Náhoda nebo osud

11. část

Z pohldu Jessici :

Seděla jsem přede dveřmi v obětí Bena. Justin před pul hodinou už musel s Jazzy domů. My sme s Benem furt seděli ani sem se s ním pořádně nerozloučila. Justin když nás vyděl sedět a jak já i Ben brečíme radši se neptal věděl že bych mu to stejně teď neřekla. Když bylo kolem půl osmé tak jsme šli s Benem už do pokoje je z toho všeho celej rozhozenej má strach a já se mu ani nedivím. Na jeho místě bych na tom byla uplně sejně. No já i hůř. vešla jsem do pokoje k Nikol. Ona si tam pokojně malovala. Šla jsem k sobě do pokoje a přemýšlela o všem co se všechno poslední dobou stalo. Najednou jsem si zpoměla když jsem byla malá a malovala jsem si jako si malovala Nikol.

Byla sobota a já do školky nešla seděla jsme doma a malovala mamku taťku a pejska kterýho jsem hrozně moc chtěla. Najednou jsem uslyšela klepání na dveře.

,,Dále" zakřičela jsem a z poza dveří vykoukla hlava taťky. Usmál se na mě a já sem naněj vycenila zoubky který mi ještě zbyly v puse s těma co mi už nově rostly. 

,,Copak dělá moje malá princezna" moje malá princezna mi říkal jenom on mamka mě říkala různě broučku zlatíčko a nebo princezno ale taťka to řekl vždy takhle nikdy neřekl třeba jenom moje princezna nebo malá princezna vždy moje malá pryncezna.

,,Já si maluju koukej tohle seš ty tohle je maminka a tohle je náš pejsek Ben." 

,,No teda to je krásný. . . Jess pojď se mnou máme s maminkou pro tebe prřkvapení" usmál se a vyzvedl mě. Já jsem se ho chytila kolem krku a když řekl překvapení tak jsem se od něj odtáhla. 

,,Dostanu pejska Bena! Já věděla že jednou ten den příjde a já budu mít svího pejska." Dala jsem mu pusu. On se začal smát.  Sešel se mnou dolu a  obyvváku seděla mamka na gauči. V obyváku byla jenom mamka a teď já a taťka. Ale pejska jsem tam neviděla. Zesmůtněla jsem. 

,,A kde je ten pejsek."

,,Pejsek? ty si jí řekl že dostane pejska?"

,,Jess pejska nedostaneš to to překvapení není. Ale máme jiný překvapení a to je je lepší než pejsek."

,,Dostanu koníka?"

,,Ne" z oka mi vypadla slza jak jsem se těšila na pejska.

,,Jess podívej se na mě" řekl mi taťka koukla  jsem na něj  a on se usmál koukl na maminku a ona přikývla. Taťka si sedl na gauč vedle mamky a mě si posadil na kolena.

,,Jess víš co kdyby pejska přiletěl čáp?"

,,Jakej čáp já nechci žádnýho ptáka. Pták se mnou nemůže dělat blbosti jako pejsek." rodiče se začali hrozně smát sem ráda že jsem je aspoň pobavila.

,,Víš Jess my sme to mysleli jako že budeš mít bratříčka." 

,,To jako budu velká sestra?"

,,Jo budeš pro toho chlapečka velká sestra ale pro mě budeš moje malá princezna napořád to ti slibuju." a dla mi pusu. Já ho objala seskočila jsem z něho a běhala a skákala po baráku a křičela že budu velká sestra a že se budu o brášku pořádně starat a že mu nikdo neublíží. Přiběhla jsem za mamkou a ta mi dala ručičku na její bríško který se už kulatilo. Cejtila sem jek mě kopl. 

,,A jak se bude jmenovat?" zpetala jsem se jich ale furt jsem mamce hladila bříško a davala jí na něj pusinky.

,,No to ještě neíme bude me se muset nějak poradit." Hlavou mi pořád běhalo jak by se mi mohl jmenovát brácha. vzpměla jsem si na pejska a jak jsem myslela že to bude pejsek ale byl to bratříček. Pejsek by se jmenoval Ben. Tak se tak bude jmenovat můj brácha.