6 months later
Po strašně dlouhé době se Vám hlásím.Bylo spoustu komplikací,které by jste mi nevěřili a ani číst nechtěli.Každopádně tuto část jsem psala již 4x a ani jednou se mi neuložila.Neberte to jako pokračování,spíše jako bonus :)
Roxx
Je to už půl roku od té události,která se stala.Pohřeb Nathana byl měsíc po nalezení těla.Nic to ve mě nevyvolalo.Byla jsem prázdná.Josh si někoho našel a já zůstala s Mikem.Vrátila jsem se na svou původní barvu vlasů a černá se stala mou růžovou.Časem člověk pochopí,že řešil blbosti.Ani nejlepší psychologové mi nepomáhají z depresí a nočních můr,které mě každou noc pronásledují.Nečekala jsem,že moment,který mi změní život bude zrovna tento.Jenže...osud se nedá změnit,nebo ano?Co když ti motýlci,kteří nesou na svých překrásných křídlech smrt,radost,zážitky a potěšení ,jsou jen pouhou fantazií?Co když nemají s osudem nic společného?
