Náhoda nebo osud

10. část

Někdo zazvonil a Jess šla otevřít. Sedl jsem si zpět na místo a uslyšl jsemJess jak křičí na Bena. 

,,Panebože Bene ty seš takovej vůl."

Z pohledu Bena:

Šel jsem s Johnovi. Když jsem došl k němu pře barák tak tam už čekla.

,,Tak kam půjdem?" zpetal se mě.

,,Nevim třeba do skateparku." opdověděl jsem mu

,,Ok" Šli jsme teda do skateparku a cestou dělali různý blbosti na skatu. Dojeli jsem tam chvilku jezdili. No chviku asi tři hodny než tam přišel Dan s jeho partou. Už když přijeli jsem věděl že to nedopadne dobře.

,,Vypdněte teď sem deme my tk padejte pryč."

,,Jo a ty si jako co myslíš že si tady na nás budeš otevírat hubu?" řekl mu John

,,Tak hele ty prcku já si bud hubu otevírat na koho chci a ty s tim nic neuděláš."

,,Že ne tak sleduj." John najdednou šel k batohu a vytáhl zn něho zbraň. Já sem uplně zamrzl když jsem to viděl.On má zbraň. Proč má zbraň hanlo se mi pořád v hlavě. vyrušil mě výstřel. 

,,¨panebože. Johne co si to udělal."

"panebože přestaň vyšilovat. Měl jsem se nechat zabít od něj?"

"ale vždyť nám jenom řekl že máme odejít to ty si ho hned zastřelil. A proč máš zbraň?"

"protože sem ji mám na obranu před tátou ty to možná nevíš ale můj táta je mafian a já s nim nechci mít nic společnýho a on se mě snaží zabít protože sem mu vzal nějáký důležitý papíry." Koukla jsem na něho s otevřrenou pusou. Je to mj kamarád a já o něm nic vlastně nevim. Začal jsem se ho bát. Viděl jsem ho zabít člověka.

"co s nim teď uděláš?"

,,Nevim asi ho zpálim nebo ho hodim někam do rybníku. A ty opovaž se to někomu ceknou tak zkončíš jako on. Rozumíš?"

"rozumim" Měl jsem z něho odcela ztrach. Otočil jsem se a bez pozdravu jsem odešel domu. Musim to říct Jess. Ale co když mě zabije. A co když ublíží Jess nebo Nikol? V hlavě jsem měl spoustu otázekj na který jsem si neokázal odpovědět. Jedno jsem ale věděl že tohle se nenechá jen tak a ta jeho banda to bude řešit a já budu podezřelej s Johnem a když k němu přijde policie tak pak John pujde po mě. Sakra co mám dělat. Přišel jsem domu a neměl jsem klíče tak jsem zaklepal. Otevřela mi Jess.

"Jess já ti něco musim říct."

"no copak se děje?" usmála se na mě.

"no víš jak jsem byl teď s Johnem venku?"

"no vim proč?"

"no tak tam břišel Dan i s těma jeho partou. No začali nám říkat ať vypadnem a John se s nim začal dohadova pak John vytáhl zbraň a zastřelil ho. Všichni utekli jestli to řeknou tak policie pujde jak po mě tak po Johnovi ale oni ho neznaj takže řeknou mě a ještě někoho no a john mi řekl že jestli to někomu řeknu tak m´že mě zabije."

"Panebože Bene ty seš takovej vůl." zakřičela Jess a já viděl že začal mít zlost.

"Jess ale já za to nemůžu já nevěděl že je John takovej."

"¨Já vim Bene ale jestli tě udaj tak mi tebe i Nikol můžou vzít a řeknou jao důvod že se o vás nedokážu postarat." Jess začal brečet a sedla si na zem. Já jsem přišel k ní a sedl si vedle ní a obejmul ji.

"Jess spolu to zvládnem sem přece rodina a spolu to všechno zvládnem a budeme spolu nikdo nás od tebe neveme." Jess se na mě usmála a já jí usměv opětoval.

Omlouvám se že tak dlouho nebyla ale já vůbec neměla nápady a teď jsem aspoň kousek napsala. Napište mi prosím áš názor na tenhle příběj co by jste změnili co by ste přidali co se vám líbí a co by ste odstranili. Děkuju za trpělivost a doufám že to bude ještě někdo číst.