✔Sářin vílí život ✔

Souznění s lesem

16. března

Včera navečer jsem rovnou od nág mířila k faunům, jelikož mi nešla proměna v nágu, což znamenalo, že se brzy proměním ve faunku.

Ráno jsem se vzbudila a byla ve vajíčku. Vypadá to, že to tak je u každé bytosti. Viděla jsem špice svých rohů. Chtěla jsem si na ně sáhnout. Vajíčko křuplo a mě zasvítilo do očí. Nad postelí se vznášel v tureckém sedu brácha.

,,Ty jsi větší spáč, než já," prohlásil a snesl se na postel. Pak běžel pro taťku.

Když přišel táta, tak řekl:
,,No konečně. Myslel jsem, že budu muset vajíčko roztrhnout sám." Pomohl mi do sedu. Hlavu jsem měla tak těžkou, že jsem si ji musela podepřít. Brácha vyhrabal ze skříně límec a dal mi ho kolem krku.
,,Brzy ti vazy na krku zesílí. Do tý doby ho měj," poučil mě bratr.

Zakručelo mi v břiše. Taťka mě zvedl z postele a postavil na kopyta. Cítila jsem se jako baletka na špičkách. Při proměně se mi prodloužila pata a kopyta se vytvořila na špičkách prstů. Ani krok jsem neudělala a už jsem se poroučela k zemi. Taťka mě naštěstí držel, takže jsem si nenatloukla.

,,Jdeme do kuchyně," řekla jsem, protože jsem měla hrozný hlad.
,,Poslušně posunuj nohy. Pravá, levá, pravá, levá..." odříkával brácha jak velitel na vojně.

Po obědě jsem se naučila celkem obstojně chodit. Když jsem se převlékla, tak jsem se na sebe podívala do zrcadla. Nohy a rohy byly podobné jako kamzíka. Na okně se objevila veverka a se zájmem mě pozorovala. Po chvíli mi začal zvonit mobil. Mamča.

,,Ahoj mami, co potřebuješ?" pozdravila jsem.
,,Ahoj Sári. Chci ti říct, že za chvíli za vámi dorazí teta Anna."
,,Teta Anna? Co ta bude dělat v mystickém světě?" zeptala jsem se nechápavě.
,,Je faunka a učí proměny ve fauní škole. Bude vás ten týden učit fauní předměty," odpověděla máma. ,,Už obešla pár tvých spolužáků a teď míří k vám. Očekávej ji tak do půl hodiny," řekla a zavěsila.

Chvíli jsem si četla, ale přestalo mě to bavit a tak jsem šla na balkon. Koukala jsem se do kraje. Fauní svět je plný lesů a zvěře. Kousek od domu pobíhala liška, o něco dál v lese byl jelen... Po chvíli se z lesa vynořila postava. Hned jsem zavolala: ,,Teto Anno!"

,,Ahoj Sári!" zamávala teta. Běžela jsem jí naproti.
,,No ne, ty jsi ale vyrostla," říkala teta, když mne objala.
,,A co já?" ozval se za námi brácha.
,,Ty jsi taky vyrostl," odpověděla mu teta.

,,Tak, Sarah, chodit už umíš, běhat taky. Teď budeme trénovat proměnu." řekla teta. Donesla mi nějaké divné kalhoty a hned mi řekla, že je dostali i ostatní a budeme je na sobě mít při proměnách. Proměnit se do člověka mi šlo celkem dobře, ale ocas nějak nechtěl poslouchat. Až na popáté se mi podařilo ho taky proměnit.

Pak jsme se vydali do školy. Teta nás učila několika věcem, co se učí ve fauní škole. Dokonce nás učila hrát na syrinx, což většině nešlo. Trvalo mi dost dlouho, než jsem zahrála krátkou melodii.

Brácha, který se na nás přišel podívat, se mi smál, ale já ho odbyla.

,,Taky ti nešel hned hrát fotbal, když jsme bydleli na Zemi, takže se mi nesměj. A jsem zvědavá, jak budeš létat, až budeš vílí kluk."
,,To je ale až za dlouho," smál se dál. Bráchové a celkově sourozenci jsou otravní, s tím asi bude ten, kdo má mladšího nebo staršího sourozence, souhlasit.

Momentálně jsem zpátky u taťky a bráchy, před chvílí byla večeře. Byl to prima den, až na otravného bráchu, co se mi při každém nezdaru smál. Také se docela těším na další proměnu. Měl by to být vlk.

-----

Na obrázku je jak asi vypadá faunka (nic lepšího jsem nenašla). Jinak tohle je (bez části Mystické světy a Informace k příběhu) už 40 část! Přesně vám neřeknu, kolik to ještě bude mít částí, ale za půlkou příběhu už to je :)

Umístění #55 ve Fantasy? :O To je snad sen! :) 1.1K Přečtení a 150 Hlasů, moc za všechny tyhle čísla děkuju :3 :)