Kidnapping

4.

Po tom co mě vyhodil Adam z pokoje jsem se uklidila k sobě.Bylo mi z toho zle.Z toho co se stalo,z toho co jsem udělala.....že jsem ho unesla i když jsem věděla že je to pro jeho dobro a vůbec by to nemělo zatěžovat moje svědomí.Jenže já už jsem prostě taková.

Svezla jsem se na postel a zavřela oči.Teď potřebuji ticho.Jen ticho a nic víc.Už jsem neměla ani hlad ani chuť.

.............................................................................................................

Každodenní budíček v půl šesté ráno.Uf,to bude jednou moje smrt.

Oblékla jsem se do svého sportovního oblečení,svázala jsem si vlasy do pevného drdolu a připásala si telefon na ruku páskem v podpaždí a zapnula aplikaci na měření kroků a kolik jsem uběhla a samozřejmě svižnější hudbu.

Procházela jsem kolem pokoje kde spal Adam a na chvíli se zaposlouchala.Bylo tam ticho.Asi spal.

No ono se není čemu divit když jsem ho slyšela celou noc brečet.Nikdy jsem se nesetkala s tak citlivým člověkem.Pravda je,že tohle by asi vzalo každého kdyby pro něj znamenali lidé jako pro Adama znamenal Brian s Rogerem.

Otevřela jsem po tichu dveře.Adam ležel na posteli se zavřenýma očima a klidně oddechoval.Vypadal klidně,teda aspoň myslím,že byl.

Nevím co mě to napadlo,ale pomyslela jsem si ,že mi možná začne důvěřovat když mu dám víc volnosti.Vyštrachala jsem v kapse klíček od pout a opatrně jsem je odemkla a sundala mu je z rukou.Zůstaly mu po nich dost ošklivé krvavé odřeniny jak se z nich pokoušel dostat.Ruce mu klesly na polštář vedle hlavy.Trochu zamručel,ale neprobudilo ho to.Musel být hodně unavený.Zavřela jsem za sebou dveře a nechala ho ještě spát.

Před domem jsem si dala malou rozcvičku na zahřátí a vyběhla vstříc tichému mlhavému lesu směrem k vesnici která byla vzdálená skoro tři kilometry.

Ta cesta mě vždycky uklidní.Pročistím si hlavu a nemusím nad ničím přemýšlet.Jen vnímám okolí které se míhá okolo mě,hudbu která mi hraje do uší a své divoce tlukoucí srdce.

Doběhla jsem na kraj vesnice a k obchodu kam jsem měla namířeno jsem došla už pomalejším krokem abych se vydýchala a nepřišla tam splavená.

"Dobré ráno."pozdravila jsem prodavačku.

"Dobrý slečno."pozdravila mě s úsměvem prodavačka.

"Co to bude dneska?"zeptala se mě.

"Jako obvykle."řekla jsem jí a sundala jsem si batoh ze zad.

Prodavačka mi začala nandavat pečivo do papírového sáčku.

"Mám pro vás toho králíka.Je pěkně vypasený a na svíčkovou jako dělaný."vyndala z ledničky za jejími zády sáček s mrtvým králíkem.Bylo to celé od krve, chtělo se mi zvracet.Tohle nesnáším.

"Děkuju."se znechuceným výrazem jsem si od ní převzala sáček s mrtvolou a strčila ho na dno batohu.Na to jsem pak naskládala zbytek nákupu.

"Bude to všechno?"

"Emm....." Rozhlížela jsem se po regálech za jejími zády a očima jsem zabloudila na nejvyšší poličku s alkoholem.Stála tam velká láhev Tequily.

Přimhouřila jsem oči a trochu našpulila rty.

"Máte ještě jednu láhev té Tequily?"ukázala jsem prstem na horní polici.

"Hmm,myslíte té za 14 stovek?"

"Ano,přesně tu myslím."přikývla jsem jí na souhlas.

"Počkejte,dojdu se podívat do skladu."