This is How We Roll (in the Army)

- 14 -

„Jdu na velkou."

„To bys měl, Mikelsi, páč ti už hnědne bělmo!"

Kenzie slyšela hulákat ty jejich nechutnosti během jídla na metry. Aspoň něco se nezměnilo.

Tolik se těšila, až je uvidí. Sama hlad neměla, ale pokud si chtěla být jistá, že je zastihne a všechny pohromadě, jídelna bylo to pravé místo.

Vynořila se u jejich stolu. První si všiml Blackwood. „Kurva! Málem jsem se posral!"

„Nazdar čubky!" Kenzie se ležérně založila ruce.

„Ale podívejme – vrátila ses zpátky. Přesně tak jako můj zánět močáku."

„Johnny má teď novou bolestnou zkušenost – vomluv jeho netakt. Ale ty prej máš bakelitový kozy!"

„Cavazzi – ty orientální prasáku! Pořád se ti snažej dostat do hlavy? Už je načase jim říct, že tam se nic nedostane." Kenzie mu poklepala na čelo. „Moje heslo je: co je rozbitý, už nespravíš." Tohle měla od těch dvou, co s nimi přijela.

„Hele, nelichoť mu – a řekni, jak ses měla..."

„Po tom je mi prd kočičím pískem vobalenej! Nejdřív ať ukáže bakelitky!"

„Drž už hubu, ty demente!"

„Furt stejně blbej jak vydlabaný necky, Cavazzi! Tys mi fakt chyběl nejvíc!" Kenzie se zasmála. Zdálo se jí to tak dávno, co ze sebe naposledy dostala tenhle zvuk.

Chtěla si k nim přisednout, jenže nebylo kam. Kapacita míst byla plná, stejně tak, jako tomu bylo před tím.

Všimla si těch dvou nových tváří hned, jak přišla. Dvojčata. Co s tím armáda má?

Kousala se do jazyka, chtělo se jí to komentovat. A tak moc.

Už jen ten fakt, že sedí na JEJÍM místě ji neskutečně prudil. Fakt, že jsou součástí JEJÍ jednotky.

Fakt, že teď se jí ti cucáci drze dívali do JEJÍHO obličeje. Sralo jí na nich úplně všechno!

„...moc přemejšlíš, Blackwoode!"

„Tak z toho mě ještě nikdo neobvinil!"

Vrátila pozornost zpátky ke konverzaci a k Johnnymu. „Můžeš do mě přestat píchat tou vidličkou?"

„Prej máš umělou pazouru – chci zjistit, která to je."

Protočila oči. „Pravá."

„Takže solte, vy nekulturní hovada! Mám přesnej seznam, kdo na jakou hnátu sázel, tudíž se nevykroutíte!"

„Jdi do prdele, Kenzie! Dvacka v háji!"

„Je mi to líto. Počkej... tak ne. Není," zatáhla si za triko, že je jí to úplně volný.

„Už si mluvila s Joe?"

„Já...zatím jsem neměla příležitost," sklopila pohled ke svým botám.

Nebyla to ani hodina, co držela v ruce svůj znovunalezený mobil, psala zprávu, kterou v zápětí vymazala, napsala další, hodila ji do koše, vybrala mávajícího smajlíka s nápisem I'M BACK!, což ji během vteřiny přišlo trapný. Podtrženo sečteno: odeslaných zpráv: nula, počet obdržených za celé ty tři měsíce: nula.

Svět ji nepostrádal. Ona v něm však jednu bytost ano, jenže právě jí nebyla schopna poslat ani smsku. Kurva drát!

„Dělá teď s Kowalskim v Deltě. A slyšel jsem, že prej na sebe nejsou napojený jen přes mozky..." drbna Mikels zase nezaváhal. „To proto mají takový výsledky, když dosáhnou vrcholu už v základním táboře."

Kenzie věděla, že to jsou kecy – kord od takové nevymáchané huby jako byl Mikels. I přesto ji polilo horko, uvnitř zahlodala žárlivost.

V pravém rameni jí bolestivě škublo.

„Klídek, robote – prodávám tak, jak jsem koupil. Není třeba se plašit," pohádkář ten pohyb zaregistroval.

Kenzie zakroužila ramenním kloubem, procvičila prsty. „Neah! Jen reakce na sračky ve tvý hubě."

„Si kádr, Kaylen. Ty dráty v tvým mozku ti ani za mák neubraly na vtipnosti."

„Vyliž si, Blackwoode!"

„Dyk jo!"

Náhle tleskla do dlaní. „Konec pičkování, čubky! Mám i jiný povinnosti!" měla už být dávno jinde. Jenže opustit společnost, když se člověk baví, si vyžaduje hodně velkou sebekázeň.

„Co je – jdeš si leštit pazouru? A co takhle s ní vypucovat můj kolík?" Cavazzi si rozepnul poklopec.

Na to nemusela ani reagovat, protože jakmile to udělal, spadly mu do klína dvě porce nedojedené večeře.

„Vy kreténský hovada! Je to furt horký! Kriste! Kurva!" ječel a s rukama v rozkroku vyletěl z jídelny.

„Hele a neměla bys taky nějaký vřelý slovo tady pro nováčky?" Johnny se otočil nejdřív k ní a pak k těm dvěma.

„Samozřejmě." Obrátila se k nim. Možná měla víc předstírat, že nad tím přemýšlí, jenže... prostě nechtěla. „Nechápejte to špatně, ale nenávidím vás."

„Ámen" ozvalo se mnohohlasně.

Odcházela od nich s mnohem lepší náladou, než když sem přišla. Žádná zmínka ohledně Kowalske nebo toho, co se stalo a jak líto jim to je.

Protože by to byly jen další prázdný kecy.

Brali to prostě tak jak to je a ona jim za to byla vděčná. A i když už nebyla součástí Bety, dali jí najevo, že pořád byla jejich rovnocenným parťákem.

„Pokud bys měla zájem vydělat si nějaký prachy, zejtra je v klubu turnaj v páce. Máš dost slušný šance," Blackwood pohodil k její paži.

To je fakt, byla švorc. A konečně by taky mohla zjistit, kolik toho svede. „Tak jo - musím se někam zapsat?"

„Přihlásím tě," zamnul si ruce. „Přijímám sázky, gentlemani. Zobáci vkládaj dvojnásobek!"

V tomhle směru se tu vážně nic nezměnilo.

Usmála se. Tak to přeci chtěla.

„Hej, Bionicle!" zahoukal na ní ještě od stolu Johnny. „Vítej zpátky."

Udělala dojatý obličej a otřela si ukazováčkem pravé ruky neviditelnou slzu. Pak změnila prsty i výraz v obličeji a ukázala mu vztyčený prostředníček.

„Kurva! Tohle je pravej bionickej fuckovák, pánové!" vytelil se Mikels.