17.Kapitola- Miluju tě, ale...

123 6 0
                                    

Rob
Probudil se ve velmi podivné poloze. Jedna noha mu trčela mimo postel, druhou byl zapletený s Laninou nohou, byl celý skrčený a hlavu měl na Lanině břiše.

Usmála se když viděla jak zmateně Rob kouká. "Dobré ráno." "Dobré," odvětil. Nějak se mu povedlo posadit se. "Už žádné noční můry?" musel se na to zeptat. Musím to vědět...

Bylo to jako vyrážka. Dokud se nepodrbeš, bude tě to svědit. Jenže pak se to stejně opakuje na novo.

"Ne," odpověděla Lana s úsměvem na rtech. "A to se ti zdají ty sny každou noc?" "Ano," řekla jenom. Bylo na ní vidět, že se o tom už nechce bavit, ale Rob stejně pokračoval:"I přes to všechno chceš být se mnou?" "Chci Robe Andrewsi, a je mi jedno, že se mi zdají nějaký stupidní sny," opravdu jí to bylo jedno,"tobě snad vadí moje sny?" "No tak Lan. Miluju tě, ale nechci ti ubližovat tím, že s tebou budu."

Lana vykulila oči. "Co- co si to řekl?" Lana začala koktat. To je jí tak divné, že jí nechci ublížit?! "Že ti nechci ublížit tím, že s tebou budu," zopakoval Rob. "N-ne t-to předtím." "Že," Robovi to začínalo docházet,"že tě miluju."

No páni... Rob se nám konečně vyznal. Jo mimochodem mohla bych pokračovat v jiném příběhu co se snimi bude dít(upřímně docela jsem si ty dva ťulpase oblíbila), nebo bych mohla dát úplně nový příběh. Napište mi co byste radši ;) Ještě je, ale tak varianta, že bych pokračovala tady. No je to ve vašich rukou...

Friendzone je i pro holkyKde žijí příběhy. Začni objevovat