7. část

745 21 2
                                    

Tuhle část bych chtěla věnovat mé kamarádce Klárce.

 Ráno mě probudil mobil. ,,Haló?" řekl jsem rozespalím hlasem. ,,Dobrý den tady je doktro Lens. Jsem ošetřující doktro vaší sestry Jessici." ,,Co je s Jess?" řekl jsem hned a posadil se. ,,Vaše setra...

,,Vaše sestra se před chvílí probudila a chce vás vidět." ,,Dobře za chvilku jsem tam" vylítl jsem z postele aběžel do koupelny dal jsem si rychlou sprchu a ustrojil se. Vběhl jsem do pokoje Justina, že jedu za Jess že se probudila tak ať dá pozor na holky a pak s nima přijede za náma. Seběhl jsem dolu po schodech a zavola si taxík. Po asi 5ti minutách přijel. Jel jsem do nemocnice. Vešel jsem do pokoje kde byla Jess. ,,BENE!!!" vykřikla když mě uviděla. ,,Jess, Panebože ani nevíš jak jsem rád že te vidim v pořádku." do očí se mi nahrnuli slzy.,,Bene už e všechno v pohodě dokor říkal že dneska půjdu ještě na nějaký vyšetření a když to bude v pohodě tak zejtra můžu jít domu." usmála se na mě a já sem jí usměv opětoval. ,,Dobře, odpoledne přijede Nikol i s Jusinem a Jazzy." Když jsem to dořekl někdo zaklepal na dveře. ,,Dobrý den slečno Black přišel jsem pro vás. Pujdete teď na jedno vyšetření." ,,Dobře. Bene počkáš tady?" ,,Jo budu tady až přijedeš" usmál jsem se na ní a ona odešla s tím doktorem.

Z pohledu Jess:

Ráno jsem se probudila v bílé místnosti a hned mi došlo že jsem v nemocnici. Vzpomínala jsem co se stalo. Poslední co si pamatuju je jak mě Marcus kopnul a já slyšela houkačky policejních aut a pak už nic. Po chvíli přišel doktor ptal se mě na různé otázky a já sem mu odpovídala pak odešel za asi třičtvrtě hodniny přišel Ben.Chvilku sme si povídali a pak pro mě přiše doktor že jdu na nějáký vyšetření. Na vyšetření jsem byla asi půl hodiny. Když jsem se vrátila na pokoj byla tam už i Nikol a ostatní. Povídali jsme si. Občas jsem si vyměnila pohled s Justinem ten vždycky když jsem se na něj podívala tak se usmál. Během dne jsem byla ještě asi na čtyřech vyšetření. Večer už všichni museli jít a doktor mi řekl že vysledky dopadli dobře a že můžu zejtra domů. byla jsem šťastná. Nesnášim nemocnice. Byla jsem unavená z toho běhání po všeljakých vyšetření tak jsem usla hned jak jsem zavřela oči. Ráno hned jak jsem se probudila přišel doktor že mám podepsta něják papíry a můžu jít domů. Podepsala jsem to a zavolala Benovi jestli by pro mě nepřijeli. Oblečená a připravená jet sem čekala na posteli. Dveře se otevřeli a v nich stál Justin. ,,Tak připravená jet domů?" ,,Jo ani nevíš jak se už těšim" usmála jsem se na něj. Nasedli jsme do auta a jeli domů. ,,Jess?" ,,No?" "Můžu se tě na něco zeptat?" ,,Jo, ptej se" řekla jsem mu s úsměvem ale jeho vážná tvář a najistota mě  znervozňovala. ,,Jess víš že tě miluju?" ,,Jo" ,,A vim že ty mě nemiluješ ale máš mě ráda ale i tak se tě zeptám" odmlčel se a těžce polkl asi vim kam tim směřuje. ,,Jess byl bych rád kdyby si se mnou chodila. Chodila by si se mnou?" Já to věděla. Mohla bych mu dát šanci on mě přece odvezl do němocnice on pomáhla Benovi když jsem byla v bezvědomí. Když mě tenkrát políbil tak jsme si uvědomila že ho asi taky miluju ale nechtěla jsem si to přiznat. Nemůžu přece celej život od sebe odhánět každýho jen kvůli tomu co mi udělal Marcus. ,,Justine Já ti děkuju za všechno co jsi pro mě udělal a vím že nejsesš jako Marcus. Pamatuješ tenkrát na tom gauči jak sme se líbali? Tak už v tu dobu jsem si uvědomila že tě miluju ale bála jsem se to přiznat bála jsem se k někomu něco cítit ale ty jsi to změnil." řekla jsem a přiblížila se k němu. ,,Moc ráda bych s tebou chodila." dořekla jsem a políbila ho on si mě k sobě přitáhl čím polibek prohloubil. Po chvíli jsem se od něj odtáhla ,,Jedeme ať se o nás nebojej.",,JAsně" celou cestu se usmíval jak blbeček. koukala jsme na něj a začal se smát. ,,Co je?" nahodil nechápavý víraz. ,,nic jen že by ses měl vidě jak se celou cestu tvíříš.",,Jo? a ják se tvářim?" ,,Usmíváš se jak kdybys viděl zlatý prase." ,,A víš proč protože sem šťastnej že mám tebe tak mi to nekaž." odul ret a zastavil se před mím domem. ,,ale notak náš Justinek si hraje na uraženýho? copak s tim uděláme?" ,,Nooooo? já bych věděl ale tohle můžeš udělat jen ty." ,,Jo? a co to je?" otočil se na mě a našpulil pusu ,,ty dej sem pusu ale hezkou a sladkou." usmál se a zase našpulil pusu. Nahla jsem se k němů a dala mu pusu ale on si mě zase přitáhl a polibek prohloubil. Olízl mi spodní ret a tím si žádal vstup do mích úst já sme mu ho poskytla a jeho jazyk bojoval s tím mím. ,,ehm ehm" lekla jsem se a omylem kousla Justina do jazyka ten zaskučel od toho že ho to bolelo. ,,tak a teď mi oba můžete říkat že mezi váma nic není." ,,Jo ajo ty to nevíš ale za poslední asi půlhodinu se hodně věcí událo." ,,Jako třeba?" ,,No jako třeba že já a Justin spolu chodíme." ,,Kecáš?" ,,Ne" ,,Tak to vám přeju ale teď už vylezte z toho auta a běžte dovnitř holky se už na vás těší" měl divnej úsměv takovej jako když něco chystal. vystoupila jsem z auta a namířila si to do domu otevřela jsem dveře vešla do vnitř a v tu chvíli...

Pište komentáře a kritiku. Nevím kdy bude další část ale pokusim se co nejdřív to pujde. Budu dávat věnování tak kdyby ste chtěli tak napište do komentů :)

Náhoda nebo osudKde žijí příběhy. Začni objevovat