Kapitola 36

23 2 0
                                    

.Oficiálně konec.Podle mě to nemá cenu ani dopisovat.Ale nebojte.Chci začít psát nový příběh,kde nepůjde o nic jako je toto :D Bude to tak napůl z mého života a napůl ze života mých myšlenek.Ale to se časem dozvíte :D Ikdyž nevím jestli mám začít s něčím...uvidíme. Zatím čtěte tohlensto :DD Enjoy

Roxana
Doběhneme ke stanici,kde už na nás čeká Mike s puškou v ruce."No páni,vypadáš tvrdě"zasměju se a skočím mu kolem krku.On mě jednou volnou rukou chytne kolem pasu a políbí mě do vlasů."Bál jsem se o tebe" pošeptá mi a já ho pustím."Jsem tady,neboj"pohladím ho po zakrvavené tváři,po které před malou chvílí stekla slza."To je dobře" usměje se a zavede mě dovnitř.Na židli sedí Samantha.Naštvaně se na ni podívám,ale dál ji ignoruji."Prý tady za chvíli budou " šeptne Samantha a podívá se na mě.Kývnu a natisknu se na Mikeovu hruď.Potom zvednu pohled a podívám se na Joshe.Chvíli na něho hledím,ale potom se mi zavřou oči únavou."Vždycky to bude jen ty a já"pošeptám před tím,než nastane temnota.

The butterfly effectKde žijí příběhy. Začni objevovat