*pohled Emmy*
"Tati!" Skočila jsem mu do náručí. Konečně se vrátil!
Vlastně jsem vám nic neřekla o mým tátovi, tak vám něco málo řeknu teď.
Přestěhovali jsme se sem kvůli tomu, že tu mají rodiče svou vlastní firmu, ale můj táta byl dřív voják a asi týden před tím, než jsme sem přijeli ho zase potřebovali, tak musel odjet. Strašně jsem se o něj bála a příště už ho nikam nepustím!!!
"Zdravím, pane Davisi. Já jsem Ross Lynch." Ross se mu hned zdvořile představil. "Oh, ahoj. Ty budeš asi Emmy přítel, že?" Zeptal se ho táta. "Jojo." Řekl Ross hrdě. "Tak mi na ní dávej pozor." Poplácal ho taťka po zádech a usmál se na něj. Jsem ráda, že se na něj nemračí, jako na ostatní moje bývalý kluky. Asi Rosse zná z televize a tak.
Celý večer jsme si povídali všichni o všem možném. Hlavně, že je taťka zpátky, už jsem se bála, že se nevrátí.
"Přespíš tu, nebo půjdeš domů?" Zeptala jsem se Rosse. Klidně může jít domů, nedržím ho tu, ale já tu zůstanu.
"Budu tu s tebou." Usmál se na mě a dal mi malou pusu na čelo.
Dneska jsem měla skvělý den. Vše, co potřebuji jsem měla u sebe.
Tak to doufám bude co nejdýl.
Takže ahoj:)
Dlouho jsem nic nenapsala, protože jsem neměla mobil:/ Ale včera byli Vánoce, takže jasný:D:)
Asi vás to překvapí, ale tímhle příběh bohužel končí:/
Taky jsem to neplánovala, ale byla příležitost, tak jsem to prostě ukončila...
Když jsem neměla mobil, psala jsem jinej příběh do wordu na počítači a ten mě baví mnohem víc:) Píšu to už asi 2 měsíce a mám už hodně kapoitol, tak jestli bude zájem, přidám to sem:)
Byla bych určitě ráda, ale jde o to aby to někdo četl, tak mi prosím napište do komentů!:)
Kdyby zájem byl, první kapitolu přidám už dneska:) Nebo klidně první dvě.
Ješte sem teda napíšu, že to bude o 500-550 slovech, tak bych mohla přidávat klidně i ty dvě za den. Je to jen na vás no:))
