Byl jsem z toho.. zmatený? Možná šťastný, nebo smutný?
Ani nevím, měl jsem takové smíšené pocity.
Chci ho vidět? Nebo nechci?
Ale vím, že se potřebuji dozvědět, kdo to byl.
Rozhodl jsem se, že zajedu za strýčkem Alexem. Snad mi pomůže.
Přijel jsem do nemocnice a hned šel k recepci se nahlásit, aby o mně věděli, a když už jsem tam byl rovnou jsem se přeptal na strýčkův pokoj. Protože minule se stalo, že ho převezli a já vlezl do pokoje nějaké staré paní s domněním, že je to pokoj strýčkův.
To by ještě takový trapas nebyl, ale já z plna hrdla zakřičel: ,,Čau! Drakuu..! Tak jak je?" a napřahoval jsem pěst, že si se strýčkem plácnu, pak jsem ale otevřel oči..
A zažil totální šok.
Na mě koukalo pět párů očí. Starší žena ležící na posteli, jeden postarší pán držící jí za ruku, žena s mužem kolem třiceti let a jeden kluk v mém věku. Tomu jedinému cukali koutky, jinak ostatní koukali s otevřenou pusou.
,,Co jste udělali s mým strejdou?" zakroutil jsem ukazováčkem ve vzduchu a ukázal na ně.
,,Co prosím?" řekl ten postarší pán.
,,No co jste udělali s mým strejdou? Protože si nemyslím, že by se můj strejda nechal předělat na ženu, bez mého svolení. Ještě ke všemu on, když ojede vše, co se kolem něj mihne. A Vás ostatní jsem v životě neviděl." řekl jsem a až pak si uvědomil, co jsem to vypustil z pusy. Obě dvě ženy a muž kolem třiceti na mě koukali s otevřenou pusou a nechápavostí v hlase, postarší pán na mě hodil jednoznačně smrtelný pohled a ten kluk v mém věku vyprskl smíchy.
Později jsem se k němu přidal, což jsem asi dělat neměl.