Tomuto popsanému listu papíru, rukopisem mé babičky, jsem vůbec nechápal. Proč babička napsala slovo mému v uvozovkách? Proč napsala, že i přes to všechno mě bude mít ráda jako vlastního. Ale hlavně proč napsala, že se jmenuji Paul po otcovi? Vždyť můj otec se jmenuje, nebo tedy jmenoval, Edgar.
Snad se to dozvím z dalších dopisů, nebo v jednom z deníků. Popadl jsem další dopis. Na obálce bylo jméno mé matky, a nějaká losangelská adresa. Další divná věc. Vždyť má matka není z Los Angeles. Nebo, alespoň myslím. Nikdy o svém dětství nemluvila. Ani strýc Alex o jejich dětství nemluvil, ani o tom Paulovi..
Zatím jsem to neřešil a vzal další dopis. Byl psaný rukopisem mně naprosto nezmámím.
Milá Gabriele,
píšu ti z toho našeho vysněného turné.
Snad se koukáš, alespoň na záznamy nějakých koncertů.
Kluci včera šli do nějakého bordelu, a chtěli mě přemluvit, ale já nešel.
Koukali na mě jako na někoho z jiné planety, ale mně to bylo jedno, protože na rozdíl od nich mám doma úžasnou, nádhernou přítelkyni, kterou nadevše miluji.
Ano, vím že to píšu a říkám často, ale chci abys věděla, že to myslím vážně!
MILUJU TĚ GABRIELE BROWN!
Má milovaná Gabriele, strašně se mi stýská!
s láskou Paul S.
7.6.1989 Washington D.C.
