju jí, je úžasná! Ale nezná, nebo spíš neznala naší kapelu, což jsem se celkem divil. Pro mě je ale hlavní, že teď vím, že mě miluje kvůli tomu jaký jsem a ne kvůli slávě a penězům jako ostatní holky, který jsem měl před ní."
"Tak to je vážný bráchoo! Ty jí opravdu miluješ, jde to poznat už z tvého povídání. Přeju vám to." Usmál se Ryland. "Děkujem teda." Začervenal jsem se. Po tomhle vyzvídajícím hovoru s Rylandem jsem šel zase nahoru, abych si dal ranní sprchu, která mě snad pořádně probudí...
*pohled Emmy*
Když jsem se vzbudila, Ross tu nebyl, tak jsem vstala a šla jsem se po něm podívat dolů do kuchyně. Když jsem šla dolů po schodech, zaslechla jsem jak si s někým povídá A poznala jsem, že mluví o mně, tak jsem si sedla na schody a poslouchala jsem... " Jmenuje se Emma a přestěhovali se sem ke konci prázdnin. Miluju jí, je úžasná..." Vím, že poslouchat cizí rozhovory se nemá, ale tohle se poslouchalo vážně dobře. Když to tomu klukovi, kterému říkal Ryry dopověděl, chystal se jít do sprchy, tak jsem se rychle zvedla a běžela jsem zpátky do postele, aby si nemyslel, že je špehuju. Když přišel, dělala jsem, že ještě spím, tak kolem mě opatrně prošel aby mě nevzbudil a šel do koupelny. Mezi tím co se sprchoval jsem přemýšlela o tom klukovi dole. Byl docela pěknej. Pak mi došlo, že to je ten jejich brácha, který přijel z New Yorku.
Asi po patnácti minutách Ross vylezl z koupelny a šel si lehnout zpátky ke mně. "Dobré ráno." Řekl a dal mi pusu na čelo. Otočila jsem se na něj a taky jsem mu dala pusu. Krásně mu voněly vlasy, které si teď umyl. "Jak pak jsi se vyspala?" "Krásně, máš strašně pohodlnou postel! Jak ty?" Usmála jsem se na něj. "Fajn.. A měl jsem opět opravdu příjemné probuzení, divím se, že tě to taky nevzbudilo, pořád mě někdo musí budit!" Ušklíbl se Ross. "Ále, nebuď nervák." Řekla jsem a políbila jsem ho. Byl tak sladkej! Z jednoho polibku se jich stalo trochu víc. Prostě jsme se začali líbat a válet se po sobě.
Najednou zase někdo šťastně rozrazil dveře. Stála v nic Rydel, za ní vykukoval Riker a Rocky a všichni tři jásali a křičeli na nás: "No tak vy dva. Nechte toho a pojďte pozdravit Ryryho! Bráška se vrátil!" Bylo mi docela trapně, protože na mě Ross zrovna ležel a líbal mě, ale to jsem nějak překousla, ale věděla jsem, že Ross už asi vybouchne vzteky...
*Rossův pohled*
"Jo, já vím, že je tu Ryland, dneska ráno mě vzbudil. Už jsem s ním mluvil, tak nás konečně nechte na pokoji! Vůbec nemáme chvilku pro sebe, pořád nám někdo musí rozrážet dveře a ječet na celej barák! Kdybyste aspoň zaklepali, ale né, vy nejste normální, třeba mi dveř dejte pryč úplně, já je tu nepotřebuju!" Trochu jsem na ně řval, ale byl jsem úplně vytočenej! Všichni tři na mě jen koukali a pak radši odešli dolů za Ryrym. Nechtěl jsem být zlý, ale už jsem toho měl dost a ruply mi nervy. To nemůže být den kdyby mě někdo nevzbudil nebo mi bez ohlášení vtrhl do pokoje? Jak koukám tak asi ne. Fakt nemám normální rodinu... Jo, jsem ráda, že přijel Ryry, ale to mi můžou oznámit normálně a ne zrovna teď, když prožívám ty nejkrásnější chvilky s ní.
*pohled Emmy*
Ross se asi už opravdu naštval a trochu na ně řval, ale když odešli, tak se uklidnil. "No.. Jak už asi víš, přijel Ryland, náš nejmladší bratr, ale rodiče se ještě nějakou dobu zdrží v New Yorku." Řekl mi Ross s úsměvem. "Áha, tak půjdem dolů za ostatními ne?" Usmála jsem se. "A klid Rossi.." "Nojoo" řekl otráveně.
"Ahoj! Ty budeš Emma." Řekl mi Ryland, když jsme přišli do obýváku. Zněl tak vesele, přijde mi sympatický. Mají prostě skvělou rodinu, těším se až poznám i jeho rodiče. "Jo, jsem Emma, těší mě." Podala jsem mu ruku a usmála jsem se na něj. Byl fakt krásnej! "Já jsem Ryland, ale rodina a kamarádi mi většinou říkají Ryry, jinak taky mě těší." "Jo, já vím, Ross mi o tobě taky něco vyprávěl." "Aaaha, tak snad jen to nejlepší." Řekl a podíval se na Rosse, který se taky ozval: "No ještě aby ne." Řekl, ale pořád zněl otráveně. Byl furt naštvaný, že nás někdo ruší...
*Rylandův pohled*
Když ta holka přišla dolů, koukal jsem na ní jak na nějakej obraz od Picasa. Byla fakt krásná! Sakra ten Ross má ale štěstí. Trochu mu jí závidím, ale budu se snažit mu jí nechat. Z jeho vyprávění jsem usoudil, že jí fakt miluje, tak se budu krotit, ale je opravdu krásná! A ten Rossův pohked byk taky k nezaplacení. "Chudáák." Jen jsem se v duchu zasmál, ale bylo mi ho trochu líto.
Ale přeju mu to s Emmou. *úsměv*
