Mám ráda knihy, no spíše abych se přiznala pouze psaní knih. Bydlíme s rodiči ve městě a tak abych měla klid na psaní chodím ven. Jenže to se nesoustředím, všude jenom jezdí auta a já pak píšu úplný nesmysli... Když jsme dříve bydleli na vesnici chodívala jsem na jeden rozlehlý palouček... Ve městě chodím spíše do lesa. Les je jen kousek od našeho domu, takže vždycky vezmu notebook a jdu... Lidi ve zdejší škole mi pomalu začínají říkat "psací knihomole" nevnímám to.. No a teď zpátky k tomu lesíku. Našla jsem si kousek (asi 500 m) od kraje lesa takové slunné místo, kam si vždy chodím sedávat. Do sluchátek sebou nosím písničky beze slov jenom takové ty melodie. Jednoho dne jsem se v tom lese trochu zdržela a přišla asi o půl hodiny později. Druhý den jsem měla proto zákaz tam jít, jenže když viděla jaké je to pro mě zklamání nakonec mě tam stejně pustila..Další den byl státní svátek, a já jsem byla odhodlána že toho dnu využiju. Ten den nejezdila skoro žádná auta a v tom mírném tichu jsem začala vzpomínat, chyběla mi vesnice, chyběli mi kamarádi kteří si ze mě nedělali srandu, ale spíš drželi se mnou.. Lehla jsem si do mechu a přemýšlela jestli se někdo změnil. Zavřela jsem při vzpomínkách oči a dále jsem vzpomínala...
ČTEŠ
Tajemný les /DOKONČENO/
FantasiJe příjemné si jen tak číst v přírodě (v lese, na paloučku atd.) Jenže tenhle les se z čista jasna proměnil v mojí noční můru. No i když??? PS : potěší každé sdílení, hvězdička a může být i Follower Vaše ❤Tery-03❤