Friendzone je i pro holky

13.Kapitola- Nemocnice

Rob
Běžel za ní. Šla hodně pomalu, takže Rob neměl vůbec problém dohnat jí. Před jejich školou byl přechod, Lana byla už v půlce.

"Lan, prosím stůj!" zakřičel Rob. Lana se otočila, měla ve tváři vepsaný smutný výraz. Pak do ní narazilo auto...

Nemocnice
Rob seděl v čekárně a čekal(logicky) až přijde doktor. Laniny rodiče ještě nedorazili.

Je to moje vina. Byl jsem slepý a nic jsem neviděl. Co když umře?! Neobešel bych se bez ní...

"Vy jste ten, kdo zavolal slečně Abottové záchranku?" zeptal se doktor, když přišel. "Jo, jak je na tom Lana?" Rob byl hrozně nervózní. "Má jenom zlomenou ruku. Jinak je v pořádku, ale od té doby co omdlela se nechce probrat jako by prostě nechtěla," konstatoval. "Můžu jít za ní?" "Jen na chvilku. Než dorazí její rodiče," svolil doktor.

Lana ležela na nemocniční posteli. Stále spala. Rob si k ní kleknul. "Lan mrzí mě to, nechtěl jsem. Vím, že jsem ti ublížil, ale... prostě... neměl jsem tě líbat, a pak hned utéct. Já jen byl jsem naštvaný, ale neboj, slibuju, že už ti nikdy takhle neublížím. Slibuju Lan, slibuju."

Lana
Od toho auta, Lan viděla jenom tmu a stále měnící se obrazy.

Nejdřív viděla maminku, jak jí prosí, aby přestala křičet. Říkala jí, že se všechno spraví, ale ona tomu nevěřila. Bolelo to až moc na to, aby vůbec mohla doufat.

Viděla i další, Valu, Meli, svého otce, a dokonce i Angel. A nakonec tam byl i Rob.

Všechny jeho úsměvy a protáčení očí. Všechny jeho stránky. On.

Nechtěla od tamtut. Byl tam totiž ten, kterého tolik milovala.

A potom ten polibek. V tom polibku bylo snad všechno. Slzy, city, emoce. Všechno a ještě víc.

Ale najednou to bylo až příliš skutečné. Sice ne úplně stejné, ale stejně skutečné. Jen letmé, ale krásné a něžné.

Rob
Políbil ji. Jen krátce.

Dal bych ti všechno Lan. Ale bojím se, že už je příliš pozdě. Já už tě asi nemůžu udělat šťastnout, nemůžu. Jen bych ti víc ublížil. Pro tebe jsem až moc hloupý.

Chtěl odejít dřív než se probudí, ale Lana otevřela oči.

"Robe?" zachraplala. "Už ti neublížím Lan. Slibuju," po tváři mu stekla osamělá slza.

O točil se ke dveřím. Lana ale nahmatala na stolku vedle postele budík, a hodila ho Robovi do zad. Neměla čas na zaměření, a tak se mu trefila jenom do nohy.

Rob se otočil. Lana jenom zavrtěla hlavou. "Mám tu zůstat?" zeptal se. Lan teď přikývla. Rob si k ní opět kleknul a chytil jí za ruku. Lana se usmála. Upřímně jako před tím, jako dřív.

Budou teda spolu? Ale co potom Angel? No to se snad brzo uvidí...